Jak si vede nový český eurokomisař Jozef Síkela? To jsme probrali v nové epizodě podcastu Evropa zblízka se zástupcem ředitele Institutu EUROPEUM Viktorem Daňkem, který v podcastu také zhodnotil další špičky EU od šéfky Komise Ursuly von der Leyen, přes šéfku diplomacie EU Kaju Kallas a šéfku parlamentu Robertu Metsolu po šéfa Evropské rady Antónia Costu.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Zmizí se Síkelou bruselský hlas v Česku?
Jozef Síkela má v Komisi na starosti agendu mezinárodního partnerství. Řeší tedy třeba vliv EU ve třetích zemí (mimochodem o vlivu a ambicích EU v Africe jsme nedávno mluvili v podcastu a psali v newsletteru) a rozvojovou pomoc. Podle Viktora Daňka je to portfolio nevděčné.
„Je to totiž strašně málo vidět doma. Síkela úplně vyklidil českou veřejnou debatu. A i v té evropské debatě jsou to věci, které se těžko prodávají,” vysvětlil Daněk. Podle něj by měl Síkela přidat v komunikaci. „Věci, které se daří pomalu rozbíhat, by se měly daleko lépe prodávat evropským i českým občanům.“
Navíc je Síkelova agenda podle Daňka mimořádně důležitá. „Stále si myslím, že je skvělé, že toto portfolio získal český eurokomisař, protože mu to umožňuje promlouvat do klíčových agend, jako jsou dekarbonizace, strategické suroviny, ekonomická bezpečnost i migrace.”
Daněk má za to, že Síkela odvádí množství důležité práce, kterou předchozí Komise dělala jen okrajově. Není to ale doma vidět, ačkoliv je to potřeba víc než jindy. „Vzhledem k tomu, že v evropských volbách výrazně posílily strany spíše kritické k EU, tím spíše je potřeba, aby tady byl silný a viditelný komisař jako byla Věra Jourová. A ten tady bohužel není.“
„Z velké části je to dáno právě i tím, že se Síkela logicky věnuje agendě, která je mimoevropská a nevím, jestli není čas nebo ochota věnovat se agendě, která pálí české občany,” uzavřel Daněk.
Pokud by to ovšem takto pokračovalo dál, podle Daňka hrozí, že z české debaty zmizí hlas z Bruselu.
Co už má Síkela tedy za sebou? Tak třeba:
- Návštěvy a mise ve třetích zemích: Konkrétně třeba v Mauritánii, Indii, Střední Asii, Chile nebo v Egyptě.
- Víc než půlku programu Global Gateway: Právě tento program je významnou částí Síkelovy agendy. Má zmobilizovat až 300 miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů a podpořit jimi projekty ve třetích zemích. Už v létě podle Síkely byly nasmlouvány projekty za 180 miliard eur. Jde o 200 projektů napříč planetou.
- Global Gateway summit: V říjnu se konal Global Gateway summit, na kterém se sešlo 12 hlav států a vlád a více než 70 ministrů z Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku. Šéfka Komise na něm oznámila, že už se podařilo zmobilizovat stanovených 300 miliard eur. „Jsem přesvědčena, že do roku 2027 přesáhneme 400 miliard eur,“ dodala.
- Vznik investičního hubu pro Global Gateway: Jak Síkela připomněl, jednou z hlavních priorit jeho mandátu je posílit zapojení soukromého sektoru do projektů Global Gateway. Tomu by měl pomoci právě tento investiční hub. Cílem je usnadnit společnostem z EU investovat v partnerských zemích v subsaharské Africe, Asii a Tichomoří, Latinské Americe a Karibiku v odvětvích, jako jsou klima a energetika, digitální technologie, vzdělávání a výzkum nebo zdravotnictví a doprava.
- Jednání G7: V říjnu zastupoval Síkela EU na jednání ministrů pro rozvoj v rámci platformy G7.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Hrozí, že Ursula von der Leyen nedokončí svůj mandát?
- Jak se proměnila funkce vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečností politiku po ruské agresi na Ukrajině?
- Může se stát Roberta Metsola předsedkyní Evropského parlamentu potřetí?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Císařovna von der Leyen, neviditelný Síkela a rétorka Kallas. Jak si vedou špičky EU?
Co nás tento týden zaujalo?
Podpora nebude ani symbolická. Jedním z prvních kroků čerstvě zvoleného předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) bylo svěšení ukrajinské vlajky z budovy dolní komory českého Parlamentu. Ukrajinská vlajka přesto ve Sněmovně dál vlaje, paradoxně v množném čísle. V reakci na svěšení vlajky totiž ukrajinskou vlajku vyvěsily ze svých sněmovních oken či balkonů poslanecké kluby Starostů, Pirátů a ODS.
Okamurovo gesto ukazuje, že minimálně část rýsující se nové vládní koalice nebude podporovat Ukrajinu ani symbolicky, natož tak alespoň rétoricky, jak stroze naznačuje programové prohlášení koalice SPD, Motoristů a ve volbách vítězného hnutí ANO, která usiluje o to, stát se novou českou vládou.
„Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě,“ uvádí prohlášení k Ukrajině.
Ukrajina ale potřebuje pomoc materiální a finanční a vypadá to, že od nové české vlády se jí zřejmě nedočká. Podle prezidenta Ukrajiny Volodomyra Zelenského bude potřebovat peníze z Evropy ještě minimálně další dva až tři roky, aby se mohla bránit. EU mezitím řeší, jak použít prostředky ze zmražených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině. Krok by mohl mít vážné právní důsledky, proto se některé členské státy bojí prostředky využít. Jednání pokračují, zatím ale bez výsledku. Pokud ovšem unijní instituce a členské země řešení najdou a dojde na schvalování půjčky, bude zajímavé sledovat, k čemu se přikloní Česko pod novou vládou.
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o vodíku. Jak se daří rozvíjet vodíkový trh a proč je největší překážkou evropská legislativa probereme s ředitelkou vodíkové platformy HYTEP Veronikou Vohlídkovou.
- Klimatickou konferenci. V pondělí 10. listopadu odstartuje v Brazílii klimatický summit COP 30. EU se ho chtěla zúčastnit s jasným emisním cílem pro rok 2040 a ministři se na něm nakonec po dlouhém jednáním opravdu shodli. Dohodu detailně popisujeme v tomto článku.
- Štít demokracie. Ve středu 12. listopadu má Evropská komise představit balíček k posíleni demorkacie v EU. Jeho součástí má být i tzv. „Evropský štít demokracie“, jehož cílem bude bojovat proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, zachovat spravedlnost a integritu voleb, podporovat nezávislá média a novináře a chránit občanskou společnost.
Pozitivní změna na závěr
Matky v EU už nebudou bez hlasu, snad. V Evropském parlamentu díky iniciativě jeho šéfky Roberty Metsoly řeší revizi hlasovacích pravidel, a to kvůli těhotným europoslankyním. Ty budou mít nově možnost delegovat své hlasovací právo na kolegu nebo kolegyni v době, kdy se kvůli porodu a starosti o novorozeně nebudou moci fyzicky zúčastnit hlasování (tři měsíce před porodem a půl roku po něm).
Změny ale ještě musí schválit plénum Evropského parlamentu a jednomyslně také členské státy v Radě.
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti X