Ruská agrese na Ukrajině a přístup středoevropských zemí k ní zamíchal vztahy ve Visegrádu. Jak se bude spolupráce Česka, Slovenska, Polska a Maďarska dále vyvíjet? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka s Vítem Dostálem z Asociace pro mezinárodní otázky.
Ústav organické chemie a biochemie měl díky osvícenému vedení a mimořádnému úspěchu licencovaných látek náskok, další česká výzkumná centra ho ale dohnala a teď dělají stejně kvalitní farmaceutický výzkum, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz zástupce ředitele ústavu Martin Fusek.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
Ozelenění se nevyhýbá ani finančnímu a bankovnímu sektoru. Jaká je budoucnost financí v evropském tažení za cílem klimatické neutrality do roku 2050? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Matúš Púll, manažer pro udržitelnost v České spořitelně.
V maďarských volbách zvítězil Viktor Orbán. Zatímco mnoha gratulací od kolegů z EU se nedočkal, dočkal se řízení vůči své zemi kvůli vládě práva. Jak může jeho vítězství ovlivnit další kroky EU vůči Rusku? A přijde Budapešť o peníze z EU?
Letošní prezidentské volby ve Francii jsou výjimečné nejen kvůli situaci na Ukrajině, ale i kvůli francouzskému předsednictví Rady EU a kampani samotné. O tom, jak Francie hledá prezidenta, se dočtete v rozhovoru s Lukášem Mackem.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Jedním z hlavních přínosů EU je společná obchodní politika, která obohacuje Evropu i její světové partnery. Jak by měla Unie přistupovat k obchodování s nedemokratickými režimy? A co obchodní politiku čeká v roce 2022? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka.
Ve čtvrtek 24. března byl v Bruselu nabitý den. Konal se summit NATO, sešlo se uskupení G7 a začalo také jednání lídrů EU o dalším postupu spojeným s válkou na Ukrajině. Co přinesl čtvrtek a co lze ještě od lídrů očekávat?
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
EU chce vybudovat satelitní internetové připojení pro celé území Evropy. Ve hře je také větší využití satelitů pro vojenské účely. Samotné militarizaci vesmíru by však EU měla bránit, tvrdí rumunský europoslanec Cristian-Silviu Bușoi.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Co napadlo české europoslance, když se dozvěděli, že Rusko vtrhlo na Ukrajinu? Poslechněte si mimořádnou epizodu natáčenou na plenárním zasedání ve Štrasburku 7. – 9. března. Například o tom, zda by šli v sankcích dál či jak dopadne válka na Green Deal.
Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s Janou Plaňavovou-Latanowicz z Varšavské univerzity o sporech Polska a EU a o novém nařízení podmiňujícím čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním právního státu.
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
