Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
Česká vláda kývla na kompromisní návrh revize směrnice o vysílání pracovníků, čímž nemile překvapila domácí podnikatelskou sféru. Upozorňuje na to Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Za poslední dva roky se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ staly běžnou součástí našeho slovníku. Umíme je však správně rozlišovat? Zuzana Števulová v první části seriálu vysvětluje, kdo je migrant, kdo je uprchlík a v jakém kontextu bychom měli tyto pojmy používat.
Strany jsou k NATO, EU a Rusku často opatrnější než jejich voliči, ukazuje ve své analýze Nikola Hořejš.
Česko si postojem v evropských jednáních o snižování emisí podrývá vlastní pozici, píše Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší, píše zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Pašmik.
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
Za dnešní cenou másla stojí posloupnost špatných a horších, i když možná dobře míněných, rozhodnutí. Příběh začíná již v roce 1984.
Česká ekonomika se letos těší nadprůměrně dobré kondici, říká ekonom Petr Zahradník. Investice však zůstávají nejbolavějším místem aktuálního vývoje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil cestu po zemích střední a východní Evropy. Podívejte se, jak se vztah Francie a východních členů EU vyvíjel v předešlých letech.
V rámci tzv. zimního balíčku bylo navrženo vytvoření regionálních operačních center (Regional Operational Centres – ROC,…
Účinná prevence a léčba hepatitidy a související péče by se měly stát běžnou praxí v celé Evropě, píše evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis ve svém komentáři u příležitosti světového dne boje proti žloutenkám.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
Zemědělci nejsou zodpovědní za erozi půdy. Problémy vycházejí z celé řady faktorů, mezi kterými je i betonování krajiny či změna klimatu.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
