Francouzské předsednictví potřebuje i českou pomoc

Evropa je úkol. Právě takový výrok Václava Havla by podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka mohl vystihovat české předsednictví v Radě EU. To naváže na ambiciózní Francii, která chce prosazovat suverénnější Evropu.  Francouzi se netají, že mají s předsednictvím velké plány. Ve svém programu by se chtěli zaměřit na zlepšení ochrany unijních hranic. V tom jim má pomoci zejména reforma Schengenu i azylové politiky. Kromě toho by se Paříž chtěla také posunout v otázce obrany a bezpečnosti. Unijní lídry čeká v březnu schválení Strategického kompasu, tedy jakési unijní strategické doktríny, která by měla definovat, jaký bezpečnostní aktér EU vlastně je a kdo ji ohrožuje. Francouzi patří v otázce unijní obrany mezi nejhlasitější zastánce tzv. strategické autonomie, tedy větší nezávislosti na Spojených státech amerických. Podle francouzského velvyslance v ČR Alexise Dutertreho chce Francie přistupovat k předsednictví hlavně pragmaticky a bez jakékoliv ideologie. „Francouzské předsednictví je zaměřeno velmi konkrétně, nemáme v úmyslu propagovat pouze obecné koncepty. Jediný zastřešující směr, ze kterého francouzské priority vycházejí, je snaha o suverénnější Evropu,“ upřesnil velvyslanec během debaty, kterou pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Hanns-Seidel-Stiftung.

Video: Začíná nové předsednické trio. V čele EU je Francie, žezlo pak předá Česku

Francouzi pro své plány Čechy potřebují

Je pravděpodobné, že některé ambiciózní plány Francie nestihne během předsednictví zcela dotáhnout a řadu věcí bude muset dokončit Česko. Nabitý harmonogram by navíc měly umocnit také dubnové francouzské prezidentské volby. „Je zjevné, že předsednictví je pro Macronovu vládu politická priorita. Myslím si však, že Francouzi budou Čechy potřebovat, aby dotáhli své plány do konce. Klíčová proto bude spolupráce zejména na administrativní úrovni,“ upozornila expertka Eliška Tomalová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Jedním z příkladů by mohla být digitální agenda, jmenovitě se může jednat například o dva důležité legislativní návrhy týkající se digitální agendy – aktu o digitálních trzích (DMA) a aktu o digitálních službách (DSA). Dutertre přitom zdůraznil, že Francie by ráda prosazovala svou vizi suverénní Evropy v oblasti digitálního trhu, která by chránila spotřebitele a zároveň určovala světové trendy, podobně jako tomu bylo například u nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Akt o digitálních trzích, který reguluje digitální obry typu Google, již prošel v prosinci Evropským parlamentem, a půjde tak do konečné fáze trialogů, kde se budou evropské instituce „dohadovat“ o konečné verzi a role předsednictví tak bude klíčová. Francie by tedy mohla být finálním vyjednavačem. U aktu o digitální službách, jenž se snaží nastolit bezpečné prostředí na internetu, je vyjednávání složitější, hledání kompromisu by tak mohlo spadnout do klína až českému předsednictví. Pro Česko hraje zásadní roli také energetika a problematika taxonomie. V té Česko i Francie patřily k důrazným zastáncům jádra i plynu. Návrh Evropské komise, který oba zdroje za určitých podmínek označuje jako udržitelné, v současnosti připomínkují členské státy. Evropské instituce se v následujících měsících budou také intenzivně věnovat legislativnímu balíčku Fit for 55, který má snížit emise v dopravě, budovách či energetice. Pro Česko je tato legislativě obzvláště důležité. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) bude totiž Česko čelit v této dekádě vážnému problému s energiemi, a musí proto svoji pozici důrazně hájit před evropskými partnery. „Minulé české vlády v tomto ohledu naprosto zaspaly. Nepostavili jsme nové jaderné bloky, přestali jsme budovat obnovitelné zdroje a nevěnovali jsme se ani vodním zdrojům. Musíme připravit novou energetickou strategii, která bude řešit problémy nejbližších let,“ objasnil nelehké postavení ČR.

Konkrétní české priority dosud chybí

Česko zatím svoje konkrétní priority nepředstavilo. Čerstvě sestavená vláda se na nich totiž musí ještě shodnout. „Naše vláda úřaduje teprve tři týdny. Jako koalice pěti stran tak ještě stále hledáme společné pozice ohledně mnoha evropských otázek. Doufám, že je zvládneme zformulovat zhruba do měsíce,“ upřesnil a dodal, že si je jist, že česká stanoviska budou slučitelná s těmi francouzskými i švédskými. Předsednictví v Radě EU je pro Česko rovněž šancí, jak zviditelnit evropskou politiku a zlepšit vnímání Unie v tradičně euroskeptické české společnosti. Klíčovou součástí tuzemského předsednictví by proto měla být komunikace s veřejností. Sám ministr pro evropské záležitosti chce být podle svých slov v tomto směru velmi aktivní. Bek rovněž naznačil, jaké motto by české předsednictví mohlo mít. „Pro mě osobně by hezké motto mohl ztělesnit výrok Václava Havla – Evropa jako úkol. To je za mě poselství, jež by Česko mohlo předat dál,“ uvedl.

Evropské priority nové vlády? Dokončení vnitřního trhu nebo integrace západního Balkánu

Práci může zkomplikovat domácí politika

Právě začínající trio předsednických zemí to však nebude mít lehké, jejich roli v čele EU totiž budou provázet politické komplikace jak na domácí, tak na evropské půdě. Francii čekají začátkem dubna prezidentské volby, kde současný prezident Emmanuel Macron bude obhajovat mandát. Kvůli kampani se tak pravděpodobně nebude schopen na vedení předsednictví plně soustředit. Podle ředitele pobočky Sciences Po Paris ve francouzském Dijonu Lukáše Macka bude Macron postaven do těžké situace, kdy bude muset na unijní úrovni v mnoha otázkách usilovat o společný evropský přístup, a zároveň bude v kampani zdůrazňovat národní zájmy Francie. Český přístup pak ztěžuje nejen zbrusu nové politické vedení, ale také fakt, že čeští politici budou muset stavět na základech vlády expremiéra Andreje Babiše. Ten totiž předsednictví podle kritiků neviděl jako prioritu, a dokonce ho označil za „žvanírnu“. Jeho vláda navíc na předsednictví vyčlenila nedostatečnou sumu peněz. Problémy s nedostatečným financováním však podle Mikuláše Beka nadcházející českou roli v Radě EU zásadně neohrožují. „Přes počáteční pochybnosti ohledně rozpočtu si myslím, že Česko předsednictví s přehledem zvládne. Navíc máme v Bruselu skvělé diplomaty, kteří jsou na tuto roli připraveni,“ uvedl. Ani politická situace v poslední zemi tria, ve Švédsku, není podle Macka ideální. Tamější vláda během minulého roku čelila několika krizím, včetně rezignace premiéra Stefana Löfvena, a její postavení v parlamentu značně oslabilo. Francouzský velvyslanec Dutertre nicméně podtrhl, že předsednické trio určuje agendu evropskou agendu na 18 měsíců. Francie chce přitom hrát roli tzv. honest brokera, tedy stát se čestným vyjednavačem, a hledat nejlepší kompromis mezi evropskými partnery.