Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Právě to a další okolnosti přetahované mezi Českem a Bruselem o jaderný tendr jsme tento týden probrali v podcastu Evropa zblízka.Proč český tendr řeší Evropská komise?
Stavba jaderné elektrárny je velice finančně nákladná, proto se neobejde bez větší finanční pomoci od státu. Evropská komise v tomto případě musí dát Česku k takovému financování povolení. Jde totiž o velkou státní podporu. Povolení od Evropské komise je nutné, protože hlídá, aby státní podpora nenarušovala hospodářskou soutěž v EU. Jde o tzv. notifikaci.
Co bude Evropská komise v tendru vyšetřovat?
Notifikace ale není jedinou věcí, kterou Evropská komise hodlá v případě českého tendru řešit.
Evropská komise totiž dostala podnět od francouzské firmy EDF, která v tendru neuspěla. EDF má obavy, že vítěz tendru – jihokorejská společnost KHNP – dostal od korejské vlády nadstandardní státní podporu, a jakákoliv jiná evropská nabídka se proto stává nekonkurenceschopnou. EDF proto chce, aby Evropská komise na základě nařízení o zahraničních subvencích tendr prošetřila.
Může Evropská komise Česku tendr zatrhnout?
Stát by se to nemělo. Nařízení o zahraničních subvencích by nemělo dát Evropské komisi možnost projekt zastavit, i když by se nakonec ukázalo, že jihokorejská vláda dala KHNP masivní dotaci. Role Evropské komise je v tomto případě hodně sporná, nařízení je totiž relativně nové a zatím není moc jasné, jaká bude praxe jeho uplatnění.
Vysoce postavené zdroje, se kterými redakce hovořila, ale mají za to, že projekt Komise zastavit nemůže. Může ovšem prodlužovat podpis kontraktu nebo rozhodování o notifikaci. Může tedy docházet k průtahům, které by mohly pro Česko znamenat nemalé výdaje navíc nebo oslabit důvěru v tendr, ale i v budování jaderných elektráren v Evropě jako takové.
Co bude muset Česko ještě s Bruselem řešit?
Česko má potvrzenou notifikaci od Evropské komise na výstavbu pátého bloku Dukovan. Tu bude muset ale podat znovu, protože se od té doby změnil investorský model společnosti EDU II, která bude blok stavět.
Smlouva s KHNP navíc počítá i se stavbou šestého bloku, i tu bude muset Česko notifikovat u Evropské komise.
Musí Česko čekat na dokončení šetření Evropské komise?
Séjourné ve svém dopise z 2. května vyzval českou vládu, aby s podpisem kontraktu s KHNP počkala, dokud nebudou známé výsledky šetření Evropské komise pod hlavičkou nařízení o zahraničních subvencích.
Česko nicméně mělo v plánu kontrakt s KHNP podepsat 7. května, aniž by bylo šetření dokončeno nebo podány nové notifikace. „Nedivila bych se proto, kdyby Česko nečekalo. Ukazuje to, že je česká vláda odhodlaná dělat výrazné kroky i bez toho, aby byly tyto technikálie vyřešené,“ říká v podcastu Evropa zblízka šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová, která téma dlouhodobě sleduje. Tou hlavní brzdou tak není Evropská komise, ale brněnský soud, který podpis kontraktu zmrazil, dokud nerozhodne o stížnosti EDF. Další naše texty o dukovanském tendru – například o snahách francouzské EDF tendr napadnout – si můžete přečíst tady.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Proč jsou čeští politici z dopisu Stéphana Séjourného rozčarovaní?
- Co přesně Séjourné v dopise píše? Znění máme i na webu.
- Kdo si v Česku myslí, že francouzská EDF „využila“ Evropskou komisi?
Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:
Podcast | EDF využila Evropskou komisi, zní z Česka. Co přinese přetahovaná s Bruselem o jaderný tendr?
