Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Afrika v hledáčku EUČína působí v Africe desítky let, a má tak náskok před Evropskou unií, jak vysvětlila Karásková. „V 60. letech, když se Čína snažila získat křeslo v Radě bezpečnosti OSN a vystrnadit tchaj-wanského delegáta, tak směřovala velké množství rozvojové pomoci právě do zemí, které procházely dekolonizací nebo získaly zrovna nezávislost. A když se pak ve Valném shromáždění OSN hlasovalo, byly to právě hlasy těchto států, které Číně zajistily většinu a Čína nahradila tchaj-wanského delegáta.“ Africké země si rozvojovou pomoc pamatují a obrací se na Čínu i v moderní době. Čína na to jde totiž chytře. „Nabízí jim byznys, ne politiku. Na rozdíl od západních donorů a vlád nechce po Africe věci jako dobré vládnutí, nezadluženost nebo podporu lidských práv. A navíc na rozdíl od Evropy umí velice rychle stavět, což se africkým politikům, kteří mají omezené volební období, líbí,” popsala.Rada pro EvropuPřesto je podle analytičky v Africe stále místo i pro silnější pozici Evropské unie. Musí ale změnit svůj přístup. „Musí se vyhnout přílišné byrokracii a soupeření s Čínou. Africké země jsou na to velice citlivé – nepovažují se za geopolitické bojiště. Pokud Evropa přichází proto, že chce vystrnadit Čínu, a ne proto, že má o region skutečný zájem a chce v něm budovat udržitelný byznys, tak jim to připomíná neokolonialismus.“ Pomohlo by také, pokud by si jednotlivé země EU nekonkurovaly v tom, kdo získá v Africe jaký kontrakt. Potenciál se podle Karáskové skrývá také v zemích střední a východní Evropy. „Mohly by být dobrým evropským prostředníkem, protože nejsou zatížené koloniálními křivdami narozdíl od bývalých koloniálních mocností.“ Evropská unie bude muset svou cestu do Afriky uchopit jinak než doposud, dobře našlápnuto má ale s iniciativou Global Gateway (GG), míní analytička. Právě tuto iniciativu má pod palcem český eurokomisař Jozef Síkela.Co je to Global Gateway a jakou roli hraje Česko?Tato unijní strategie se soustředí na podporu projektů ve třetích zemích. A vznikla v reakci na iniciativu Pás a stezka, skrze kterou si chce v různých zemích včetně Afriky upevnit svůj vliv Čína. V současném finančním období 2021-2027 počítá GG s investicemi ve výši až 300 miliard eur. Přibližně polovina rozpočtu je věnována na investiční balíček Afrika-Evropa. V Africe zafinancuje například obnovitelné zdroje energií, internetové sítě, dopravní infrastrukturu nebo očkování. „Konkrétně: GG by mohla významně ovlivnit africké ekonomiky a společnosti, protože její prioritní oblasti dobře odpovídají širším potřebám kontinentu. Její úspěch by mohl zlepšit zejména energetické systémy regionu, rozšířit přístup žen a mladých lidí na trh práce, zmírnit dopady změny klimatu, posílit konektivitu a digitalizaci a zlepšit dopravní sítě,“ píše v analýze expertka Dominika Urhová. Podle ní je Čech na postu eurokomisaře pro mezinárodní partnerství i samotný program GG velkou příležitostí pro Česko: „Jmenování Jozefa Síkely eurokomisařem pro mezinárodní partnerství s sebou nese jistý potenciál posílit image České republiky a její vliv v rámci EU (…) Hmatatelný pokrok v projektech GG pod záštitou komisaře Síkely by tak mohl vést k většímu zviditelnění České republiky na unijní i mezinárodní scéně.“ Prostor pro Česko je podle ní i konkrétně v případě afrických projektů. Česko je zde totiž vnímáno jako spolehlivý rozvojový partner, a má v tomto regionu proto i silnější pozici než některé jiné unijní země. Podle Urhové by se měla EU zaměřit na to, aby například strategii GG lépe komunikovala a usnadnila zapojení soukromého sektoru do projektů. To je klíčové i proto, že rozpočet 300 miliard eur počítá se soukromým kapitálem, který je potřeba nalákat. Konkrétně ČR by pak prospělo, kdyby posílila účast českých vládních institucí v GG a vytvořila si národní strategii, v jakých oblastech se zapojit. Stavět může na dosavadní spolupráci zejména ve zdravotnictví, zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství či dopravě a infrastruktuře.Proč je vůbec Afrika důležitá?Afrika by měla Evropu zajímat z ekonomického, politického i bezpečnostního hlediska:
- V Africe je velké množství států, které mají hlasovací práva v mezinárodních organizacích.
