Úvod / Ekonomika / Průmysl a energetika / Evropa zblízka | Okno příležitosti pro farmaceutický průmysl

Evropa zblízka | Okno příležitosti pro farmaceutický průmysl

Kateřina ZichováKateřina Zichová, Ondřej PlevákOndřej Plevák, EURACTIV.cz
25. 4. 2025(aktualizováno 20. 2. 2026)
© Pixabay
Trumpův „celní chaos“ vyděsil mnoho sektorů, včetně farmaceutického průmyslu. Ten evropský navíc s obavami čeká na reformu tržních pravidel EU.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
O tzv. farmaceutickém balíčku a několika dalších důležitých změnách, které mají podpořit inovace i dostupnost léků pro evropské pacienty, se v EU mluví už řadu let. Tématem to bylo i v průběhu českého předsednictví v roce 2022, od té doby se ale Evropa dopředu moc neposunula. A není to jen kvůli tomu, že Evropská komise a výrobci mají v mnoha věcech diametrálně odlišný pohled na věc.Farmaceutickou legislativu teď podle šéfredaktorky Euractiv.cz Anety Zachové totiž blokují spíše členské státy, které se zatím nedokáží dohodnout na společném stanovisku k tomu, jak by některá konkrétní opatření měla vypadat.„Velká diskuse se vede o patentech – tedy kolik let by měla mít inovativní firma nárok na to, že jen ona může prodávat produkt, který vyvinula,“ vysvětluje v podcastu Evropa zblízka Zachová. Po vypršení patentové ochrany se mohou produkce ujmout jiní výrobci, kteří potom vyrábějí kopie těchto léků, tzv. generika. Není pacient jako pacientNajít shodu je poměrně složité, v každé zemi totiž panují trochu jiné podmínky, pokud jde o fungování zdravotnického systému. Například platí, že co proplácí německá pojišťovna, je často velmi rozdílné v porovnání s tím, jaké léky je ochotná a schopná zaplatit pojišťovna bulharská.Záleží také na tom, kde jací konkrétní výrobci sídlí. Pro některé země tak dává smysl podporovat spíše inovativní průmysl, pro jiné je naopak výhodnější pomoci výrobcům generických léků.„Nyní předsedá Radě EU Polsko, které se stejně jako Česko řadí spíše do tábora podporovatelů generik. Poláci se proto snaží změnu pravidel co nejvíce posunout, protože následné předsednictví bude mít Dánsko – to pro změnu hodně tlačí na podporu inovativního průmyslu,“ podotýká Zachová.Tato „názorová roztříštěnost“ podle Zachové jasně ukazuje, že v Evropě zatím neexistuje společný trh s léčivy a každý stát si stále hájí jen své národní zájmy.„U léků sice máme například jednotné registrační procesy na evropské úrovni, ale třeba jejich proplácení funguje všude jinak. Když tedy nějaká firma chce investovat v Evropě nebo tady jen nabízet svůj produkt, musí řešit administrativu ve 27 zemích,“ upozorňuje Zachová na současný stav.Příležitost zvaná konkurenceschopnostZ pohledu celého „Big Pharma“ sektoru se ale možná přece jen blýská na lepší časy. Politický tlak na evropskou konkurenceschopnost v kombinaci s obavami z cel by mohly donutit Komisi i státy, aby výrobcům trochu „uvolnily ruce“ – jak ve stávajících pravidlech, tak v těch nově připravovaných.Farmaceutický průmysl tak teď má okno příležitosti pro to, aby si prosadil svou. „Výrobci teď mohou hrát kartu, že pokud s tím EU něco neudělá, tak odejdou a půjdou radši do Spojených států, kde by pro ně mohly panovat lepší podmínky než tady v Evropské unii,“ uzavírá Zachová. Z aktuálních kroků to vypadá, že toho firmy skutečně hodlají plně využít a zesílit svůj lobbistický tlak.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
  • Jaký dopad by na evropské výrobce léčiv mohla mít americká cla?
  • Jak EU už teď reaguje na výpadky antibiotik a dalších důležitých léků?
  • A kdy a proč vznikne EU Biotech Act?

Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:

Co nás tento týden zaujalo?

EU je diktát, ven ale nechceme. Maďarský premiér Viktor Orbán, který léta ostře kritizuje Evropskou unii, se tento týden nechal slyšet, že čas na odchod jeho země z bloku ještě „neuzrál“. Informovala o tom ČTK. Orbán si totiž pragmaticky uvědomuje, jak přínosné členství Maďarska v Unii je, a to i přesto, že nedávno definitivně přišlo o miliardy z evropských dotací. Podle něj stále přínosy členství převažují nad negativy – třeba to, že 85 % maďarského exportu míří právě na unijní trh. Odchod z EU by byl v premiérových očích na programu až ve chvíli, kdy by byl výhodnější než setrvání v ní. O přínosech členství země v EU jsou přesvědčení také maďarští občané, jak ukázal poslední průzkum Eurobarometr. Navzdory letům protievropsky laděné vlády u moci, Maďarsko z členství benefituje podle 74 % respondentů. Jako konkrétní přínos dalo nejvíce Maďarů (42 %) na první místo to, že EU zemi přinesla nové pracovní příležitosti. Zatímco Maďarsko zůstává členem, ostatní evropské státy zkoumají, jak ho obejít. Jeho hlas totiž potřebují pro prodloužení protiruských sankcí, které bude v následujících měsících nutné, aby nepřestaly platit. Maďarsko však naposledy sankce vetovalo do poslední chvíle, nakonec sice ustoupilo, není ale jasné, zda by tak učinilo i příště. Možným řešením, jak Maďarsko obejít, by bylo zavést sankce do vnitrostátních právních řádů ostatních evropských zemí. Jak uvedla ČTK, jde o krok, kterého se dříve řada zemí zdráhala, mezi nimi i Česko. Dnes už ale podle agentury toto řešení tuzemsko zvažuje. „V EU usilujeme o udržení jednoty, naše bezpečnost je nedělitelná. Je zásadní sankce proti Rusku udržet a dále posilovat,“ uvedlo na dotaz redakce k českému postoji ministerstvo zahraničí. O tom, že by byly země EU schopny přijít s nějakým ad hoc řešením, jak sankce prodloužit i bez Maďarského souhlasu, nepochybuje ani analytička AMO Pavlína Janebová, se kterou jsme aktuální pozici Maďarska v EU probraly v jedné z minulých epizod podcastu. Na druhou stranu má ale podle ní Orbán v kapse ještě řadu požadavků, které by mohl být ochotný za svůj souhlas vyměnit. 

Co čekat od příštího týdne?

  • Epizodu podcastu Evropa zblízka s politologem Petrem Kratochvílem. Řeč bude o rostoucí podpoře krajně pravicových stran v Evropě.
  • Předání ceny LUX. V úterý 29. dubna proběhne v bruselském sídle europarlamentu předání divácké filmové ceny LUX, kterou uděluje Evropský parlament společně s Evropskou filmovou akademií. Českou stopu mezi nominovanými snímky ale letos bohužel nenajdete.

Pobavení na závěr

Unijní orloj. Evropští politici a zástupci Evropské unie se v posledních týdnech střídají u americké administrativy jako na orloji, aby zvrátili americká cla namířená proti EU. Po unijním obchodním vyjednavači, eurokomisaři Maroši Šefčovičovi, zavítala do Washingtonu přímo za Trumpem jeho oblíbenkyně, italská premiérka Giorgia Meloni. Dnes by se měl s americkou stranou setkat další eurokomisař – Valdis Dombrovskis. Jak jsme zmiňovali v nedávném podcastu, je to dobře, že se EU snaží jednat skrze všechny dostupné kanály a příležitosti. Například Ursula von der Leyen doufá, že si amerického prezidenta ukradne na slovíčko na okraj papežova pohřbu v Římě v sobotu. Jak vtipně podotklo Politico, ze zkušenosti novinářů se na ty, kteří s vámi nechtějí mluvit, vyplácí číhat před záchodky. A meme studna s vtípky na téma cel mezi USA a EU taky ještě nevyschla: 

Autor: Mepassistant; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky

Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky