Počínaje červencem jsme odstartovali letní minisérii podcastu Evropa zblízka. Každý pátek se tak můžete těšit na rozhovory s bývalými českými europoslanci a europoslankyněmi. Hostem první epizody minisérie byl bývalý pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, nynější člen strany Volt.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
„Dnes je v Evropském parlamentu většina na straně, na kterou se přikloní lidovci (EPP). A my se můžeme modlit, aby se lidovci přikláněli k té straně, která je liberální a proevropská, a ne krajně pravicová. Několikrát už tomu ale tak bylo,” říká mimo jiné v podcastu Peksa.
Peksa uvedl, že v českých médiích převažují konzervativní témata na úkor těch liberálních, což přisuzuje i zásahu jejich majitelů. Jako příklad zmínil debatu o zákazu spalovacích motorů. Podle něj se tehdy nikdo nezabýval otázkou, jakými jinými opatřeními by bylo možné dosáhnout snížení emisí. Tím chtěl ilustrovat, že veřejná diskuse je posunutá a některé pohledy se do ní vůbec nedostanou.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Proč chce mapovat hlasování europoslanců?
- Jaké má politické ambice?
- A co říká na složení nového europarlamentu?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Peksa: Politikům prochází, že v Bruselu dělají opak, než říkají doma. Chci to mapovat
Čeští europoslanci mají za sebou první rok. Čemu se věnují?
Tak trochu speciální budou i červencová vydání tohoto newsletteru. Na tomto místě v nich najdete přehled toho, na čem v prvním roce svého mandátu pracovali noví čeští europoslanci a europoslankyně. A začneme s těmi z frakce Zelených a s nezařazenými.
Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/Evropská svobodná aliance)
Markéta Gregorová obhájila europoslanecký mandát z období 2019-2024, zůstala ve frakci Zelených a opět je v Evropském parlamentu členkou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Oproti minulému mandátu má o jedno místopředsednické křeslo navíc – je místopředsedkyní v Delegaci pro vztahy s Čínskou lidovou republikou a v Delegaci v Parlamentním shromáždění Euronest. V sedmi výborech/delegacích je náhradnicí.
Jak fungují delegace? Vysvětlujeme v článku:
Delegace EP: Vondra bude rozvíjet vztahy s USA, Konečná s Čínou, David s Ruskem
Navazuje na svou předešlou činnost a věnuje se zejména dezinformacím, vměšování třetích zemí, vlivu technologií na demokracii, posilování demokracie, bezpečnosti a lidským právům a regionu Východního partnerství.
V současném období zatím nebyla zpravodajkou žádné legislativy, v několika případech ale byla stínovou zpravodajkou. Její legislativní spisy (tzv. files) se týkaly finanční pomoci Ukrajině, dovozu ukrajinských produktů do EU, prověřování zahraničních investic či cel na dovoz z Ruska a Běloruska.
Na plénu se pak Gregorová vyjadřovala například k summitu NATO, výročí genocidy Arménů, budoucnosti evropské obrany, podpoře Ukrajiny, regulaci digitálních služeb za účelem ochrany demokracie nebo k dezinformacím.
Je mezi navrhovateli řady parlamentních rezolucí – ty se týkají zejména lidskoprávních otázek, demokracie, Ukrajiny či dezinformací.
Podle ankety, kterou před loňskými volbami do Evropského parlamentu uspořádal think-tank Europeum mezi zástupci médií, neziskového sektoru, soukromého sektoru, státního sektoru, akademické obce, evropských institucí a odborových a zaměstnavatelských organizací, měla Markéta Gregorová v europarlamentu celkem vliv. V žebříčku vlivu ji z 21 českých členů europarlamentu přiřadili na 6. místo.
V mezinárodním žebříčku vlivu europoslanců EUMatrix za rok 2024 se neumístila v první stovce, ani v první dvacítce podle oblastí politik, kterým se věnuje.
Kateřina Konečná (KSČM, nezařazená)
Také Kateřina Konečná obhájila mandát, tentokrát ale zůstala mimo politické skupiny jako nezařazená poslankyně. Navázala na činnost z minulého období a opět je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) a také tří delegací. Náhradnicí je pak ve třech výborech.
Kateřina Konečná se nadále věnuje tématům, jako je ochrana zdraví a spotřebitelským otázkám.
V tomto období europoslankyně zatím nezpravodajovala ani „nestínovala“ žádnou legislativu. Je nicméně mezi navrhovateli jedné rezoluce, a to velmi aktuální. Jedná se o níže zmiňovaný návrh na hlasování o nedůvěře Evropské komisi, na které by mělo dojít na plenárním zasedání europarlamentu příští týden.
Na plénu se vyjadřovala například k zastavení genocidy v Gaze, zjednodušení uhlíkového cla, odklonu od ruských energií, zdražování potravin, kritickým léčivům či vzácným onemocněním. Podala také jednu interpelaci na Evropskou komisi týkající se zařazení Kuby na seznam států podporujících terorismus ze strany USA. V interpelaci se dotazuje Komise mimo jiné na to, jaká hodlá přijmout opatření vůči orgánům USA, aby Kubu ze seznamu odstranily.
Ve zmiňované anketě institutu Europeum z roku 2024 udělili respondenti Konečné na vlivovém žebříčku 12. místo. Podle žebříčku EUMatrix je mezi 20 nejvlivnějšími europoslanci ve zdravotní politice.
Ondřej Dostál (nestraník, nezařazený)
Ondřej Dostál je v europarlamentu českým nováčkem. Stejně jako Konečná kandidoval na kandidátce hnutí Stačilo!, a to jako nominant SD-SN. Nepřidal se k žádné politické skupině, rozšířil tedy řady nezařazených kolegů.
