Mladí lidé nemají velký zájem o práci v zemědělství a ti současní stárnou, ukazují data. Tyto trendy pak působí problémy při obměně pracovních sil. Jaká jsou konkrétní čísla v Česku a v Evropě? Podívejte se na infografiku.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Jen chvíli poté, co čeští politici v roce 2021 oznámili, že za výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích stojí ruští zpravodajci, začaly internet a sociální sítě plnit dezinformace. Jaké narativy nejvíce rezonovaly? Odpoví infografika.
EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 se pak chce stát uhlíkově neutrálním blokem. Jak se na emisích v EU podílí sektor dopravy? A jaké cíle EU pro ozeleňování dopravního sektoru má?
Jedním z největších znečišťovatelů je sektor dopravy, pozornost evropských měst se tak upírá zejména k ozelenění veřejné dopravy. Jaké mají k dispozici alternativy? Jaká města jsou v udržitelnosti na špici? A jaké cíle má Česko? Podívejte se na infografiku.
S ruskou agresí na Ukrajině začala EU více řešit svou energetickou bezpečnost. Komise tak přišla s plánem, jak se zbavit energetické závislosti na Rusku a zajistit pro sedmadvacítku dostupnou a čistou energii. Co plán přináší? Podívejte se na infografiku.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Ekonomické dopady pandemie covid-19 se týkají i nižších úrovní samosprávy, jako jsou regiony, města a obce. Kolik je pandemie stála?
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Stírat hranice a prohlubovat spolupráci lze v EU i na regionální úrovni. Důkazem jsou tzv. euroregiony. O co se jedná? A s kým spolupracuje Česko?
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Dobrovolnická mise v zahraničí hrazená z evropského rozpočtu přilákala již 775 českých účastníků. Jaké jsou jejich zkušenosti? Redakce EURACTIV.cz přináší příběh čtveřice z nich.
Více než polovina Čechů si myslí, že by EU měla mít více pravomocí při řešení krizí. Prioritou by přitom v nynější pandemii mělo pro Brusel být rychlé zajištění bezpečných vakcín. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu Eurobarometr.
Výbor regionů – poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy?
Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
