Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
„Vůči Evropské unii cítím dluh. Měla jsem možnost poznat fungování EU, europarlamentu, seznámit se s fajn lidmi, poznat celé to prostředí… Ráda bych proto přenášela znalosti mezi studenty a seniory,” řekla Maxová, která se vrátila k vyučování chemie na gymnáziu, v podcastu Evropa zblízka. Do politiky se bývalá europoslankyně zatím nechystá. Jak uvedla, dává si pauzu, ale nikdy neříká nikdy. V závěru mandátu působila v Evropském parlamentu za SOCDEM. Pokud by se však do politiky vrátila, kandidaturu za tuto stranu by zvážila pouze v případě, že by nespolupracovala s KSČM nebo SPD. Kriticky se staví i k aktuální snaze vedení SOCDEM o navázání spolupráce s blokem Stačilo. „Je to nepřijatelné,“ říká.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Proč podle ní oslabují evropští socialisté?
- Jak hodnotí současnou politiku ANO a SOCDEM?
- A co říká na složení nového europarlamentu?
Podcast | Maxová: Cítím dluh vůči EU, chci přenášet reálie z Bruselu mezi studenty a seniory
Čeští europoslanci mají za sebou první rok. Čemu se věnují?
Tak trochu speciální budou i červencová vydání tohoto newsletteru. Na tomto místě v nich najdete přehled toho, na čem v prvním roce svého mandátu pracovali noví čeští europoslanci a europoslankyně. Pokračujeme s europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).Veronika VrecionováVeronika Vrecionová v loňských eurovolbách obhájila svůj předchozí mandát. Kandidovala za ODS na kandidátce koalice SPOLU, kde byla číslem dvě. Stejně jako v období svého prvního mandátu zasedá mezi europoslanci skupiny ECR. Vrecionová je předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), jejím úkolem je tak koordinovat diskuse europoslanců o zemědělských tématech. Zároveň se díky tomu účastní jednání Konference předsedů výborů a může tak ovlivňovat agendu plenárních zasedání Evropského parlamentu. Vrecionová je z českých europoslanců a europoslankyň jediná, kdo předsednickou pozici zastává, což z ní činí nejvýše postavenou českou europoslankyni. Dále je členkou Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří. Jako náhradnice zasedá v celkem pěti výborech/delegacích.Jak fungují delegace? Vysvětlujeme v článku:Delegace EP: Vondra bude rozvíjet vztahy s USA, Konečná s Čínou, David s RuskemV Evropském parlamentu se Vrecionová věnuje zejména zemědělským otázkám a je to vidět i na spisech, které „zpravodajovala“. Jako zpravodajka – tedy jako osoba zodpovědná za přípravu pozice k návrhu Evropské komise – předložila Vrecionová celkem čtyři zprávy. Týkaly se například kategorizace lesního dřeva, poskytnutí finanční pomoci státům postižených přírodními katastrofami v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, kontroly kvality pícnin z Moldavska Ukrajiny nebo monitorování životních podmínek psů a koček. V rámci výboru AGRI Vrecionová navrhla pozměňovací návrh ohledně dovozu zemědělského zboží z Ruska a Běloruska. Zdůrazňuje v něm, že EU musí být nezávislá na dovozech z těchto zemí. Připomínkovala také nedávno schválenou zprávu k budoucí společné zemědělské politice po roce 2028. Na plénu pak hovořila o íránských politických vězních, potřebě ukončit ruskou agresi na Ukrajině a o dopadech obchodní války na zemědělství. Rovněž mluvila o nutnosti omezit byrokracii v evropské zemědělské politice, o cenové dostupnosti potravin a nutnosti revidovat Green Deal. Podpořila obchodní dohodu mezi EU a blokem MERCOSUR.V žebříčku platformy Matrix EU, který hodnotí uplynulé období 2019-2024, se Vrecionová umístila mezi sty nejvlivnějšími europoslanci a v top dvacítce v oblasti zemědělství.Ondřej KrutílekOndřej Krutílek poprvé úspěšně kandidoval do Evropského parlamentu v loňských eurovolbách. Během předchozího období pracoval pět let jako asistent a šéf kanceláře europoslance Alexandra Vondry. Krutílek je členem Občanské demokratické strany a v Evropském parlamentu zasedá ve skupině Evropských konzervatistů a reformistů (ECR). Krutílek je členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), kde je také zástupcem koordinátora skupiny ECR. Rolí koordinátora je sjednocovat postoje svých kolegů z dané politické skupiny. Dále je členem Delegace pro vztahy s Korejským poloostrovem (DKOR). Náhradníkem je ve třech výborech/delegacích. V Evropském parlamentu se věnuje zejména energetice. Krutílek byl stínovým zpravodajem (= zpravodaj z jiné politické frakce než hlavní zpravodaj) celkem čtyř aktů projednávaných ve výboru ITRE. Týkaly se smlouvy mezi EU a Spojenými státy ohledně vypouštění amerických družic Galileo, vědeckotechnické spolupráce s Ukrajinou, uskladňování zemního plynu nebo elektrizačních soustav EU. Na plénu se Krutílek vyjadřoval například k energetické nezávislosti na Rusku, podpoře Ukrajiny, cenám energií nebo roli jaderné energie v energetickém mixu. Vyjádřil se proti cíli „zakázat“ prodej nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Připojil se také k interpelaci Evropské komise, ve které ji vyzval k financování fyzických bariér na vnějších hranicích EU. Na umístění europoslance Krutílka ve vlivových žebříčcích si budeme muset vzhledem k tomu, že byl nově zvolen, ještě počkat.Alexandr VondraAlexandr Vondra v loňských eurovolbách obhájil svůj předchozí mandát. Kandidoval na kandidátce koalice SPOLU, na které byl jedničkou. Stejně jako v minulých volbách zasedl po zvolení do Evropského parlamentu ve skupině ECR. Vondra je místopředsedou Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO. Dále je členem Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI) a Delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými. Na úrovni výboru ENVI koordinuje své kolegy z ECR. Náhradníkem je pak v Delegaci v Parlamentním shromáždění pro partnerství EU–Spojené království. V Evropském parlamentu se věnuje zejména zahraniční politice, energetice a životnímu prostředí. Vondra zatím „stínoval“ jednu zprávu, a sice o legislativním návrhu ohledně zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Na plénu hovořil například o důležitosti členství EU v NATO. Za největší problémy evropské bezpečnosti Vondra považuje přebujelou evropskou byrokracii a environmentální regulaci. Vyjádřil se proti revizi Asociační dohody s Izraelem a za největší nebezpečí na Blízkém východě označil Irán. Hájil volný mezinárodní trh a zdůraznil roli jádra v energetickém evropském mixu. Stejně jako Krutílek se připojil k interpelaci Evropské komise, kde ji vyzval k financování bariér na vnějších hranicích EU.V žebříčku platformy Matrix EU, který hodnotí uplynulé období 2019-2024, se Vondra umístil mezi sty nejvlivnějšími europoslanci a v top dvacítce v oblasti dopravy a životního prostředí. V uplynulém mandátu byl spojován především s revizí emisní normy pro automobily Euro 7 či s legislativou zaměřenou na zlepšení postavení jaderné energetiky v rámci nízkoemisních zdrojů.Přehled činnosti europoslanců vychází z dat dostupných na webu Evropského parlamentu.
Co nás tento týden zaujalo?
