Na Evropskou unii se valí nové migrační problémy. Součástí řešení by se měl stát nový systém registrace na vnějších hranicích, který bude využívat moderní technologie. Ty však zatím chybí.Evropské problémy s nelegální migrací souvisí i s tím, že neexistují ucelené a spolehlivé informace o tom, kdo a kdy vnější hranice schengenského prostoru překračuje, a jestli na to má vůbec právo.
Součástí řešení by se měl stát centralizovaný a automatizovaný informační
systém vstupu/výstupu (Entry/Exit System, EES). Ten bude při kontrolách cestujících ze třetích zemí, přijíždějících na krátkodobý pobyt, sbírat jejich osobní údaje, a to včetně těch biometrických, jako jsou otisky prstů nebo snímky obličeje.
„Systém EES nahradí současný časově náročný systém ručního razítkování pasů, který neposkytuje spolehlivé údaje o překročení hranic ani účinně neodhaluje osoby, které překročily délku oprávněného pobytu. Systém také přispěje k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti,“ stojí ve shrnutí přínosů této novinky, která má v praxi začít fungovat na konci letošního roku.
Skupina zemí požaduje silnější ochranu vnějších hranic EU
Hledání technologií
Evropská pohraniční a pobřežní stráž Frontex, která členským státům EU asistuje, nicméně přiznává, že nové postupy kontrol na vnějších hranicích Schengenu mohou přinést těžkosti jak pro příslušníky pohraniční stráže, tak pro cestující.
„Nové požadavky si mohou vyžádat více času a úsilí a zvýšit stres na hraničních přechodech. Tento efekt se snažíme kompenzovat použitím technologických řešení, která kontroly usnadní,“
píše agentura.
Problém je, že tyto technologie zatím nejsou k dispozici, nebo alespoň ne v takové míře, aby systém mohl začít fungovat. Frontex proto vyzývá průmysl, aby mu nabídl své produkty a moderní řešení. Čas na to firmy mají do tohoto pátku 14. dubna, na konci měsíce se pak vybrané technologie představí na exhibici v německém Mnichově.
Zájem je konkrétně například o různé webové i mobilní aplikace, které by sloužily k předběžným registracím cestujících, nebo o technologie zaznamenávající biometrické údaje či snímající doklady a QR kódy. Zapojit by se mohly také firmy, které vyvíjejí software nebo vyrábějí samoobslužné registrační kiosky a přenosná zařízení pro pohraniční stráž.
Ministerstvo vnitra na dotaz redakce odpovědělo, že nemá přehled o tom, jestli se do výzvy Frontexu plánují zapojit i nějaké technologické firmy z České republiky. V tuzemsku by se však rozhodně našly společnosti a projekty, které by měly co nabídnout.
Patří mezi ně například firma BD SENSORS, která se specializuje na biometrické systémy a identifikaci osob, a sama si vyvíjí a vyrábí potřebný software i hardware. Je tu také investiční společnost Biometric Ventures, která uvádí na trh nové produkty využívající biometrické technologie. Jako poslední příklad může posloužit firma Infos Art s.r.o. vyrábějící informační kiosky s dotykovými obrazovkami, které vyváží do řady evropských zemí.
Redakce vybrané firmy oslovila s dotazem, zda se do výzvy hlásí, odpovědi však do data publikace článku neobdržela.
Lepší sdílení informací
Systém vstupu/výstupu zapadá do širší mozaiky. Už na začátku března
začala fungovat obnovená a zdokonalená verze Schengenského informačního systému (SIS), což je v podstatě celoevropská databáze, která vnitrostátním orgánům slouží ke sdílení informací o lidech a věcech. Jde především o to, aby v Schengenu a přidružených zemích byla zajištěna bezpečnost i bez kontrol na vnitřních hranicích.
Nově by mělo být jednodušší například vyhledávat a identifikovat hledané či pohřešované osoby, a to díky tomu, že se budou kromě otisků prstů a fotek sdílet i další biometrické údaje, například otisky dlaní nebo záznamy DNA.
Pokud jde o migranty, nově by se do databází měly dostat také informace o tom, když národní orgán rozhodne o navrácení člověka, který nemá oprávnění v EU být, zpět do země původu. Tyto údaje pak umožní daleko jednodušeji sledovat, jestli tento člověk skutečně opouští území EU, nebo se pokouší vstoupit jinudy.
Valící se problémy
Unie potřebuje zdokonalit správu svých vnějších hranic co nejdříve, zdá se totiž, že se na ni valí poměrně velké problémy.
Například
Itálie se potýká se čtyřnásobným přílivem migrantů v porovnání s loňskem, teď kvůli tomu dokonce vyhlásila nouzový stav. Velkému migračnímu tlaku z Turecka v současné době
čelí Bulharsko, s Ankarou má kvůli žadatelům o azyl
problém také Řecko. Kontroly na vnitřních hranicích zase teď kvůli nelegální migraci
prodloužilo Rakousko. A tak by se dalo pokračovat.
Nový systém registrací či sdílení informací však sám o sobě příliv migrantů nezastaví, nevyřeší ani všechny problémy okolo žádostí o azyl. Evropská unie potřebuje dlouhodobé komplexní řešení, které bude zahrnovat také dohody se zeměmi, ze kterých migranti přicházejí, nebo mechanismus solidarity a sdílení odpovědnosti mezi státy EU. Dohoda v těchto citlivých oblastech je však stále v nedohlednu.
Nelegální migrace do EU pokračuje, ploty nejsou řešením