Co nás tento týden zaujalo?
Neprůhledná Evropská komise. Tento týden ve středu rozhodl unijní soud, že Evropská komise pochybila, když neposkytla novinářce sms zprávy, které si vyměnila Ursula von der Leyen se šéfem farmaceutické společnosti Pfizer o nákupu proticovidových vakcín. Soud zároveň zrušil tehdejší zamítavé rozhodnutí Komise, že informace novinářce neposkytne. Komise si dle svého vyjádření nyní hodlá rozsudek důkladně prostudovat a o poskytnutí smsek přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků. Původní rozhodnutí totiž založila na tom, že takové informace nemá k dispozici. Ale ehjle, novináři poskytli důkazy o tom, že smsky existují, nebo minimálně existovaly. Rozhodnutí soudu je dalším pomyslným zaklepaním na pečlivě zamčené dveře ve 13. patře Evropské komise (kde von der Leyen bydlí). Transparenost Komise pod vedením německé političky je zpochybňována dlouhodobě, naposledy například když zkraje letošního roku nejprve „zatloukala“ předsedkynin zápal plic a postovala, že normálně pracuje. Ani „bruselští byrokrati“ nejsou všemocní, jak nám někdy tvrdí čeští politici, ale žalovatelní a rozhodnutí soudu pro ně platí stejně, jako pro všechny ostatní. Von der Leyen, která se snažila upevnit moc unijní exekutivy v institucionální architektuře, tak byly jasně vytyčeny hranice, jak uzavřená (ne)může být. S transparentností to ale bohužel pokulhává i jinde. Evropský účetní dvůr ve středu prezentoval zprávu, ve které auditoři konstatují, že financování EU poskytnuté nevládním organizacím v rámci vnitřních politik (které má na starosti zejména Komise) „nebylo dostatečně transparentní“. Podle Účetního dvora sice orgány udělaly jistý pokrok, to ale nestačí. Problémem je podle auditorů například to, že se nekontrolovaly důležité prvky statusu nevládní organizace jako třeba „vliv vlády prostřednictvím jejích zástupců ve správních orgánech a to, zda organizace, které samy sebe označily za nevládní, nesledují obchodní zájmy svých členů.“Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu o bezpečnosti Evropské unie. Téma probereme s expertem Tomášem Weissem z Institutu mezinárodních studií při Univerzitě Karlově.
- Summit EU a Spojeného království. Špičky unijních institucí se setkají s britským ministerským předsedou Keirem Starmerem v pondělí 19. května. Prioritou summitu má být jednání o bezpečnosti, na agendě jsou ale i techničtější věci, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření nebo systém obchodování s emisemi.
- Tzv. „malou plenárku“. Ve středu 21. a ve čtvrtek 22. května proběhne v Bruselu kratší, dvoudenní plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci mají debatovat například o strategii pro jednotný trh nebo o odklonu EU od ruských fosilních paliv.
Pobavení na závěr
It’s the EU jargon, stupid. Evropská komise po silném volání po záchraně evropské konkurenceschopnosti, deregulaci a debyrokratizaci z různých stran zájmových aktérů v posledních týdnech vydává jako na běžícím páse tzv. omnibusy – tedy zjednodušení stávajících politik. Někdy je ale až úsměvné, jak se snaží balancovat mezi vejci a opatrně volí slova, aby si to nerozházela ani se zastánci tvrdého osekání evropské legislativy a oslabení některých (čti zelených) politik, a ani s těmi, kteří by to s deregulací zase tolik nepřeháněli. Proto teď tak často slyšíme, že EU „zjednodušuje“, což neuniklo pozornosti ani MEP Assistantovi – satirickému účtu o evropské politice.I my jsme si vyslechli, že EU „zjednodušuje“, když jsme si volali s německým europoslancem Peterem Liesem. Máme o tom reel a třeba vás taky pobaví.
Autor: Mepassistant; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky