Řešením jsou obnovitelné zdroje a úspory
Podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavla Zámyslického jsou energetické úspory spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů energie cestou, jak se zbavit závislosti na ruských energiích. Uvědomuje si to i EU, která se snaží urychlit klimaticko-energetickou legislativu označovanou jako Fit for 55. Jejím primárním cílem bylo zajistit 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, dnes je však vnímána i v kontextu války na Ukrajině a nutnosti zbavit se ruských fosilních zdrojů. Balíček Fit for 55 se tedy dočkal „nástavby“ v podobě plánu REPower EU. Ten počítá s navýšením cílů jak pro energetické úspory, tak pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. „Snažíme se akcelerovat,“ shrnul přístup EU Zámyslický. Evropa však naráží na řadu překážek – od nedostatku materiálů a personálu až po mezeru v nástupu obnovitelných zdrojů energie. Potřebný počet solárních či větrných parků se zkrátka nestihne postavit včas. Produkce energie navíc není vzhledem ke změnám počasí stabilní. „Chybí nám plyn jako tranzitní palivo, se kterým jsme počítali,“ upozornil Zámyslický. Právě Česko a další země střední a východní Evropy vnímaly plyn jako zdroj energie, který budou využívat po odstavení uhelných elektráren. Podobnou strategii zvolilo i Německo. Bez ruských dodávek plynu je však jeho role jako tranzitního paliva těžko realizovatelná a země se musí poohlížet po jiných dodavatelích, jejichž plyn může mít jiné vlastnosti i vyšší cenu. Náročná je také jeho přeprava po Evropě, plynovody totiž vedou především z Ruska. Evropská unie je přesto odhodlána dohodnout se na řešení a pokračovat ve svých klimatických ambicích, přestože každý stát je zasažen výpadkem ruských energií odlišně a každý má jiné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů. „Vidím snahu všech členských států se dohodnout a nalézt kompromis,“ prohlásila Iva Kopečná z odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády.V Bruselu začalo jednání o klima balíku. Hubáčková představila europoslancům české priority
Energetická bezpečnost byla na druhé koleji
Na klimatických ambicích trvá i významný hráč české energetiky, společnost ČEZ. Snahu snížit emise nezpochybňuje, upozorňuje však, že kromě udržitelnosti musí sektor energetiky směřovat také k bezpečnosti, což bylo v Evropě dlouho opomíjeno. „Soustředili jsme se v uplynulých letech na dekarbonizaci, udržitelné finance, ale zapomněli jsme na ten třetí hrot v podobě energetické bezpečnosti,“ připomněla ředitelka public affairs společnosti ČEZ Zuzana Krejčiříková s odkazem na tradiční „energetický trojúhelník“ složený z udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti. S ohledem na energetickou bezpečnost je podle ní nutné dbát na solidaritu napříč evropskými zeměmi. Česko by přitom mělo sehrát klíčovou roli nejen kvůli předsednictví v Radě EU, ale také kvůli svým vlastním zájmům. „Česko musí zajistit princip solidarity, jsme totiž na konci plynové infrastruktury. Plynu je na světě dost, nicméně je problém ho sem dopravit. Je to výzva pro ČR, abychom zajistili, že se dostane na všechny členské státy a že zimu společně zvládneme,“ prohlásila Krejčiříková. Na domácí půdě by zase vláda měla odpracovat své úkoly zejména na poli zjednodušení a zkrácení povolovacích řízení pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů. To ostatně členským státům doporučila i Evropská komise v rámci iniciativy REPower EU.Levnější bude jen obnovitelná energie, řekl v Praze Timmermans. Apeloval na jednotu EU
Pomoc pro nízkopříjmové domácnosti
Reakci vlády na současnou situaci zhodnotil i expert na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký. Po vládě sice podle něj společnost nemůže chtít, aby vyřešila dlouholetou závislost na ruských zdrojích okamžitě, přesto má však výtky. „Očekával bych větší nasazení ve snaze dohonit to, co jsme zanedbávali v minulých letech. Jde o problém nedostatečného stavu budov a pomalého rozvoje energetické efektivnosti,“ upozornil Polanecký. Zvyšování energetické účinnosti může pomoci i nízkopříjmovým domácnostem, které jsou v současné době vážně ohroženy energetickou chudobou a v zimě budou mít obtíže s placením účtů za energie. Právě jim by měla vláda poskytnout cílenou podporu. Už nyní mohou lidé, včetně těch s nižšími příjmy, žádat o dotace z programu Nová zelená úsporám. Díky finanční podpoře mohou renovovat svůj dům či vyměnit starý kotel, čímž prospějí jak životnímu prostředí a klimatu, tak i svým peněženkám. Kvalitně zateplený dům totiž nespotřebovává tak vysoké množství energie. S rostoucími cenami energií a dopadem klimatických opatření by jim měl pomoci také nově vznikající sociální klimatický fond. Členské státy se již dohodly na jeho založení, spuštěn by však měl být zřejmě až v roce 2025.Válka otevřela politikům oči. Energie se musí šetřit, na budovy se dlouho zapomínalo
Tento článek byl realizován ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich Böll Stiftung.