Nové klimatické podmínky způsobují tání ledovců a permafrostu, které tvoří přírodní hranice mezi některými evropskými státy. Úřady zemí, kterých se tento problém týká, tak musí překreslovat mapy svého území.
Se změnou přírodních hranic se potýká například Švýcarsko a Itálie. Ledovec Theodul, který spojuje švýcarské středisko Zermatt (1 620 m) a italskou Cervinii (2 050 m) a tvoří tak hranici mezi těmito dvěma zeměmi, totiž začal roztávat.
„Ledovec se na italské straně zmenšil. V některých oblastech zbyla jen půda,“ vysvětlil
Jérôme Perruquet, horský vůdce z údolí Aosty. Kvůli rozsahu tání ledovce bude podle něj nutné zahájit konsolidační práce. „Švýcaři je (konsolidační práce) povedou, protože ačkoliv jsou z velké části na italském území, mají největší komerční zájem,“ řekl serveru EURACTIV.com koncem června.
Švýcarská a italská lyžařská střediska patří mezi oblíbené destinace lyžařů i turistů z celého světa, včetně České republiky. Švýcarský Zermatt si dokonce v roce 2014 vysloužil ocenění nejlepšího lyžařského areálu v Alpách. Proto je i jedním z hlavních cílů plánovaných prací na ledovci zachování lyžařské aktivity v okolí ledovce. „Všichni z toho máme prospěch, i když ledovec trochu trpí,“ říkají místní průvodci.
Ledovce se zmenšují a mizí
Podle zprávy Evropské unie o klimatu došlo v roce 2022 k největšímu ústupu alpských ledovců v historii měření. Právě v horských evropských oblastech jsou často hranice mezi státy nakresleny na horských liniích. Díky globálnímu oteplování se tyto linie posouvají, a proto bude do budoucna pravděpodobně potřeba posunout i hrance.
„Vzhledem ke klimatickým změnám a rychle tajícím švýcarským ledovcům můžeme říci, že podobných případů bude v budoucnu přibývat,“ potvrdil švýcarský federální topografický úřad Swisstopo.
Loňské léto patřilo mezi nejteplejší v historii, což se projevilo i na letní lyžařské sezóně 2022. Kvůli tání ledovce Theodul byly sjezdovky poprvé uzavřeny pro veřejnost a lyžování bylo umožněno jen národním lyžařským týmům. Letos ale situace vypadá o něco lépe, a to díky neobvyklému množství sněhu, které napadlo během jarních měsíců.
Přesto ale někteří průvodci upozorňují na skutečnost, že některé skály na italské straně již nejsou pokryty sněhem, a to poprvé za desítky let. Trend se však týká i švýcarské strany, kde ledovce ustupují, a některé dokonce mizí úplně.
„V současné době máme ve Švýcarsku 1400 ledovců, mnohé jsou malé. Jako první mizí malé ledovce,“ vysvětlil
Matthias Huss, šéf Swiss Glacier, který se zabývá monitorováním ledovců ve Švýcarsku. „Jen za posledních 30–40 let jsme ztratili asi 1000 ledovců. Mnoho z nich ani nemělo jména, ale nyní ztrácíme ledovce, které jsou považovány za významné,“ řekl.
Uhlíková neutralita do roku 2050
Tání ledovců ale není jediným problémem. Díky oteplování planety dochází i k tání permafrostu neboli trvale zmrzlé půdy. Permafrost funguje v podstatě jako lepidlo mezi rozbitými kameny a jejich úlomky. I když je jeho tání pomalejší, dopady na posuvy půdy a na změnu hranic mezi zeměmi jsou ještě výraznější než v případě ledovců.
„Pokud mluvíme o skalních a půdních sesuvech, jako byl ten, který jsme měli před dvěma týdny na švýcarsko-rakouské hranici v Tyrolsku, má to co do činění s táním permafrostu. Tání ledovců může mít podobné následky, ale v menší míře,“ okomentoval situaci Huss.
Pokud se situace nebude zlepšovat, mohly by podle Husse do roku 2100 zmizet všechny alpské ledovce, včetně těch nejvyšších, které se nacházejí na hoře Mont Blanc. I v tom nejlepším možném případě, pokud by se například podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, podle něj není možné všechny ledovce zachránit. „Dvě třetiny ledu v evropských Alpách nebudou do konce století existovat,“ řekl Huss.
Uhlíková neutralita do roku 2050 je cíl, který si stanovila EU po podepsání Pařížské dohody o klimatu, v níž se 195 zemí světa včetně EU zavázalo k omezení globálního oteplování. I česká společnost se k plánu dosažení uhlíkové neutrality staví pozitivně, což vyplývá z
výzkumu postoje Čechů k Cílům udržitelného rozvoje, který uskutečnila agentura Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti.
Klimatické plány EU zatím plní, ale ne vlastním přičiněním, zní od auditorů. Cíle roku 2030 jsou v ohrožení
Spory o hraniční práva
Změny hranic jsou komplikované zásahy, které se ne vždy podaří vyřešit bez sporů mezi státy. I změnu švýcarsko-italské hranice doprovázel spor o horskou chatu postavenou a provozovanou Italy. Po sesuvu půdy, který způsobil tající ledovec a permafrost, ale švýcarské úřady navrhly překreslení hranic a umístění chaty doprostřed mezi oba státy.
„Švýcarští experti přijeli do Itálie před několika lety a řekli, že z jejich pohledu byla chata z poloviny na italském území a z poloviny na švýcarském území,“ řekl
Guiliano Trucco, renomovaný průvodce v Cervinii, který se silně angažuje v italsko-švýcarských pohraničních vztazích.
Tento spor nakonec skončil dobře a obě strany se dohodly na vyhovujících podmínkách. Podobný spor momentálně probíhá mezi
Francií a Itálií o hraniční práva na Mont Blancu. Jednání mezi těmito dvěma zeměmi trvají několik let a vyžádal si mnoho právníků a odborníků, kteří se snaží najít nejvhodnější řešení pro obě strany.
Do budoucna je potřeba počítat i s dalšími možnými hraničními spory, a to i v oblastech mimo Evropu. V Asii například dochází k potyčkám a
napětí mezi Indií a Čínou kvůli hranicím v Himálaji.
