Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Evropa zblízka | Česko tlak europoslanců na změny v rozpočtu neocenilo

Evropa zblízka | Česko tlak europoslanců na změny v rozpočtu neocenilo

21. 11. 2025

Návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 je na světě teprve několik měsíců, už teď se o něj ale vede institucionální bitva – zatím mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Co přinesla, jsme tento týden probrali v podcastu Evropa zblízka.

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

Upravte rozpočet nebo o něm nebudeme vyjedávat a na plenárním zasedání ho zamítneme, zatlačili europoslanci ze čtyř frakcí Evropského parlamentu koncem října na Evropskou komisi. Ta na to slyšela a drobné úpravy europoslancům skutečně nabídla, k žádnému zamítnutí na plenárním zasedání tak nedošlo. Europoslancům na původním návrhu z pera Komise vadilo hned několik dílčích věcí, pokud to ale shrneme, jde o dvě zásadní:

Sloučení peněz pro členské státy do jedné velké obálky (skrze tzv. Národní a regionální plány partnerství), ze které by se financovalo jak zemědělství, tak regionální rozvoj. Jaké negativní důsledky by tento systém podle europoslanců přinesl, si můžete přečíst v tomto článku.
Nedostatečná kontrola europarlamentu nad tím, na jaké priority evropské peníze směřují a jak je členské státy utrácí.

Ani českým regionům a zemědělcům se sloučení peněz do jedné obálky nezamlouvá. Zatímco regiony se obávají, že by přišly o slovo v rozdělování peněz. Zemědělci se děsí, že vláda dá většinu obálky regionům a na ně už moc nezbyde.Proti sloučení zemědělských a regionálních dotací se hodlá v jednáních o rozpočtu stavět i Česko. „Stejně jako řada dalších zemí navrhujeme, aby se tyto dvě oblasti oddělily,“ potvrdil po listopadovém jednání v Bruselu ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), kterého citovala ČTK.Tlak europoslanců proti národním plánům by se tak Česku mohl hodit. Ministerstvo financí, které má evropský rozpočet v gesci, ale příliš nadšené není. „Byť některé úpravy Evropské komise po tlaku Evropského parlamentu nejsou z pohledu ČR problematické, je zásadní zohlednit potřebu institucionální rovnováhy,“ sdělilo ministerstvo redakci. „V tomto ohledu je třeba, aby si Rada nejprve sama a bez tlaku jiných institucí vytvořila svou vlastní pozici k návrhu a teprve poté se zabývala požadavky Evropského parlamentu,“ dodal resort.Jaká je tedy vlastně česká pozice – schválená vládou v září – k návrhu víceletého unijního rozpočtu?Česko by rádo jednoduchý, flexibilní rozpočet, který odpovídá na tradiční (čti kohezní dotace) i nové (čti obrana a konkurenceschopnost) priority, který ale zároveň nebude příliš vysoký a nebude spoléhat na nové zdroje a společné evropské půjčky. K dalšímu unijnímu zadlužování se Česko staví „skepticky“ a k novým zdrojům „rezervovaně.“ Nenavyšování prostředků a touha po financování jak tradičních, tak nových priorit ale nejde moc dohromady a česká pozice by se tak mohla zdát trochu schizofrenní. Česko se nicméně dle ministerstva financí „připravuje na diskusi o omezeném navýšení“ právě kvůli zachování adekvátních prostředků pro tradiční priority.Konkrétně jsou na žebříčku českých priorit, které by měl evropský rozpočet podpořit, tyto oblasti:

koheze (čti dotace pro regiony)
zemědělství
obrana a bezpečnost včetně vojenské mobility, podpory Ukrajiny, obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a boje proti nelegální migraci
investice v dopravě a energetice
konkurenceschopnost

Co se týče jednotlivých kapitol rozpočtu, český pohled je následující:

V národních plánech (kapitola 1) by Česko kromě vyčlenění zemědělských dotací rádo zajistilo „adekvátní financování regionů“, například skrze záchrannou síť.
Ve Fondu konkurenceschopnosti (kapitola 2), který má být centrálně řízený Evropskou komisí, a o prostředky z něj se tak bude soutěžit v celoevropské konkurenci, by Česko rádo prosadilo „adekvátní podmínky a pobídky“, které by zajistily zapojení žadatelů ze všech členských států. Se zapojením Česka do centrálně řízených programů to totiž zatím není moc slavné. Mluvili jsme o tom například v nedávné epizodě podcastu Evropa zblízka s analytikem Institutu EUROPEUM Filipem Křenkem, ve které se mj. dozvíte také spoustu věcí o navrhovaném evropském rozpočtu.
V kapitole třetí s názvem Globální Evropa, která má zafinancovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, podporu kandidátským zemím a rozvojovou pomoc, by Česko ocenilo „větší provázanost“.
Poslední, čtvrtá kapitola zahrnuje administrativní výdaje a i k ní má tuzemsko výhrady. V období 2028-2034 by do ní mělo přitéct necelých 118 miliard eur, zatímco v současném víceletém rozpočtu je to 82,4 miliardy eur. Podle Česka jde o „příliš ambiciózní nárůst“.

Co dalšího se v epizodě dozvíte?

Jaké změny Evropská komise europoslancům nabídla?
A jsou s nimi europoslanci spokojeni?
A jaké nové zdroje unijního rozpočtu – další očekávaný třecí bod vyjednávání o rozpočtu – jsou ve hře?

Poslouchejte v aplikacích, YouTube nebo na webu:

Podcast | Komise vs. europoslanci. Co přinesla bitva o budoucí rozpočet EU?

Co nás tento týden zaujalo?

EU na druhé koleji. Děním okolo Ukrajiny tento týden zahýbal především plán na ukončení války navržený USA. Plán má 28 bodů a Ukrajině ku prospěchu spíš není, kdežto Rusko z něj vychází s územními zisky a slibem o nerozšíření NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl o plánu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednat v následujících dnech. Mezitím však USA Ukrajině vyhrožují, že pokud americký plán nepřijme, zastaví zemi dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací. Tvrdí to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. K plánu se již vyjádřila řada evropských politiků včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který ve svém komentáři nešel daleko pro silná přirovnání. „Byť jsou informace (o plánu) kusé a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat,“ citovala ho ve čtvrtek ČTK. Pokud jde o tento plán, stojí za dveřmi ale i sama Evropa. Jak potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, plán s Evropou nikdo nekonzultoval. Na otázku, zda je Evropa do plánu nějak zapojena, odpověděla, že „o ničem takovém neví“. Jejím kolegům to ale tak snad přes pusu nejde. Šéf Evropské rady António Costa sice novinářům řekl, že plán s EU nikdo formálně nesdílel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ale popřela, že by Evropa vůbec nebyla součástí konverzací o ukončení války. „Intenzivně spolupracujeme se Zelenským a Koalicí ochotných na dosažení spravedlivého a trvalého míru. A tento proces stále pokračuje,“ řekla.Že bude zástupce Evropy sedět po boku Donalda Trumpa v prvních fázích jednání o plánu s Ruskem neočekává asi nikdo. Co už by se ale očekávat dalo je, že se unijní lídři sladí v takto důležitém tématu alespoň komunikačně. Tak třeba příště – s Donaldem Trumpem na jedné straně a Vladimirem Putinem na druhé totiž jeden nikdy neví, kolik plánů či jednání v Budapešti ještě bude na stole.

Co čekat od příštího týdne?

Epizodu podcastu Evropa zblízka o budoucnosti české klimatické politiky:

Redakce vyzpovídá účastníky konference Dekarbonizace české ekonomiky z očekávání od nové vlády.

Plenární zasedání Evropského parlamentu:

Europoslanci tentokrát zasednou ve Štrasburku mezi 24. a 27. listopadem. Debatovat budou o nedávno představeném Evropském štítu demokracie (více o něm se dočtete v tomto článku), porušování evropských hodnot v Maďarsku nebo evropské reakci na narušování vzdušného prostoru a sabotáže kritické infrastruktury Ruskem a Běloruskem. Hlasovat pak budou například o směrnici k bezpečnosti hraček, implementaci obchodní dohody EU-Spojené království nebo ochraně nezletilých v online prostředí.

Evropský semestr:

V úterý 25. listopadu Evropská komise představí podzimní vydání tzv. Evropského semestru. Jde o proces koordinace rozpočtových a hospodářských politik s pravidly EU. Členské státy se tak mj. dozví, ve kterých oblastech co do rozpočtových, fiskálních a strukturálních politik mají mezery, a jak se s problémy vypořádat. Cílem evropského semestru je podpořit hospodářský růst, dosáhnout zdravých veřejných financí a zamezit nadměrným makroekonomickým nerovnováhám v EU.

Pozvání na závěr

Už příští týden v pondělí a v úterý 24. a 25.11. proběhne další ročník naší konference Dekarbonizace české ekonomiky. Co nabídne? Dva dny plné diskusí s odborníky, neziskem, úředníky, zástupci byznysu a politiky na témata spojená s českou dekarbonizací:PONDĚLÍ 24/11

13:30 | Zelená transformace agrárního a potravinářského sektoru
15:30 | Dostupné a kvalitní bydlení

ÚTERÝ 25/11