Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Současný sedmiletý rozpočet EU pro roky 2021 až 2027 disponuje celkem 1270 miliardami eur (z toho asi 807 miliard eur představují peníze ze společné unijní půjčky po covidu). Konkrétně na obranu pak připadá 16,4 miliardy eur. EU má ale k dispozici také mimorozpočtové nástroje, jako je například Evropský mírový nástroj ve výši 17 miliard eur.
Evropská komise odhaduje, že Evropská unie bude v následující dekádě muset do své obranyschopnosti zainvestovat asi 500 miliard eur. Kdyby v roce 2024 unijní země, jejichž výdaje na obranu nedosahují cíle NATO ve výši 2 % HDP, tento cíl dosáhly, přineslo by to 60 miliard eur, píše Draghi. Podle údajů za loňský rok nakonec 2% cíle nedosáhlo sedm unijních zemí: Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Slovinsko, Španělsko. Česko mimochodem dosáhlo oněch 2 % po dvaceti letech právě loni.
Navýšit národní výdaje tedy stačit nebude, i když se k tomu schyluje. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho si země Aliance na červnovém summitu cíl výdajů „výrazně“ zvednou. Konkrétní číslo sice neuvedl, diskutuje se ale o 2,5 až 3 %.
Kde tedy 500 miliard eur vzít? Právě o tom diskutovali lídři zemí EU na historicky prvním obranném summitu evropských premiérů a prezidentů v Bruselu 3. února. Otázka je to sice urgentní, schůzka zatím ale jasné řešení nepřinesla, jak jsme probrali tento týden v podcastu Evropa zblízka.
Na stole je hned několik variant, kam pro peníze na posílení evropské obrany sáhnout a jak to v sedmadvacítce bývá zvykem, různé skupiny unijních zemí podporují různé varianty a konečným řešením bude kompromis. Možností je několik:
- Posílit evropský rozpočet, a tím posílit výdaje na obranu. Členské státy by se v takovém případě musely dohodnout, jakým způsobem rozpočet přifouknou. Budou více přispívat ze své kapsy? Nebo zavedou nějaké nové zdroje rozpočtu, jako tomu bylo například před pár lety v případě „daně“ z nerecyklovatelných plastů?
- Zachovat více méně stejný rozpočet, ale někde ubrat a v obraně přidat. Zachování rozpočtu by jistě kvitovaly tzv. „frugals“ – skupina rozpočtově šetrných zemí. Členské státy by se v tomto případě musely shodnout, které rozpočtové kapitoly ve prospěch té obranné seškrtají. Mluví se například o regionální politice. To by ale zřejmě neslyšelo rádo Česko. Obranu jako prioritu číslo jedna podporuje sice současná vláda všemi deseti, stejně tak ale nechce přijít o peníze z dotací. Díky evropským fondům totiž „lepí“ až 40 % veřejných výdajů. Není ovšem vyloučeno, že na výraznější škrty v regionální politice nedojde, protože právě peníze z ní by šlo využít na financování obranných projektů, jak připomněl ve své zprávě Draghi. „Obranný průmysl je de iure způsobilý pro financování například z Fondů soudržnosti, mezi financovanými projekty je ale zastoupen nedostatečně.“
- Vzít si další společnou půjčku. V tomto případě jsou „frugals“ ale i další země spíše proti. Nadcházející jednání o víceletém rozpočtu bude navíc ve spojení s půjčkou doprovázet hořká pachuť, právě nyní se totiž budou muset členské státy shodnout, jak první pocovidovou půjčku začít splácet.
- Zřídit další mimorozpočtový nástroj, případně výrazně posílit ten existující. Ano, řeč je o Evropském mírovém nástroji, vlajkové lodi evropské pomoci Ukrajině, který členským státům proplácí dodávky materiálu na Ukrajinu.
- Dostat do hry banky. Ty se však obranný průmysl zatím zdráhají podporovat, zbraně zkrátka financovat nechtějí. Změna by mohla přijít minimálně ze strany Evropské investiční banky. Ta nyní podporuje například tzv. věci dvojího užití. Že svou podporu obranného průmyslu rozšíří, věří i český premiér Petr Fiala.
- Mobilizovat soukromé zdroje. To bude podle Draghiho pro Evropu „velká výzva“. Investorům překáží například přísné regulace, které se na aktivity obranného průmyslu vztahují.
Jedno řešení ale není všespásné. Půjde o kombinaci možností, jejichž seznam je zcela určitě delší než stručný výčet výše. Unijní představitelé tak mají před sebou nelehký rébus.
Aktuálně si na něm láme hlavu Evropská komise, v březnu má představit Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany (Čtěte: plán, jak ji posílit a kam nasměrovat úsilí a investice. Mimochodem, šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý v tom má jasno, krokem číslo jedna by pro Evropu měla být protiraketová obrana). Klíčové však bude zejména vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu, na které dojde v následujících měsících.
