Evropa zblízka | Jak „excelentní“ je česká muniční iniciativa?

Česká muniční iniciativa „funguje excelentně“, prohlásil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj při své nedávné návštěvě Prahy. Jaká realita se skrývá za diplomatickým prohlášením? Zelenského návštěvu Česka i muniční iniciativu jsme tento týden probrali v podcastu Evropa zblízka.

---

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

---

„Proč by Zelenskyj volil zrovna tato slova, když by byl nespokojený. Samozřejmě se musí vyjadřovat diplomaticky, ale kdyby česká muniční iniciativa nefungovala tak, jak Ukrajina potřebuje, řekl by to jinak,“ soudí redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák. Slibně mluví i čísla:

• Česko za rok 2024 sehnalo ve světě a dodalo Ukrajině 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice za více než 40 miliard korun.
• Nejvíce přispělo Německo (576 milionů eur), Nizozemsko (250 miliionů eur) a Belgie (200 milionů eur), samotné Česko o řád méně – 34 milionů eur.
• Do konce letošního dubna Česko sehnalo a dodalo dalších asi 400 000 kusů munice.
• Dle slov prezidenta Petra Pavla by se letos mělo podařit dodat celkem 1,8 milionu kusů, tedy více než loni.

Nutno podotknout, že nezávislá analýza detailů, jak iniciativa funguje, k dispozici není. Řada informací není vzhledem k povaze iniciativy a ochraně Ukrajiny veřejná. I proto na českou muniční iniciativu dopadá kritika – například, že je netransparentní. Problémové aspekty iniciativy popsal server investigace.cz.

„Ta čísla vypadají velmi dobře. Je to více, než se původně plánovalo. Žádnou nezávislou analýzu, jak efektivně iniciativa ve skutečnosti funguje, k dispozici ale nemám.“ – Ondřej Plevák

Pochvalu si Česko vysloužilo od Zelenského také za svou neutuchající podporu Ukrajině. Jak pomoc reálně vypadá?

• Co se týče vojenské pomoci, Česko mělo Ukrajině dosud poskytnout materiál v hodnotě asi sedmi miliard korun (tanky, houfnice, raketomety, munice apod.).
• Aktivní jsou i české firmy. Dle dostupných informací dodaly Ukrajině od roku 2022 zboží za asi 130 miliard korun.
• Co do humanitární pomoci (mimo soukromé sbírky a charity) poskytlo Česko skrze ministerstvo zahraničí Ukrajině podporu ve výši zhruba 400 milionů korun (sanitky, generátory apod.).
• Jak si stojí česká pomoc ve srovnání s ostatními zeměmi sleduje žebříček německého Kielova institutu, který porovnává celkovou bilaterální pomoc. Ze 41 sledovaných zemí je Česko na 15. místě a na pomoc vydalo necelého 0,5 % svého HDP.
• Česko je aktivní také ve shromažďování důkazů o válečných zločinech na Ukrajině a zapojuje se do jejich vyšetřování. Více o tématu si můžete přečíst v článku, na kterém jsme spolupracovali s kolegy z V4.
• V roce 2023 vláda spustila program obnovy Ukrajiny s ročním rozpočtem 500 milionů korun, skrze něj se mají zapojit do rekonstrukce země i české firmy.

Právě země, které při Ukrajině stojí, se za to budou moci podílet na rekonstrukci Ukrajiny, nechal se v Praze slyšet Zelenskyj. Návštěva Česka tak podle Pleváka nebyla jen symbolická: „Nedivil bych se, kdyby se za zavřenými dveřmi mluvilo mimo jiné o zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny. Vždy to bude mít tu oficiální, ale i zákulisní stránku.“ Návštěva přinesla i několik hmatatelných výsledků, které jsou veřejně dostupné:

• Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podepsal s místopředsedou ukrajinské vlády Oleksijem Černyšovem prohlášení o vzniku návratových center, která by měla asistovat ukrajinským uprchlíkům při návratu do země.
• Vznikne ukrajinsko-česká výcviková škola pro letouny F-16.
• Česko také prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti pro ukrajinské uchazeče o práci v tuzemsku.

Co dalšího se v epizodě dozvíte?

• S kým se Volodymyr Zelenskyj v Praze setkal?
• Dostává unijní podpora Ukrajiny trhliny?
• Přiblížila nová americká administrativa konec války?

Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:

Podcast | Zelenskyj v Praze, neochvějná unijní podpora Ukrajině a faktor Trump 

Co nás tento týden zaujalo?

Den Evropy. Dnes, 9. května, je Den Evropy, který má být každoroční oslavou míru a jednoty v Evropě. Už tři roky je tedy jeho význam důležitější než v posledních dekádách. Můžeme být vděční, že v rámci hranic Evropské unie mír trvá. Malé opáčko:Den Evropy slavíme 9. května, protože v tento den před 75 lety představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman deklaraci, ve které položil základy pro vznik dnešní Evropské unie, tehdy Evropského společenství uhlí a oceli. Na dokumentu, kterému dnes říkáme Schumanova deklarace, spolupracoval s politikem Jeanem Monetem. Hlavními pilíři deklarace byl vznik společenství evropských států, které by společně vyráběly uhlí a ocel. Sjednocení výroby podle Schumana a Moneta mělo vést ke spřátelení evropských států po druhé světové válce, ekonomickému sjednocení a prosperitě a k míru v Evropě.

„Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná. Vytvoření této mocné výrobní jednotky, otevřené pro všechny země, které budou chtít se na ní podílet, schopné poskytnout všem zemím, jež bude zahrnovat, základní prvky průmyslové výroby za stejných podmínek, položí reálné základy pro jejich hospodářské sjednocení.“ – Schumanova deklarace

Chcete Schumana vidět? Tady je video z představení deklarace.

Co čekat od příštího týdne?

Další info k víceletému rozpočtu EU. Víceletý finanční rámec EU (čti sedmiletý rozpočet) má začít platit od roku 2028, už teď jsou ale v plném proudu debaty o jeho podobě, protože taková příprava víceletého rámce je složitý úkol a běh na dlouhou trať. Ve středu 14. května bychom se o ní měli od Evropské komise dozvědět zase něco víc, a to z úst Ursuly von der Leyen.Evropské politické společenství. Ano, sdružení zemí z Evropy a jejího okolí vzniklé po ruské agresi na Ukrajinu stále existuje. Fórum, na kterém mají státníci probírat palčivé otázky v regionu, se sejde již po šesté. Tentokrát v pátek 16. května v Albánii.

EU je na začátku jednání o víceletém rozpočtu. Bude těžší než kdy předtím, prioritou je obrana

Tip na závěr

Tentokrát bez legrace, místo toho přinášíme tipy na akce spojené se Dnem Evropy. V Praze můžete Den Evropy v pátek 9. května oslavit na Národní 10. Odpoledne tam bude probíhat například debata na téma „Jak je na tom Evropa 80 let od konce druhé světové války?“. Jinak se ale v Česku moc slavit nebude. Mimopražští skoro žádné příležitosti mít nebudou. Leda v Brně o týden později 15. května na festivalu Dne Evropy. Abychom byli fér, na Den Evropy nezapomněli ještě v Národním zemědělském muzeu v Ostravě nebo v Informačním centru Broumovska – připomněli si ho už včera 8. května. V Mostě a Přední Výtoni budou slavit později. Pak ale kde nic tu nic, akce v regionech nenacházíme. A to je škoda! Budete-li ovšem zrovna v evropských metropolích, můžete Den Evropy oslavit přímo v unijních institucích. Třeba v pátek 9. května v obou sídlech europarlamentu (Brusel, Štrasburk),  v sobotu 10. května v bruselském sídle Rady EU nebo dalších.