- V Africe se nachází klíčové prvky a minerály pro technologický rozvoj.
- Existuje riziko použití migrace jako zbraně vůči Evropě, pokud bude v Africe působit vlivný evropský nepřítel, a ne Evropa.
- Proč si Česko mohlo „dovolit“ ukázat na Čínu v případě kyberšpionáže na ministerstvu?
- Kam až sahá vliv Číny v Česku?
- Jak Čína operuje v Evropě?
Podcast | Expertka: Číně se hodí i zdánlivě banální informace. Útoků je víc, někdy je státy vůbec nezveřejní
Co nás tento týden zaujalo?
Slovensko a poslanci. Zatímco evropští poslanci vyslali zprávu na Slovensko, ti slovenští zase do Bruselu a v obou případech to nebylo nic pěkného. Slovensko bylo v posledních dnech cílovou destinací tzv. zjišťovacích misí Evropského parlamentu. Minulý týden do země dorazila delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), aby si přímo na místě udělala obrázek o tom, jak (ne)řádně nakládá Slovensko s evropskými penězi. Tuto delegaci následovala tento týden delegace výboru pro spravedlnost (LIBE), kterou zase zajímal stav právního státu v zemi. Závěry z těchto návštěv, které budou europoslanci v příštích týdnech prezentovat svým kolegům, si Slovensko za rámeček zřejmě nedá. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který vedl delegaci výboru CONT, se nechal slyšet, že návštěva „obavy europoslanců nezažehnala“ a obavy přetrvávají i po návštěvě výboru LIBE – například kvůli trestnímu právu nebo svobodě médií. A jak se z Bruselu volá, tak se ve slovenské vládní realitě zřejmě i ozývá. Slovenští poslanci ve čtvrtek přijali usnesení, kterým členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) zavázali k tomu, aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku.Co čekat od příštího týdne?
- COSAC. Věděli jste, že parlamentní výbory věnované agendě EU ze zemí sedmadvacítky se pravidelně setkávají? A to hned dvakrát ročně na tzv. Konferenci parlamentních výborů pro unijní záležitosti parlamentů EU (COSAC) v zemi, která EU předsedá. Letos se tak poprvé zástupci z parlamentů členských zemí EU setkají ve Varšavě. Setkání se koná od 8. do 10. června a na agendě je například rozšiřování EU nebo nový víceletý unijní rozpočet. Z Česka se zúčastní poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) a Kamila Bláhová (ANO), poslanci Jan Berki (STAN) a Pavel Staněk (ODS), senátorka Adéla Šípová (za Piráty) a senátor Jan Schiller (ANO).
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o Polsku. Poláci si v červnu zvolili za prezidenta Karola Nawrockého podporovaného opozicí a premiér Donald Tusk v reakci na výsledek voleb hodlá požádat Sejm o důvěru jeho vládě. Co změna prezidenta v zemi přinese? Téma probereme s analytikem AMO Vítem Dostálem.
Pobavení na závěr
Americký rozvod. V minulém vydání newsletteru jsme se v této části zmínili o rozchodu amerických politických besties Donalda Trumpa a Elona Muska. Stačil uběhnout pouze týden a z úsměvného rozchodu je ostrý rozvod. Musk a Trump si v posledních dnech bez rukaviček vyřizují účty skrze sociální sítě. Zatímco Musk na své síti X napsal, že Donald Trump má figurovat ve spise sexuálního zločince Jeffreyho Epsteina, a proto nebyl spis zveřejněn; Donald Trump na vlastní sociální síti Truth Social navrhl zrušení státních dotací a zakázek Muskovým firmám. Je to bizarní, ale internet se baví:
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
Autor: Sir Doge of the Coin; Zdroj: Profil autora na síti X