Evropská rada byla při vědomí těchto skutečností nucena řešit problém, jak zjednodušit a urychlit trestní stíhání a výkon trestu – v závislosti na spletitém systému extradičního řízení. Hlavní snahou bylo vytvoření společného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jejím hnacím motorem byly zajisté také teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Výsledkem je přijetí Evropského zatýkacího rozkazu rámcovým rozhodnutím Rady ze 13. června 2002 (2002/584/JVV) o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy.
Připravenost na vstup do EU se nutně promítá i do příslušných legislativních změn českého právního řádu tak, aby byly splněny všechny závazky, plynoucí z členství v Evropské unii. Reakcí na mezinárodní smlouvy přijaté v rámci tzv. „třetího pilíře“, zejména na Úmluvu Evropské unie o právní pomoci ve věcech trestních z roku 2000, ale také na Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001, je v současné době předložení návrhu novely zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Novela má implementovat Evropský zatýkací rozkaz do právního řádu České republiky. Předložený návrh si klade za cíl odstranit stávající nedostatky právního styku s cizinou a zajistit realizaci závazků plynoucích z rozhodnutí EU v oblasti trestního řízení. Těmito rozhodnutími jsou:
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/JVV o boji proti terorismu
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy
· Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/JVV o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků
· Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání v souvislosti se zavedením eura
· Společná akce 98/742/JVV přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o evropské unii o korupci v soukromém sektoru
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/JVV o potírání obchodování s lidmi
· Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/JVV o praní špinavých peněz, o zjišťování, sledování, zmrazování a zabavení nástrojů a výnosů z trestné činnosti
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/JVV o posílení trestního rámce prevence umožnění nezákonného vstupu, průvozu a pobytu
· Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/JVV o postavení obětí v trestním řízení
· Úmluva podepsaná 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Kapitola 3)
· Druhý dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001
· Úmluvu Evropské unie o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních z 29. května 2000
· Evropskou úmluvu o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli z roku 1964 (Českou republikou ratifikováno 10. dubna 2002 – č. 75/2002 Sb.m.s.)
Samotný výčet závazků je značně obsáhlý a jejich aplikace nebude ani zdaleka jednoduchá. Vyžádá si zásah do dosud uznávaných hodnot trestního řízení, ale i do základních lidských práv a svobod garantovaných ústavním řádem České republiky.
Evropský zatýkací rozkaz vychází principiálně z vysoké míry důvěry mezi členskými státy Evropské unie a spojuje ji s významnými změnami dosavadního pohledu na zásady vydávaní pachatelů trestné činnosti k trestnímu stíhání nebo potrestání. S tím je spojeno i uplatnění zásady „ne bis in idem“ vyjádřené v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, ve vztahu k rozhodnutím vydaným orgány činnými v trestním řízení v členských státech Evropské unie.
Předpokladem aplikace je:
· vzájemné uznávání soudních rozhodnutí členských států EU
· opuštění zásady oboustranné trestnosti
· vzdání se zásady nevydávání vlastních občanů
· vzdání se zásady speciality (možnost stíhaní jen pro trestný čin, pro který byla osoba vydána)
· vzdání se výhrady politického cíle trestného činu
Variant řešení implementace Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV je samozřejmě několik. Navrhovaná novela trestního řádu tuto problematiku řeší razantní změnou dvacáté páté hlavy trestního řádu, kde v oddíle třetím v §§ 404 až 424 jsou uvedena „Zvláštní ustanovení pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.“
Složitý mechanismus vydávání pachatele je nahrazován procesem předání vyžadujícímu státu v rámci EU na základě přímé žádosti jednoho justičního orgánu justičnímu orgánu dožádaného státu. V tomto procesu předávání hrají ústřední orgány jen roli administrativní a technické pomoci.
Vydání evropského zatýkacího rozkazu je omezeno na celkem 32 případů trestního jednání, za které je možné v požadujícím členském státě uložit trest odnětí svobody na dobu nejméně tří let, což je prolomením zásady oboustranné trestnosti, jde o:
1. účast na zločinecké organizaci
2. terorismus
3. obchod s lidmi
4. pohlavní zneužívání dětí a dětská pornografie
5. nedovolený obchod s drogami a psychotropními látkami
6. nedovolený obchod se zbraněmi, municí a výbušninami
7. korupce
8. podvody včetně podvodů postihujících zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství
9. praní výnosů ze zločinu
10. padělání měny včetně eura
11. počítačová trestná činnost
12. trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými zvířecími a rostlinnými druhy a jejich odrůdami
13. napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a pobytu
14. vražda, těžká újma na zdraví
15. nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi
16. únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí
17. rasismus a xenofobie
18. organizovaná nebo ozbrojená loupež
19. nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl
20. podvádění
21. vydírání a vymáhání peněz za ochranu
22. padělání výrobků a pirátství
23. padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami
24. padělání platebních prostředků
25. nedovolený obchod s hormony a jinými růstovými stimulátory
26. nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály
27. obchod s kradenými automobily
28. znásilnění
29. žhářství
30. trestné činy v rámci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
31. únos letadla/plavidla
32. sabotáž
V případě trestního jednání nezahrnutého do tohoto výčtu může být předání podmíněno oboustrannou trestností.
Podmínkou pro vydání evropského zatýkacího rozkazu je existence pravomocného rozsudku nebo rozsudku v nepřítomnosti, kterým byl uložen trest odnětí svobody, nebo nápravné opatření omezující svobodu na dobu minimálně čtyř měsíců, nebo bylo vydáno jiné vykonatelné rozhodnutí v trestním řízení o trestném činu, kde hrozí omezení osobní svobody minimálně na dvanáct měsíců (v ČR například příkaz k zatčení podle § 69 TrŘ.). Formální náležitosti evropského zatýkacího rozkazu jsou uvedeny ve vzoru, který je přílohou Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV.
Za samostatnou zmínku stojí povinnost předávat své vlastní občany na vyžádání jiného členského státu, s možností požadovat vrácení vydané osoby zpět k výkonu trestu. Pro aplikaci takového průlomu bude patrně nutné změnit také čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, aby nemohlo docházet ke zpochybňování výkladu připravované novely trestního řádu ve vztahu k evropskému zatýkacímu rozkazu. Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV ve svém čl. 4 bodu 6 umožňuje vykonávajícímu státu nepředat svého státního příslušníka nebo osobu, která zde má trvalé bydliště, ale vykonávací stát se tím zavazuje k provedení výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření v souladu se svými vnitrostátními předpisy.
V závěru mohu vyslovit jen své osobní přání, aby se Parlamentu České republiky podařilo přijetí tzv. euronovely trestního řádu s dostatečným předstihem před vstupem České republiky do Evropské unie.
.