Úvod / Politika / Česko v EU / Evropa zblízka | Dražší topení a benzín? Čechům pomůže nový fond

Evropa zblízka | Dražší topení a benzín? Čechům pomůže nový fond

© Canva. Zdroje fotografií: Sociální sítě Rafała Trzaskowského a Karola Nawrockého
Po roce 2027 zdraží topení a benzín, varují kritici rozšířeného evropského systému obchodování s emisními povolenkami (tzv. EU ETS 2), který by se měl vztahovat na sektor dopravy a budov. Členské země ale zároveň dostanou peníze z nového Sociálního klimatického fondu, aby pomohly těm nejzranitelnějším vyrovnat se s rostoucími náklady a motivovaly je k přechodu na šetrnější alternativy vytápění a dopravy. Jak chce fond využít Česko? Probrali jsme to tento týden v podcastu Evropa zblízka se Zuzanou Vondrovou, expertkou Centra pro dopravu a energetiku.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Proč EU ETS 2?Evropská unie k zavedení EU ETS 2 nepřistoupila proto, aby lidem zdražila teplo a pohonné hmoty, ale dále snížila emise skleníkových plynů. To je cílem systému obchodování s emisními povolenkami. Systém ETS 1, který už v Evropě léta funguje, se vztahuje na elektrárny, letadla a energeticky náročný průmysl. A protože se systém ukázal jako účinný, chce ho EU rozšířit.

„EU chce do stávajícího systému zapojit také sektor budov a silniční dopravy (ETS 2). A to proto, že se v těchto sektorech zatím tolik nedaří emise snižovat. Mimochodem EU bude pokrývat tímto zpoplatněním více než 80 % skleníkových emisí na svém území.“ Zuzana Vondrová

Podstatou systému je nákup emisních povolenek. Těch si znečišťovatelé musí koupit tolik, aby pokryly množství vypuštěných emisí za rok. Jedna povolenka = jedna tuna oxidu uhličitého, případně jiných látek. Náklady na povolenky mají motivovat znečišťovatele hledat alternativní, čistější způsoby výroby či provozu.Proč Sociální klimatický fond?Jak vysvětlila Vondrová, plátcem v ETS 2 bude dodavatel energií nebo pohonných hmot. „Dá se nicméně očekávat, že tyto náklady v konečném důsledku prokapou až ke spotřebiteli a tento vztah mezi domácností a dodavatelem tepla bude daleko přímočařejší, než když platí ocelárna (v rámci ETS 1) za to, že vypouští emise skleníkových plynů,“ dodala. Zavedení ETS 2 bude znamenat finanční zátěž zejména pro malé firmy a domácnosti. A proto právě vznikl Sociální klimatický fond, který má mírnit negativní dopady na zranitelné skupiny. Jak jsme nedávno psali v našem newsletteru Dekarbo Brief (Ještě neodebíráte?), podle analýzy ministerstva pro životní prostředí nebude nárůst cen tepla a benzínu až tak závratný a Česko může ve finále na ETS 2 vydělat.
Dekarbo brief: Hra na odklad ETS 2
Na co půjdou peníze ze Sociálního klimatického fondu?Česko si má z fondu přijít na 50 miliard korun, financovaný bude z části výnosů z povolenek. Do čeho je investuje, plánuje v tzv. Sociálním klimatickém plánu. Jeho vznik je podmínkou pro to, aby peníze z EU vůbec dostalo. Plán musí do konce června odevzdat Evropské komisi. Podle Vondrové to pravděpodobně stihne, mělo by si ale dát pozor na to, aby včas zvládlo vypořádat případné připomínky a proces dotáhlo do konce do podzimních parlamentních voleb. „Jinak se dají očekávat nežádoucí prodlevy, protože potenciální nová vláda se může rozhodnout, že plán pojme trochu jinak.“ Pro představu, peníze z fondu mohou zafinancovat například renovace budov tak, aby byly energeticky účinné, obměnu palivových základen či posílení hromadné dopravy. Česko má poměrně volnou ruku v tom, aby si ušilo  financovaná opatření na míru, míní Vondrová. Směřovat ale musí k řešení příčin toho, proč si někteří lidé nemohou dovolit platit účty za energie či dopravu.A dojde na to vůbec?Skupina zemí, jejíž součástí je i Česko, se snaží odložit náběh ETS 2 o rok.  Nedávno se k ní připojilo také Estonsko. Je tedy otázkou, zda se podaří odklad prosadit a jak to ovlivní fond, který má fungovat mezi lety 2026-2032. Roční předstih má zajistit včasné financování, aby byly státy o krok napřed a byly na nájezd ETS 2 lépe připraveny.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
  • Jak by mělo Česko peníze z fondu využít podle neziskového sektoru? Jak si čeští úředníci vedou při přípravách Sociálně klimatického plánu? A bude rozpočet Sociálního klimatického fondu stačit?
Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:
Podcast | Expertka: Neodkládejme emisní povolenky pro dopravu a budovy, s náklady pomůže sociální fond