Jak ovšem podotkl sám předseda Evropské rady António Costa: „Pokud jde o veřejné prostředky, obrana bude důležitým tématem diskusí o příštím rozpočtovém cyklu EU od roku 2028. Všem je však jasné, že musíme jednat rychleji.“První vlaštovky přijdou už brzy, příští týden v úterý 11. února má Evropská komise nastínit „cestu“ pro jednání o víceletém rozpočtu.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jaká další témata lídři na neformálním summitu probírali?
- Jak EU reaguje na hybridní válku?
- Co zaznělo k budoucnosti evropské obrany na naší konferenci České priority v evropské politice? Mimochodem, na webu už najdete detailní reporty ze všech diskusních panelů.
Podcast | Evropská obrana potřebuje posílit. Kde na to vzít peníze?
Co nás tento týden zaujalo?
Kognitivní disonance slovenského premiéra Roberta Fica v posledních týdnech dosahuje dosud neprobádaných rozměrů. Analýz o dopadech jeho varování před smyšleným pučem ze strany protivládních demonstrantů si už čeští čtenáři mohli přečíst nepřeberné množství. Ale tímto jeho torpédování státu a odvracení pozornosti od vlastních problémů nezačalo a ani neskončilo. Robert Fico se v pondělí sešel s ostatními lídry zemí EU na neformálním zasedání Evropské rady v Bruselu. Tam se, jak už je v případě Fica zvykem, nic zvláštního neudálo. Podle různých informací ze zákulisí totiž slovenský premiér používá tvrdý slovník vůči ostatním evropským lídrům jenom před domácím publikem a na evropské půdě pouze tiše odsouhlasí, co je potřeba. Mimochodem, ve středu vyšlo najevo, že si Fica v Bruselu „na kobereček“ zavolal i český premiér Fiala. Ten mu řekl, ať přestane útočit na českou politickou a mediální scénu. Fico to doma samozřejmě popřel a napsal, že si prý jen podali ruce, a že to bylo vše. To, že Fiala na Facebooku tvrdí něco jiného, Fica už evidentně netrápí. Zvláštní moment ale nastal po jednání Evropské rady, kde se všichni lídři odebrali na společnou večeři s britským premiérem Keirem Starmerem. Všichni, až na Roberta Fica. Ten se totiž ze záhadných důvodů rozhodl večeře neúčastnit, i když pozvání na ni měl. Za pár hodin se objevil na jednání u prezidenta Petra Pellegriniho v Bratislavě, kde měli probírat „společné směřování Slovenska v zahraničních věcech“ i s opozicí. Opozice, až na předsedu Křesťansko-demokratického hnutí Milana Majerského, tam ale nebyla. Ani poté, co se prý dohodli na pevném ukotvení Slovenska v euroatlantickém prostoru, však protiunijní výpady ze strany představitelů vládní koalice nepřestaly. Zpět ale k setkání v Bruselu. Toho se kromě lídrů EU účastnil i generální tajemník NATO, Mark Rutte. Robert Fico na NATO útočí, kritizuje alianční politiku směrem k Ukrajině i dodávky zbraní napadané zemi. Do úst si bere i samotného Rutteho. Dalo by se očekávat, že Fico se bude chtít třeba s Ruttem setkat a své připomínky mu jasně sdělit, to se však podle dostupných informací nestalo. Například Viktor Orbán se s Ruttem setkal. Robert Fico raději zvolil možnost útěku před přímou konfrontací a místo večerního jednání se raději schoval ke svému odchovanci do prezidentského paláce. Nechme se překvapit, zda nabere dost odvahy pro konfrontaci aliančního lídra při jeho únorové návštěvě Slovenska.Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu o tom, co pálí české e-shopy a co s tím dělá EU. Jinými slovy, jak chce zatočit s čínskými online tržišti a návalem levných a problematických balíčků mířících do Evropy. Než se příští týden pustíte do poslechu, doporučujeme k přečtení „úvod do úvodu“.
- Komise představí svůj pracovní program pro letošní rok, který má mimo jiné odhalit, jak se unijní exekutiva postaví ke slibovanému zjednodušování evropské legislativy. Jak bývá zvykem, návrh už koluje v médiích. Jeho finální podobu bude ale Komise teprve schvalovat, může tedy ještě během následujících dní doznat změn. Představit ho má v úterý 11. února.
- Plenární zasedání Evropského parlamentu. Poslanci budou zasedat od 10. do 13. února ve Štrasburku a podle aktuálního programu budou debatovat například o americkém odstoupení od Pařížské klimatické dohody a Světové zdravotnické organizace nebo o nedávno představeném Kompasu konkurenceschopnosti.