V létě pro vás připravujeme minisérii podcastových rozhovorů s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Hostem třetího dílu byl Pavel Poc, který v europarlamentu do roku 2019 reprezentoval ČSSD.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Navrhovaná podoba víceletého rozpočtu EU po roce 2027, se kterým nedávno přišla Evropská komise, schytává kritiku ze všech možných stran. Pavel Poc patří mezi výjimky. „Pokud jde o strukturu výdajů, tak se mi docela líbí“.
„Hodně mě potěšila kapitola o konkurenceschopnosti – to jsou peníze, které by se měly vrhnout na strategickou autonomii v klíčových sektorech jako energetika, IT, umělá inteligence, nové technologie, čipy. Dobře to doplňuje kapitola o ochraně Evropy, kde máte kromě obranné unie i peníze na řízení migrace, vnitřní bezpečnost, energetickou bezpečnost,“ říká. Pokud jde o objem rozpočtu, sám by byl pro jeho daleko větší navýšení – z nynějších 1,2 až na 5 % HDP EU.
Jako eurofederalistovi mu nevadí ani navrhovaný přesun kompetencí „nahoru“, nejen pokud jde o rozpočet. „Některé agendy jsou tak vážné, že v současném geopolitickém prostředí nejdou vykonávat čistě z úrovně národních států. Kompetence se mají vykonávat tam, kde to jde nejefektivněji. A jestli je to nahoře, nebo dole, to je úplně jedno,“ říká Poc, který se po ukončení mandátu v europarlamentu a angažmá v Sokolovské uhelné vrátil do Mariánských lázní, kde jeho politická kariéra začínala.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak hodnotí návrh klimatického cíle EU pro rok 2040?
- Kam se od roku 2019 posunulo „jeho“ téma regulace pesticidů?
- A co si myslí o předvolební spolupráci SOCDEM a Stačilo!?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Poc: Klima cíl 2040 by mohl být i vyšší. EU by měla ale investovat víc do adaptace a mitigace
Čeští europoslanci mají za sebou první rok. Čemu se věnují?
Tak trochu speciální budou i červencová vydání tohoto newsletteru. Na tomto místě v nich najdete přehled toho, na čem v prvním roce svého mandátu pracovali noví čeští europoslanci a europoslankyně. Pokračujeme s europoslanci z frakce Patriotů pro Evropu a Evropy suverénních národů.Klára DostálováKlára Dostálová poprvé kandidovala do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách, a to za hnutí ANO jako lídryně. Dostálová je místopředsedkyní politické skupiny Patrioti pro Evropu, kterou po evropských volbách v červnu 2024 založili Viktor Orbán, Andrej Babiš a Herbert Kickl. Ačkoli jsou Patrioti pro Evropu třetí nejsilnější politickou skupinou v Evropském parlamentu, jejich členové zastávají jen málo klíčových pozic. Během ustavujícího zasedání nového Evropského parlamentu v červenci 2024 se většina europoslanců spojila a přehlasovala je. Neumožnila jim tak obsadit místa předsedů a místopředsedů parlamentních výborů. Strategii, jež spočívá ve vylučování extremistických stran, se přezdívá „sanitární kordon“ (cordon sanitaire). Klára Dostálová ji označila ve svém vystoupení před Evropským parlamentem za politickou cenzuru. Dostálová je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Výboru pro regionální rozvoj (REGI) a Zvláštního výboru pro krizi v oblasti bydlení v Evropské unii (HOUS). Rovněž je členkou Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými, Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění OAKTS–EU a Delegace v Parlamentním shromáždění Afrika–EU. V Evropském parlamentu se věnuje zejména ochraně spotřebitele a konkurenceschopnosti evropských firem. Jako stínová zpravodajka předložila zprávu, která se týkala přehodnocení politiky soudržnosti. Na plénu hovořila například o potřebě upravit ekologické cíle EU či omezit evropskou byrokracii. Prohlásila, že začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu bude mít negativní dopady pro členy EU, jelikož Ukrajina se neřídí stejně přísnými standardy. A vyjádřila se také k americkým prezidentským volbám – vítězství Donalda Trumpa označila za ukázku „skutečné demokracie“. Podle výsledků ankety mezi experty provedené výzkumným institutem EUROPEUM se Dostálová umístila na 13. místě v žebříčku vlivu českých europoslanců na unijní politiku.Ondřej KnotekOndřej Knotek v loňských eurovolbách obhájil svůj předchozí mandát. Opět kandidoval za hnutí ANO, po volbách ale spolu s hnutím změnil frakci a zasedl v Patriotech pro Evropu. V minulém období působil stejně jako ostatní europoslanci za hnutí ANO v liberální skupině Renew, která ale nesouhlasila s odklonem hnutí od liberálních hodnot, načež ANO z liberální politické rodiny vystoupilo. Knotek je členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro veřejné zdraví (SANT), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Delegace pro vztahy s Korejským poloostrovem (DKOR). Náhradníkem je v Delegaci pro vztahy s USA. V Evropském parlamentu se věnuje zejména rozpočtovým otázkám, energetice a klimatu. Ve výboru ENVI byl pověřen vypracovat zprávu pro klimatický cíl EU snížit emise o 90% do roku 2040. Knotek se netají svým odporem vůči tomuto návrhu, jenž označil za „naprosté šílenství“. Jako zpravodaj předložil Knotek ve výboru CONT dvě zprávy. První se týkala kontroly činnosti Evropské investiční banky, druhá se věnovala jmenování Ivany Maletićové členkou Účetního dvora. Na plénu hovořil například o potřebě snížit ekologické cíle EU a postavit jadernou energii na roveň obnovitelným zdrojům. Debatu o stavu právního státu v Maďarsku označil za zbytečnou. V žebříčku EUROPEUM se letos Knotek umístil jako 11. nejvlivnější český europoslanec. Pro srovnání, v loňském žebříčku, který hodnotil vliv českých europoslanců v rámci minulého mandátu, se umístil na patnáctém místě.Jana NagyováJana Nagyová poprvé kandidovala do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách. Kandidovala za hnutí ANO z pátého místa. V Evropském parlamentu je členkou skupiny Patrioti pro Evropu. V dubnu tohoto roku Evropský parlament odhlasoval rozhodnutí zbavit Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo. Nagyová je členkou rozpočtového výboru (BUDG), Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Delegace pro vztahy s Indií. Náhradnicí je v Delegaci v Parlamentního shromáždění pro partnerství EU–Spojené království. V Evropském parlamentu se věnuje zejména průmyslu a zatím nebyla zpravodajkou žádné legislativy. Na plénu hovořila například o potřebě přehodnotit ekologické cíle EU a bránit energeticky náročný průmysl. V oblasti ochrany energeticky náročného průmyslu se připojila k interpelaci Evropské komise. V žebříčku EUROPEUM se letos Nagyová umístila na 19. místě, tedy na samém chvostu. Čechů a Češek je v Evropském parlamentu 21.Jaroslava Pokorná JermanováJaroslava Pokorná Jermanová poprvé kandidovala do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách, a to na kandidátce hnutí ANO jako číslo šest. V Evropském parlamentu je členkou skupiny Patrioti pro Evropu. Pokorná Jermanová je členkou Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), Hospodářského a měnového výboru (ECON), Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO. Je rovněž náhradnicí v Rozpočtovém výboru (BUDG). Jako stínová zpravodajka předložila Pokorná Jermanová ve výboru ECON zprávu o statistikách trhu práce v EU. Na plénu promluvila třikrát – například v září minulého roku se vyjádřila proti možnosti použít evropské zbraně dodané na Ukrajinu k útokům na ruské území. Připojila se k interpelaci Evropské komise, která vyjadřuje výhrady k projektu „Rezervoár talentů EU“. Tento program je součástí Migračního paktu a jeho cílem je přilákat kvalifikované zahraniční pracovníky do zemí EU. V žebříčku EUROPEUM se Pokorná Jermanová umístila na 15. místě.Jaroslav BžochJaroslav Bžoch poprvé kandidoval do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách.Kandidoval za hnutí ANO z druhého místa. V Evropském parlamentu je členem skupiny Patrioti pro Evropu. Bžoch je členem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii (EUDS), Delegace pro vztahy s Irákem, včetně Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Irák a Delegace pro vztahy s Japonskem. Náhradníkem je ve čtyřech výborech/delegacích. V Evropském parlamentu se věnuje zejména zahraniční politice, migraci a otázkám balkánského regionu. Jako zpravodaj předložil Bžoch zprávu ve výboru LIBE o justiční spolupráci mezi EU a Bosnou Hercegovinou. Jako stínový zpravodaj předložil zprávu ve výboru AFET o situaci v Černé Hoře. Na plénu vystoupil pětkrát – mluvil například o vražedných útocích v německých městech Solingen a Mannheim a označil nelegální migraci za existenční hrozbu pro EU. Kritizoval rovněž organizaci UNRWA, která je Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. V únoru tohoto roku se připojil k návrhu usnesení o hromadném návratu nelegálních migrantů. Europoslanci v něm označují návratovou politiku Donalda Trumpa za ukázkovou. V žebříčku vlivu českých europoslanců institutu EUROPEUM se Bžoch umístil na 12. místě.Ondřej KovaříkOndřej Kovařík v loňských eurovolbách obhájil na kandidátce hnutí ANO svůj předchozí mandát. Letos v dubnu ale oznámil, že z rodinných důvodů rezignuje na post europoslance. Po letní institucionální pauze už se do Parlamentu nevrátí. Kovařík byl členem Hospodářského a měnového výboru (ECON). Náhradníkem byl ve dvou výborech/delegacích. V Evropském parlamentu se věnoval zejména otázkám spojeným s dopravou. Jako stínový zpravodaj předložil v aktuálním období ve výboru TRAN zprávu o právech cestujících. Na plénu v tomto mandátu nevystoupil. Nedávno se připojil například k interpelacím Evropské komise ohledně výkonnostních