Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Poláci budou volit prezidenta přímo v neděli 18. května, případné druhé kolo se pak uskuteční 1. června. Zatím je však v Polsku podle Michala Lebdušky, který je přímo na místě, klid. Volební nálada bude s nadcházejícími týdny teprve přicházet. Očekává se, že v kampani bude rezonovat zejména ekonomická situace, bezpečnost, liberalizace potratové politiky, manželství pro všechny nebo právní stát.
Kdo chce být prezidentem?
Mezi hlavní kandidáty patří zástupci hlavních politických rivalů – vládní Občanské koalice a opozičního Práva a spravedlnosti.
Rafał Trzaskowski
Kandidát Občanské koalice, současný primátor Varšavy a momentálně hlavní favorit. V posledních průzkumech ale jeho podpora mírně klesla. Účastnil se i minulých prezidentských voleb v roce 2020, kdy skončil na druhém místě s 48,9 % hlasů.
Karol NawrockiKandidát Práva a spravedlnosti, historik a současný ředitel Institutu národní paměti. Nawrocki není široké veřejnosti příliš známý, což pro něj může být podle médií problém, ale i velká výhoda. V průzkumech se drží na druhém místě a v těch posledních dotahuje Trzaskowského.
“Právo a spravedlnost se ho snaží prezentovat jako občanského kandidáta, nikoliv stranického. V kampani je zatím relativně nevýrazný, nepůsobí příliš charismaticky a favoritem zatím spíše není. Ale uvidíme, co se do května ještě stane,” Michal Lebduška, analytik AMO
Podle Lebdušky by do prezidentského klání mohli výrazněji promluvit ještě minimálně dva kandidáti:
Szymon Hołownia
Bývalý televizní moderátor a nynější předseda dolní komory Sejmu a hnutí Polsko 2050, který kandidoval i v minulých prezidentských volbách v roce 2020 a v prvním kole skončil třetí s 13,8 % hlasů.
Sławomir Mentzen
Kandidát polské krajní pravice, konkrétně koalice KWiN, který je celkem silný na sociálních sítích a oblíbený hlavně mezi mladými muži.
“Pokud by se například Nawrockému nedařilo v kampani, Mentzen je kandidát, který by mohl nějakým způsobem zamíchat výsledky.”
Jedna proti všem
Mezi oznámenými kandidáty je jen jedna žena, a sice Magdalena Biejatová – místopředsedkyně Senátu, která je nestraničkou a do voleb má podporu Levice. Zajímavost: Prezidentské volby budou druhým soubojem Biejatové s Trzaskowskim, v minulosti se utkali o primátorskou funkci.
Co říkají průzkumy?
Bude to “boj o prezidentské veto”
Současná vláda a prezident Andrzej Duda jsou ze znepřátelených politických táborů. Duda je bývalým členem Práva a spravedlnosti, ze strany vystoupil než se v roce 2015 poprvé ujal funkce prezidenta, fakticky ale pod vlivem strany zůstal. Protože prezidentské veto může v Polsku přehlasovat pouze třípětinová většina v Sejmu – a tolik poslanců současný vládní blok nemá – nedaří se vládě prosazovat nebo měnit některé zákony, a proto potřebuje, aby zvítězil její kandidát. Obzvlášť v době, kdy slíbila, že demontuje systém dlouhé roky instalovaný Právem a spravedlností včetně chaosu v justici. Jenže jinak než legislativou, která podléhá schválení prezidentem, to nepůjde.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?- Jaké jsou současné vztahy Polska s kolegy z V4?
- Může Polsko naplnit své ambice stát se lídrem v EU?
- Podařilo se vládě Donalda Tuska napravit pošramocený právní stát?
Podcast | Analytik: Polsko chce hrát v EU první housle. Pokud někdy mělo šanci, je to právě nyní
Co nás tento týden zaujalo?
Kdy vás naposledy chtěl profackovat premiér civilizované členské země Evropské unie? Do CVčka si to teď může zapsat student bratislavského gymnázia Simon Omaník, který počátkem týdne slušně odmítl potřást rukou slovenskému prezidentovi Petru Pellegrinimu při přebírání ocenění za vědomostní olympiádu. To, co jeho gesto spustilo tento týden na Slovensku, nečekal snad ani Omaník.
Nejdříve kontext z rychlíku: Pellegrini v prezidentské kampani lhal o svém soupeři Ivanu Korčokovi a stav slovenského školství je poněkud bezútěšný. Zhruba takhle pojmenoval Omaník své důvody odmítnutí podání ruky s prezidentem. Pellegrini následně řekl, že mu je to líto, ale že to respektuje.
Pak to ale přišlo – nepodání ruky kritizovali generální prokurátor, ministr vnitra, ministr školství a premiér. Mezi tím svojí „investigativu“ spustilo i informační podsvětí a na studenta zaútočil odsouzený extremista schovávající se v Londýně, trestaný youtuber, zfanatizovaný dav na sociálních sítích a (v čase psaní textu) neznámá žena. Z druhé strany, video Omaníka sdílel i šachový velmistr Garri Kasparov.
Pro účely tohoto textu ale vypíchneme jenom reakci Roberta Fica. Ten ve svém pozdně večerním facebookovém statusu napsal, že „někdo tu potřebuje tři facky“, že nejdříve by začal médii a pokračoval by tím „nevycválaným puberťákem s ukrajinskou vlajkou na obleku“, že by mu to ocenění vzal a že tady není co respektovat. Podle Fica za gesto studenta mohou „šorošovská, protivládní a protislovenská média“.
Na místě je připomenout Ficovi, že loni si jeho Úřad vlády platil kampaň „Respektuji jiný názor“ a že on stál hned vedle spolustraníka, který skandoval o tehdejší prezidentce Zuzaně Čaputové, že je „americká k*rva“. Jak to tedy je, pane premiére?
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka s eurposlancem Jaroslavem Bžochem (ANO). Pokračujeme v sérii rozhovorů s nově i znovu zvolenými europoslanci. Najdete ji tady.
- Inauguraci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uskuteční se 20. ledna. Znovuzvolení Trumpa otevřelo v NATO širší debatu o tom, jak členské státy přispívají na společnou obranu, kolik je to nyní se dozvíte v naší infografice. ❗️V den inaugurace u nás na webu najdete také přehled Trumpových slibů, které mohou mít dopad na Evropu.
- Plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci budou zasedat 20.-23. ledna ve Štrasburku, čeká je představení priorit polského předsednictví, debata o organizovaném zločinu a převaděčství migrantů nebo hlasování o usnesení “Dezinformace a falšování historie ze strany Ruska v zájmu ospravedlnění jeho válečné agrese proti Ukrajině”.
Pobavení na závěr
Jakou přezdívku by měla mít šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen? O tom nechal své publikum na síti X hlasovat satirický účet Mepassistant. Zvítězila “železná plíce” nebo snad “vlkobijka”? Podívejte se.
U nás v redakci se našlo nejvíce hlasů pro vlkobijku. Přezdívka je to přiléhavá, protože šéfka Komise se podle médií snaží snížit ochranu vlků, a to poté, co vlk zabil jejího poníka.