Dostál je členem Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro veřejné zdraví (SANT) a Delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie ASEAN. Je také náhradníkem v Delegaci pro vztahy s arabským poloostrovem.
V Evropském parlamentu se věnuje zejména zdravotní politice nebo zemědělství.
Dostál zatím nezpravodajoval ani nestínoval žádnou legislativu. Stejně jako Konečná je ale podepsaný pod návrhem na hlasování o nedůvěře Komisi.
Na plénu vystoupil například k otázce odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, demokracie, právního státu, kritických léčiv, vzácných onemocnění, evropské bezpečnosti, summitu NATO či výročí konce druhé světové války.
Na umístění europoslance Dostála ve vlivových žebříčcích si budeme muset vzhledem k tomu, že byl nově zvolen, ještě počkat. Nicméně vliv europoslanců mimo politické frakce na legislativu je téměř neexistující, protože jsou to právě frakce, které „soutěží“ o legislativní spisy v závislosti na své politické váze.
Přehled činnosti europoslanců vychází z dat dostupných na webu Evropského parlamentu.
Co nás tento týden zaujalo?
Momentum pro čerstvé peníze do unijního rozpočtu. Jak tento týden informovaly Hospodářské noviny, tlak ostatních resortů na ministerstvo financí uspěl a Česko upravilo svou pozici k příštímu víceletému unijnímu rozpočtu: Už striktně neodmítá možnost, že by se budoucí rozpočet navýšil díky novým zdrojům.
Bez nových peněz se totiž další rozpočet neobejde, má–li se začít soustředit na palčivé potřeby, jako je posilování evropské obrany a konkurenceschopnosti, a zároveň udržet alespoň nějakou podporu zemědělství a regionů. A aby toho nebylo málo ještě začít splácet půjčku na oživení evropských ekonomik po covidu.
Nové zdroje jsou ale v sedmadvacítce proklatě citlivá otázka – Unie je řeší už roky. Nyní však nastává pro nové zdroje v EU „momentum“. Na dotaz redakce to řekl rumunský europoslanec a lidovecký zpravodaj víceletého finančního rámce Siegfried Muresan. Podle něj jsou nové zdroje jedinou cestou, jak covidovou půjčku splatit.
„Splacení si vyžádá asi 15 % evropského rozpočtu. Takže buď v něm 15 % seškrtáme, jenže to by znamenalo dramatické snížení podpory pro vědu, regiony, zemědělce, obranu… Nebo těch 15 % navíc do rozpočtu přispějí členské státy. Nemyslím si ale, že jsou na to připravené, a že by to bylo možné vzhledem k pravidlům deficitu,“ vysvětlil.
Podle jeho kolegyně, zpravodajky za socialisty Carly Tavares, se vyjednávání o víceletém finančním rámci bez nových zdrojů zkrátka neobejde.
„Nejsme naivní, víme, že je pro dva europoslance lehké nové zdroje podpořit, ale pro ministry a premiéry, kteří chtějí sami vybrat daně a rozhodovat kolik a za jakých podmínek přispějí do unijního rozpočtu, už to tak jednoduché není. Odpor ze strany členských zemí se nicméně snižuje, vzhledem k palčivým potřebám rozpočtu,” dodal Muresan.
Europoslanci také očekávají, že Evropská komise v návrhu nového rozpočtu, který má zveřejnit 16. července, dá na stůl i nové nápady. Že má s návrhem spatřit světlo světa i balíček nových zdrojů slyší i redakce od zdrojů blízkých rozbíhajícímu se jednání o rozpočtu.
Jaké nové zdroje mají potenciál vyjednáváním úspěšně projít? Podle informací redakce to je korporátní a digitální daň. Naopak daň z finančních transakcí ve hře spíš nebude. Nějaké nové „drobné“ má přinést také zdražení „unijní ESTY“ známé pod zkratkou ETIAS (jde o elektronický autorizační systém EU pro návštěvníky bez vízové povinnosti ze třetích zemí) a zpoplatnění malých balíčků proudících do EU ze třetích zemí.
„Pohodlné“ Česko nevyužívá finanční nástroje. O hodně přichází
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu letní minisérie podcastu Evropa zblízka. Tentokrát bude hostkou bývalá europoslankyně za ANO a poté za SODCEM Radka Maxová.
- Hlasování o nedůvěře Evropské komisi. Ve Štrasburku budou od pondělí 7. července do čtvrtku 10. července zasedat europoslanci. Ve čtvrtek mají hlasovat o vyslovení nedůvěry Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyen. Ta by ho měla zřejmě ustát. Návrh na hlasování o nedůvěře podpořilo i několik českých europoslanců – Kateřina Konečná (KSČM, nezařazení), Ondřej Dostál (nezařazení), Ivan David (SPD, ESN), Filip Turek (za Motoristy, Patrioti), Nikola Bartůšek (Přísaha, Patrioti).
- Polského prezidenta v Česku. V pondělí 7. července navštíví Česko odcházející polský prezident Andrzej Duda.
Pobavení na závěr
Ursulu von der Leyen čeká hlasování o nedůvěře a nás tak čeká spoustu politických vtípků. První vlaštovka už vyletěla, a to hned z Kanclu. Doporučujeme tedy v následujících dnech sledovat Vaše oblíbené meme kanály, ale i seriál Kancl. Rozhodně se pobavíte.
Autor: Mepassistant; Zdroj: Profil autora na síti X