Co nás tento týden zaujalo?

Čína není cool, myslí si lidé ve V4. Podle průzkumu agentury NMS a středoevropského think-tanku CEIAS, který se zaměřuje na region Asie, vnímají obyvatelé zemí Visegrádu Čínu převážně negativně. A to dokonce i Maďaři. Navzdory blízkým vztahům vlády s Pekingem vnímá 47,4 % respondentů z Maďarska Čínu negativně, pozitivní přístup má pouze 30,6 % lidí. Pozitivněji naladění vůči Číně jsou Slováci, 46,3 % z nich vnímá Čínu negativně a 33,6 % pozitivně. Naopak nejhůře je na tom Peking v očích Čechů – 59,3 % jej vnímá negativně, zatímco jen 20,8 % pozitivně. Za Čechy jsou pak Poláci, z nich vnímá Čínu 48,4 % negativně a 29,9 % pozitivně. Z průzkumu také vyplynulo, že se po invazi na Ukrajinu zhoršilo ve všech zemí Visegrádu vnímání Ruska. Čtyřka zemí ho považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu. Na závěr nelze opomenout, že Česko zůstává nejméně pozitivně naladěnou zemí vůči EU. I na to se průzkum zaměřil – vyplynulo z něj, že z V4 vnímá negativně EU nejvíce Čechů, a to 39,9 %.

Co čekat od příštího týdne?

Epizodu podcastu Evropa zblízka o Maďarsku. Blíží se konec vlády Viktora Orbána? A mohou ho evropské země připravit o právo hlasovat v Radě EU? Probereme s Pavlínou Janebovou, ředitelkou pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky. Mimochodem, situace v Maďarsku byla tento týden tématem plenárního zasedání Evropského parlamentu, a to po zákazu Budapest Pride. Psali jsme o tom zde. Hlasování o clech vůči USA. Země EU by měly 9. dubna hlasovat o evropských protiopatřeních vůči americkým clům na hliník. Jaká by to mohla být? Psali jsme v jednom z minulých vydání. Akční plán k umělé inteligenci. Evropská komise má dokument představit ve středu 9. dubna. Podle pracovního programu Komise je cílem tohoto dokumentu maximálně využít příležitostí, které umělá inteligence přináší. Mezi hlavní pilíře plánu má patřit infrastruktura, přístup k datům, strategie aplikované umělé inteligence, dovednosti a zjednodušení.

Apríl!

Přehlídka aprílového „humoru“. Kdo si na sociálních sítích nepokusil z lidí vystřelit, jako by nebyl. Někomu se to povedlo více, někomu zas méně. Zatímco lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský úspěšně napálil komunistickou kolegyni Kateřinu Konečnou, když 1. dubna oznámil, že u ministerstva vnitra a Ústavního soudu požaduje zrušení společné kandidátky Stačilo. Takoví Starostové se chtěli svézt na vlně v Česku trendujícího tématu, kterým jsou barvy politických stran v kampani před parlamentními volbami. Převlečením do barvy svého koaličního partnera ale moc nepřesvědčili. Věříme, že i Vy máte po aprílu vtípků dost, takže si dáme tento týden oraz. Tak zase za rok!