Češi proti Ursule. Šéfka Komise Ursula von der Leyen ve čtvrtek čelila (ale ne osobně, jak jsme psali v newsletteru The Capitals) hlasování o vyslovení nedůvěry jejímu kolegiu. Hlasování dle očekávání druhou Komisi pod vedením německé křesťanské demokratky nesesadilo. Hlasovalo 553 europoslanců – 360 nedůvěru nepodpořilo, 175 ano. Mezi 175 hlasy proti Komisi bylo i 11 českých zástupců a zástupkyň, to je těsná většina české delegace. Jak tedy hlasovali Češi a Češky? Pro vyslovení nedůvěry byla delegace hnutí ANO kromě Ondřeje Kovaříka, který nehlasoval (Kovařík z Evropského parlamentu odchází, z rodinných důvodů se před letní institucionální pauzou vzdá mandátu). A pak také Ivan David z SPD, Kateřina Konečná z KSČM, nezávislý Ondřej Dostál, Filip Turek za Motoristy a Nikola Bartůšek za Přísahu. Proti vyslovení nedůvěry pak zvedli ruku poslanci a poslankyně za STAN a TOP 09, Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL a Markéta Gregorová z Pirátů. Delegace ODS nehlasovala. Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová před hlasováním uvedli, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění – rumunský europoslanec ze stejné frakce ECR hlasování vyvolal kvůli kauze Pfizergate. „Asi bych Ursule von der Leyen vyčítal sto věcí, ale určitě ne to, že se v Unii snažila dosáhnout toho, aby byla k dispozici vakcína,“ citovala Vondru ČTK. Markéta Gregorová dle svého tiskového prohlášení také s řadou kroků druhé Komise von der Leyen nesouhlasí, ale rozhodla se jí podpořit, protože její konec by podle ní „nejvíc nahrál extremistům z krajní pravice a populistům“. Nikola Bartůšek, která zvedla ruku pro odvolání unijní exekutivy, před hlasováním na síti X uvedla, že Komisi „von der Leyen vést nemůže“, a to právě kvůli tomu, že figuruje ve skandálu Pfizergate.
Zdroj: Votemap.eu
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu letní minisérie podcastu Evropa zblízka. Tentokrát bude hostkou bývalá europoslankyně za ANO Dita Charanzová.
- Radu ministrů zahraničí EU. Ministři se sejdou v úterý 15. července v Bruselu. Řešit budou ruskou agresi na Ukrajině, situaci v Gruzii a měli by také prodiskutovat spolupráci se státy jižního Středomoří. Horkým tématem by měl být Izrael. Podle informací Euractiv.com mají ministři dostat na stůl možnosti unijní reakce na kroky země v Gaze. A to poté, co unijní analýza došla k závěru, že existují vodítka, že Izrael porušil lidskoprávní prvky obchodní dohody s EU. O revizi dohody jsme nedávno mluvili v podcastu s ředitelem odboru států Blízkého východu na ministerstvu zahraničí Petrem Hladíkem. Redaktorka Kateřina Zichová bude jednání sledovat přímo v Bruselu, zprávy z místa dění sledujte na našich sociálních sítích a na webu.
- Návrh rozpočtu. Evropská komise má ve středu 16. července představit první návrhy k novému víceletému rozpočtu EU. Očekává se, zda v nich zohlední rostoucí odpor vůči některým svým plánům, který zaznívá jak z Evropského parlamentu, tak od členských států. Kritika se týká například navrhovaného podmínění dotací reformami nebo zřízení centralizovaného fondu konkurenceschopnosti.
Pobavení na závěr
Ani covid to nepohřbil. Určitě se někteří z těch, co sledují unijní dění, párkrát přistihli při tom, že se jim při některých vzletných prohlášeních o unijních iniciativách nebo floskulích z unijního žargonu (na bingo kartičkách by nemělo chybět třeba spravedlivý přechod nebo dvojí tranzice) až kroutily palce u nohou. Ale co teprve fotky? Autorka newsletteru si bláhově myslela, že trapným pózám při podávání rukou státníků a špiček unijních orgánů odzvonilo díky covidu-19, který fyzický kontakt na nějakou dobu poslal k šípku. Bohužel, není tomu tak. Jak upozornil její oblíbený satirik DG MEME, tento otřesný zvyk je stále mezi námi. Naposledy byl spatřen na summitu EU-Moldavsko.
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky