Zrušení mléčných kvót, omezení obchodu s Ruskem nebo brexit. Právě to jsou faktory, které na evropském trhu s mlékem vytvářejí nerovnováhy a zapříčiňují nízké ceny mléka. Česká republika patří v užitkovosti mléka mezi nejlepší v Evropě. Nejvíce se ho vyrábí právě na Vysočině, která se také těší nejvyšším stavem skotu.
Trh s mlékem se ale i tři roky po zrušení evropských kvót na produkci mléka stále potýká s přebytky, protože řada zemí, jako například Německo, Nizozemí, Itálie či Irsko, od roku 2015 zvýšily svou výrobu.
„Maloobchodní řetězce dovážejí až na výjimky produkty, které se vyrábějí tradičně v tuzemsku a svojí cenovou politikou vytlačují české producenty z trhu,“ vysvětlil
Miroslav Koberna, ředitel pro Programování a strategie Potravinářské komory ČR.
Z toho důvodu se nyní masivně vyváží české mléko například do Německa. To se ale do ČR obratem vrací v podobě zpracovaných výrobků, upozornil Koberna a dodal, že jsou potřeba přijmout razantní opatření a nejlépe kvóty opět obnovit.
„Zrušení kvót má trvalé důsledky, neboť vedlo k trvalému růstu produkce mléka ve většině evropských zemí, což při stagnující spotřebě v evropských zemích vytváří vysoký tlak na export a cenu a vede k nestabilitě zejména na úrovni prvovýroby,“ dodal odborník.
Svět má zájem o evropské potraviny, může za to jejich vysoká kvalita
Mléčný trh pod drobnohledem EU
Po ukončení systému kvót byl v EU nastaven nový systém sledování tržní produkce mléka. Každý měsíc se sledují dodávky syrového kravského mléka od producentů směrem k prvním kupujícím v každém členském státě.
Evropské instituce pak na základě toho zveřejňují informace o vývoji produkce, cenách mléka a mléčných výrobků, nebo o minulých i současných evropských a světových vývojových trendech mléčného trhu.
Pro mlékárny se ale po zrušení kvót příliš mnoho nezměnilo. Naopak jim ubyla evidence mléka u dodávek zemědělců a jejich vykazování. Nepřibylo nic nového. „Na druhou stranu růst produkce bez adekvátních proexportních opatření vyvolává vysoký cenový tlak na český trh a dovoz výrobků na něj,“ vysvětlil Koberna.
Ceny mléka jsou na hranici výrobních nákladů, a výroba mléka se tak přestává vyplácet.
https://update-eu.cz/embed]/
31 let podle evropských omezení
Aby se snížila nadprodukce mléka a stabilizovaly se jeho ceny, od roku 1984 do roku 2015 byly v tehdejším Evropském společenství a dnešní EU zavedeny kvóty na produkci mléka. V Česku byla omezená produkce mléka od roku 2001.
Za 14 let aplikace kvót ČR překročila stanovenou hranici jen jednou, v letech 2005/2006. Každý rok se vyvezlo z ČR asi 450 milionů litrů syrového mléka, což představovalo asi pětinu z celorepublikové výroby.
Od roku 2008 se kvóty postupně uvolňovaly a pro celou EU v témže roce byla vytvořena jednotná organizace trhu s mlékem. Zemědělci produkující mléko také získali nárok na přímé platby z evropských fondů.
V roce 2008 se v Česku litr mléka vykupoval v průměru za 8,45 koruny, o rok později za pouhých 6,15 koruny.
https://update-eu.cz/od-dubna-konci-mlecne-kvoty-madarsko-ma-strach-012554/
K úpravě společné organizace trhů se zemědělskými produkty včetně mléka došlo pak v roce 2013. V ten rok dokonce čerstvé mléko vedlo tuzemský žebříček nejvíce exportovaných potravinářských výrobků. Vyvezlo se ho za 6,4 miliardy korun.
Další tlak na trh s mlékem
Zrušení produkčních kvót na mléko ale není jediným problémem, se kterým se musí mléčný trh vypořádat. I situace na globálním trhu hraje svou roli. Snížila se poptávka v Číně, rozpadl se severoafrický trh a omezil se obchod EU s Ruskem v souvislosti s krizí na Ukrajině.
To vše přispívá k nerovnováhám, vytváří významné ekonomické ztráty a způsobuje kolaps na evropském mléčném trhu.
„Rusko bylo pro významné produkční země jako je Německo, Dánsko nebo Holandsko hlavním exportním trhem a po jeho uzavření se tlak zejména cenový soustředil na nové členské země. Ztráty sektoru jsou na úrovni stovek milionů korun na vnitřním trhu, v oblasti exportu miliard,“ upřesnil Koberna.
Upozorňuje také, že z Ruska se může v dohledné době stát exportní země a může tak konkurovat na některých tradičních trzích evropskému mléčnému vývozu.
Další výkyvy na trhu s mlékem zřejmě způsobí také odchod Spojeného království z Unie, protože Britové jsou významným dovozcem evropské produkce.
https://update-eu.cz/embed]/
Podle Koberny lze situaci řešit intenzivní podporou vývozu, která už částečně funguje, ale i tak vytváří další nerovnováhy.
„Jednotlivé země chtějí produkci udržet za každou cenu, a proto dotují zemědělce i zpracovatele skrytou formou přes různá opatření regionální, pracovní nebo environmentální, což vyvolává další nerovnováhy,“ uzavírá odborník s tím, že v tomto společný trh selhává, protože na něm zatím vyhrává ten silnější.
Jak informoval SZIF, do českého sektoru mléka a do živočišné výroby mají v roce 2019 směřovat nové národní zemědělské dotace.
Článek původně vyšel v Jihlavském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise. 
