Falešné kabelky i léky. Evropu zaplavují padělky, pomoct může technologie blockchain

Výrobci hraček v Česku přijdou kvůli padělkům o desetinu svých tržeb každý rok, falešné Lego nebo Pokémoni navíc můžou být nekvalitní a nebezpečné pro děti. Důvodů, proč se na boj proti podvodníkům zaměřit, je ale mnohem víc.Padělané výrobky dělají do evropské ekonomiky větší díru, než se může zdát. Každý rok mají kvůli nim kosmetický, hračkářský a hlavně oděvní průmysl ztrátu okolo 16 miliard eur. To nejsou drobné. Odhady studie Úřadu EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) také říkají, že padělky ročně „obírají“ Evropany o 200 tisíc pracovních míst. Zboží místo nich vyrobí například pracovníci v Číně. Největší ztráty mají kvůli padělkům Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Rakousko. Konkrétně v České republice mají podvodníci největší dopad na výrobce hraček, kteří kvůli nim přijdou v průměru o 10 procent tržeb ročně. Pokud jde o detailnější pohled do českého prostředí, nedávný průzkum Sdružení českých spotřebitelů (SČS) mapoval, jak se na situaci dívají domácí firmy a zákazníci. Šlo například o to, jakým kategoriím zboží přikládají největší důležitost, pokud jde o jeho ochranu před paděláním. „Každá skupina má trochu jiné preference. Pokud se podíváme na malé a střední podniky, tak vidíme, že na prvních dvou místech jsou ,léčiva‘ a ‚textilní výrobky a obuv‘. U velkých podniků jde o ‚spotřební elektroniku‘ a ‚potraviny a nápoje‘, podobné je to u spotřebitelů – ‚potraviny a nápoje‘ a ‚léčiva‘,“ popsal zjištění průzkumu na květnovém kulatém stole v prostorách Technologického centra Praha Viktor Vodička, předseda SČS. Negativní dopady padělků ale nejsou jenom ekonomické. Jak připomíná EUIPO, „padělání podporuje organizovaný zločin, podkopává důvěru v právní stát a negativně ovlivňuje životní prostředí.“ Padělání v odvětví kosmetiky, hraček nebo dokonce léků navíc může ohrozit zdraví a bezpečnost zákazníků. 37 procent respondentů průzkumu považuje za největší problém právě to, že u falešných výrobků není zaručena jejich bezpečnost. Pro 32 procent je nejzávažnější prohřešek nedostatečná kvalita padělků v porovnání s originálem, pro 20 procent pak ušlý zisk výrobce.

Role průmyslových práv

Boj s padělaným zbožím stojí a leží na ochraně průmyslových práv, která může mít podobu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů nebo ochranných známek. Ty se dají získat jak na národní, tak na regionální nebo mezinárodní úrovni. „Význam průmyslových práv je vysoký, aniž by si to spotřebitelé uvědomovali. Tím, že průmyslová práva zajišťují jejich vlastníkům exkluzivitu na trhu, tak je zároveň motivují k tomu investovat do výzkumu a vývoje. Díky tomu vytvářejí nové a lepší produkty, které se dostávají ke spotřebitelům,“ popsala jednu z výhod Hana Churáčková z Úřadu průmyslového vlastnictví. Konkrétně ochranné známky pak také slouží mimo jiné k tomu, aby se zákazník dokázal dobře zorientovat na trhu a rozpoznal výrobky od důvěryhodných a známých značek, a vyhnul se tak nekvalitním padělkům. Zmíněný průzkum nicméně ukázal, že zkušenosti s různými možnostmi ochrany duševního vlastnictví, kam průmyslová ochrana spadá, nejsou v Česku příliš velké. U velkých firem platí, že i když se 90 procent dotázaných s padělanými produkty setkalo, jen 50 procent má zkušenost s ochranou proti nim. U malých a středních podniků jde o poměr 84 procent (zkušenost s padělky) versus 42 procent (zkušenost s ochranou).

Češi si své vynálezy za hranicemi moc často nepatentují, ekonomika by z toho ale těžila

Na co se zaměřit

Jednou cestou ke zlepšení situace s padělky je tedy systematicky informovat a přesvědčovat firmy, že má smysl jejich originální výrobek ochránit před napodobeninami. U velkých společností se to může ukázat jako oříšek, podle průzkumu totiž polovina z nich nepovažuje průmyslovou ochranu za nástroj dostatečně silný k tomu, aby padělky vymýtil. S právní ochranou tak samozřejmě musí jít ruku v ruce také její vymáhání. Na celoevropské úrovni ho má na starosti úřad EUIPO ve spolupráci s Europolem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskou komisí. Společně se zaměřují na „identifikaci a eliminaci padělaného zboží v EU s důrazem na propojení trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví s další závažnou trestnou činností.“ Práci „v terénu“ mají konkrétně v České republice na starosti hlavně Česká obchodní inspekce (ČOI) a Celní správa ČR. Jejich úkoly už ale zdaleka nezahrnují jen obcházení tržnic a provozoven, ale kvůli přesunu velké části nákupů do online prostředí daleko častěji také kontrolu pochybných e-shopů. Velkým problémem jsou v tomto ohledu hlavně ty zahraniční, odkud čeští zákazníci nakupují napřímo, a ruka zákona na ně proto tak snadno nedosáhne. Jedním způsobem, jak lépe „dosáhnout“ do zahraničí, a to i z pohledu samotného spotřebitele, může být technologie blockchain. To je „nezničitelná a nezfalšovatelná databáze“, kam se dají data pouze přidávat, nikoliv odebírat. „Nejčastější využití této technologie, když pomineme finanční sektor, je sledování cesty a zjišťování původu zboží. Funguje to tak, že jak výrobek prochází celým distribučním cyklem, tak každý, kdo ho dostane do ruky, zapíše do blockchainu informaci, že ho skutečně dostal a ideálně i to, že ho posílá dál,“ popsala princip Věra Šmídová ze společnosti ELA Blockchain Services. Do databáze se dají přidávat i další informace o výrobku, například jeho váha nebo teplota, díky kterým bude mít zákazník jistotu, že ho nikdo nenapálil a produkt je „ve formě“. Podobných chytrých technologií, které dokáží ověřit pravost výrobku, je ještě daleko více. Samy o sobě ale nestačí. Podle analýzy Rady kvality České republiky vždy musí jít o „kombinaci právních, technologických a procesních opatření.“ „Pokud jde o spotřebitele, jde především o to, aby požadovali přístup k ověřovacím nástrojům, aby se vzdělávali a nakupovali jen z autorizovaných či ověřených zdrojů a aby se nebáli úřadům, ale i výrobcům svá podezření, že dochází k prodeji padělaných výrobků, nahlásit,“ apeluje analýza. Na druhou stranu, jak zaznělo na kulatém stole, spotřebitelé nejsou vždy oběť zlovolných podvodníků, ale padělky někdy nakupují vědomě a schválně. Hlavně kvůli tomu, aby ušetřili.