norem pro osobní automobily či ohledně vozových parků. V žebříčku EUROPEUM se letos Kovařík umístil na 10. místě, což z něj činí nejvlivnějšího europoslance za hnutí ANO. V porovnání s loňským výsledkem si o jednu příčku polepšil.Tomáš KubínTomáš Kubín poprvé kandidoval do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách. Do Evropského parlamentu se dostal až v srpnu 2024 místo Martina Hlaváčka, který se rozhodl mandát ukončit. Stejně jako jeho kolegové z ANO sedí ve frakci Patriotů. Kubín je členem Hospodářského a měnového výboru (ECON), Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a Delegace pro vztahy s Kanadou. Je také náhradníkem ve Výboru pro veřejné zdraví a v Delegaci pro vztahy s Izraelem. Kubín zatím nebyl zpravodajem žádné legislativy. Do debat na plénu přispěl pětkrát. V říjnu minulého roku na plénu prohlásil, že příčinou náboženské nesnášenlivosti v Evropě je imigrace islamistů. V dubnu tohoto roku pak mluvil o zneužívání humanitární pomoci proudící do Gazy hnutím Hamás. V žebříčku EUROPEUM se Kubín umístil na 17. místě.Nikola BartůšekNikola Bartůšek poprvé kandidovala do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách. Kandidovala za hnutí Přísaha na společné kandidátce Přísahy a Motoristů sobě, kde byla číslo dvě. V Evropském parlamentu je členkou skupiny Patrioti pro Evropu. Bartůšek je členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko. Náhradnicí je ve třech výborech/delegacích. Jako stínová zpravodajka předložila ve výboru EMPL zprávu o Evropském sociálním fondu. Ve výboru AFET pak předložila zprávu o situaci v Turecku. Na plénu hovořila například o nutnosti posílit vnější hranice EU a zpřísnit návratovou politiku. Rovněž mluvila o cenách energií a kritizovala emisní povolenky. V červenci tohoto roku se připojila k návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské Komisi. V žebříčku EUROPEUM se Bartůšek umístila na 16. místě.Filip TurekFilip Turek poprvé kandidoval do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách. Kandidoval jako lídr koalice Motoristé sobě a Přísaha. I Turek zasedá ve skupině Patrioti pro Evropu. Turek je členem Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Delegace pro vztahy s Íránem a Delegace pro vztahy se střední Asií. Jako stínový zpravodaj předložil ve výboru ENVI zprávu týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Na plénu vystoupil Turek celkem třikrát. V říjnu minulého roku mluvil o situaci evropského automobilového průmyslu, kterou označil za nejhorší v historii. Na vině je podle něj Green Deal. Automobilového průmyslu se týkalo i jeho druhé vystoupení, ve kterém pochválil Trumpovo rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody. Plány Evropské komise na snížení emisí označil za nereálné a přirovnal je k modelu sovětského plánování. Naposledy vystoupil na půdě Evropského parlamentu v březnu tohoto roku, kde zdůraznil, že evropský automobilový průmysl není konkurenceschopný. Stejně jako Nikola Bartůšek se připojil k červencovému návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. V únoru roku 2025 rovněž podepsal návrh usnesení o stavu právního státu v Rumunsku. Europoslanci v něm tvrdí, že „vyšetřování Călina Georgescua je politicky motivované.“ Turek aktuálně čelí trestnímu oznámení, které na něj kvůli znásilnění a domácímu násilí podala jeho bývalá partnerka, jak informoval web Page not Found. A dle informací médií, správní orgány vyšetřují jeho překročení maximální rychlosti na dálnici D5, ke kterému se přiznal. V žebříčku EUROPEUM se letos Turek umístil na 18. místě.Ivan DavidIvan David v loňských eurovolbách obhájil svůj předchozí mandát. Na kandidátce koalice SPD a Trikolory byl číslem dvě. V předchozím období byl členem politické skupiny Identita a demokracie. Ta však po loňských eurovolbách zanikla. Aktuálně je David členem skupiny Evropa suverénních národů. David je členem Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko. Dále je také náhradníkem ve Výboru pro veřejné zdraví (SANT) a Delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko. Jako stínový zpravodaj předložil ve výboru AGRI zprávu o kvalitě pícnin z Moldavska a Ukrajiny. Na plénu kritizoval Green Deal a protiruské sankce. Pro státy západního Balkánu by byl podle něj vstup do EU prohrou. V červenci se David připojil k návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. V žebříčku EUROPEUM letos David skončil na posledním, tj. jednadvacátém místě, což z něj činí českého europoslance s nejnižším vlivem na unijní politiku. Pro srovnání, v loňském žebříčku, který hodnotil vliv českých europoslanců v rámci minulého mandátu, se umístil na dvacátém místě. Přehled činnosti europoslanců vychází z dat dostupných na webu Evropského parlamentu.Co nás tento týden zaujalo?
Ukrajina v centru pozornosti, tentokrát ne kvůli válce. Ale kvůli korupci. Ukrajinský parlament schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal kontroverzní zákon týkající se boje s korupcí. Podle kritiků protikorupční ekosystém oslabuje. Podle zákona budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi. To oslabuje jejich nezávislost na politické moci. Ukrajinští politici si za tento krok vysloužili nemalou kritiku – od Evropské komise, evropských politiků, ale i samotných občanů. Ti začali protestovat v ulicích. Německý ministr zahraničí prohlásil, že zákon by mohl být překážkou na cestě Ukrajiny do EU, jeho český kolega Jan Lipavský varoval, že podpora Ukrajiny v EU není bianco šekem pro jakékoliv kroky ukrajinské vlády. A Evropská komise chce po ukrajinské vládě vysvětlení. I když se od zahájení plné ruské agrese v roce 2022 mluví o „rychlejším“ začlenění Ukrajiny do EU, což u některých vyvolalo obavy, na pravidlech se nic nezměnilo a posilování demokratických principů k nim patří. Pokud země nenaplní očekávané reformy a nesplní pravidla, do evropského klubu se nedostane. Navíc vstup nové země musí posvětit všechny členské státy bloku. Na cestě do EU jde v případě Ukrajiny o krok zpátky. Zelenskyj na kritiku reagoval ve videoprojevu – přislíbil prezidentský návrh, který by zaručil nezávislost protikorupčních institucí a zároveň zamezil ruskému vlivu. „Všichni slyšeli, co lidé v těchto dnech říkají – na sociálních médiích, mezi sebou, na ulicích. Nasloucháme,“ řekl. Právě korupci zneužívají jako jeden z protiukrajinských narativů šiřitelé prokremelské propagandy. O tom, jak válka neprobíhá jen na bojišti, ale také v hlavách, máme nový reel. Podívejte se.Co čekat od příštího týdne?
- Letní pauzu. Počínaje srpnem zahajují unijní instituce letní přestávku a my okurkovou sezonu. Pauzu si tedy dáváme i my – na podcast a newsletter Evropa zblízka se můžete těšit zase od září. Mezitím si můžete o dění v Evropě přečíst na našem webu.
- Pokračování celní ságy. Od 1. srpna mají začít americká cla – zboží z Evropy by podle posledních návrhů prezidenta Donalda Trumpa měla podléhat 30% tarifu. Celní politika Trumpa je ovšem nepředvídatelná, lze tedy jen těžko odhadovat, zda se cla stanou 1. srpna realitou. EU se navíc s americkými protějšky snaží do poslední chvíle dohodnout jinak, podle Reuters je nyní na spadnutí dohoda o 15% clech. Mezitím včera zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) pro případ, že na dohodu s USA nedojde, informovala ČTK.
- Euractiv.cz ft. Bruselské chlebíčky. Šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová bude hostkou v epizodě podcastu Bruselské chlebíčky. Budeme rádi, když si nás poslechnete i tam.
Zpráva na závěr
Omluva. Pozorným posluchačům a čtenářům jistě neuniklo, že jsme v rámci europoslanecké minisérie slibovali také díl s Ditou Charanzovou. Bohužel jsme museli změnit termín rozhovoru, těšit se na něj můžete během srpna.
Za komplikace se omlouváme a přejeme vám krásné a pohodové léto!