Evropská komise v létě navrhla víceletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034 a označila ho za ambciózní. Při bližším pohledu to tak ale úplně nevypadá. Platí ovšem, že se minimálně strukturou a prioritami dost liší od těch minulých. Co to znamená pro Česko jsme probrali v podcastu Evropa zblízka s analytikem Institutu EUROPEUM Filipem Křenkem.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Evropská komise v návrhu například osekala počty rozpočtových kapitol a finančních programů nebo navrhla spojit kohezní a zemědělskou politiku do jedné obálky. Druhé jmenované obzvláště v Česku vyvolává velké debaty.
Česko by se podle Křenka ale mělo větší proměně rozpočtu otevřít. „Nebylo by dobře, kdyby Česko trvalo na zachování zemědělské a kohezní politiky v jejich nynější podobě. Tyto velké balíky peněz jsou stabilní zhruba 20 let a je načase reflektovat, že se svět mění, a přiklonit se spíš na stranu členských států, které podpoří zásadnější změnu rozpočtu,“ uvedl.
Co tedy návrh rozpočtu pro Česko znamená?
Méně peněz na kohezi a zemědělství: Česko by dostalo skrze tzv. Národní regionální plány partnerství jednu obálku ve výši 29,4 miliardy eur celkem na dotace pro regiony i pro zemědělce, ale i další dílčí výdaje. V konečném důsledku to oproti dnešnímu rozpočtu znamená méně prostředků v kohezní a zemědělské kategorii. Komise totiž navrhuje v budoucnu výrazně zafinancovat některé palčivější priority, jako je obrana nebo konkurenceschopnost.
„Pokud chceme někde přidat a nechceme rozpočet příliš navyšovat, což fiskálně konzervativní země včetně ČR nechtějí, tak jinde je třeba ubrat. Ubírat by se mělo právě v oblasti koheze a zemědělství. Finance navíc by naopak měly téct například do oblasti obranného průmyslu,“ popsal Křenek.
Nutnost překopat správu fondů: Novinka v podobě jednotné obálky Národních plánů si vyžádá úpravy v českém systému přerozdělování toků evropských peněz.
„Pro řadu orgánů je ten návrh šok. Pokud by se tedy měly od roku 2028 začít finance čerpat úplně jiným způsobem, tak teď je nejvyšší čas začít nastavovat nové procesy. Jenže to se dít nemůže, protože rozpočet není dojednaný. Takže zcela v tomto soucítím s dotčenými orgány, reforma rozpočtu je ale potřebná,“ míní Křenek.
Možný konec slepých skvrn a překryvů ve financování: Národní plány by také mohly zefektivnit financování z EU. Doposud se stávalo, že roztříštěnost dotačních programů vedla k neefektivnímu dublování ve financování z evropských prostředků. Nebo naopak k tomu, že některé regionální oblasti na podporu nedosáhly.
„Stávalo se, že sítem evropských programů některá města nebo obce lehce propadly, protože se programy soustředily jen na nejchudší oblasti nebo rozvoj širších aglomerací velkých měst, ale třeba maloměsta na tyto programy nedosáhla. To je strukturální problém, které by nové nastavení mohlo pomoci řešit,“ popsal Křenek.
Více peněz na vědu a inovace: Kromě obrany a konkurenceschopnosti se Komise co do výdajů zaměřila více také na vědu a inovace.
„Přidáno by měly dostat také výzkumné organizace, například prostřednictvím programu Horizont Evropa. Jde zhruba o zdvojnásobení dnešní alokace,“ uvedl Křenek.
Větší příspěvek do unijní kasy: Návrh Komise počítá s objemem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur. Ty ale musí někde vzít. Pokud chce této výše dosáhnout, budou muset členské státy navýšit své příspěvky do unijní kasy. Jednání je na samém začátku, na propočty je proto ještě brzy. Pro Česko nicméně i pro příští období platí, že bude čistým příjemcem z rozpočtu EU – tzn. více peněz z něj dostane, než do něj odvede.
Nutnost připravit se na pozici čistého plátce: Odborníci nicméně upozorňují, že přesun Česka do pozice čistého plátce se blíží a pravděpodobně nastane po roce 2034. Česko by se proto mělo už nyní začít na tento stav připravovat a méně se spoléhat na jisté dotace z kohezních fondů a naopak se naučit soutěžit o peníze z tzv. přímo řízených programů. Ty má v EU většinou pod palcem Evropská komise a peníze na projekt si musí žadatel vybojovat v celoevropské konkurenci. V novém rozpočtu tímto způsobem bude navíc fungovat i nezanedbatelný Fond konkurenceschopnosti.
„Jen 5 % prostředků z EU jde do Česka z přímo řízených programů. Zapojovat se do nich se dlouhodobě moc nedařilo. Mimo jiné i proto, že Česko si podobné programy vypsalo na národní úrovni, kde je to pro žadatele snazší. Tento model ale nebude možné v budoucnu udržovat. Je třeba žadatelům pomoci, aby se přeorientovali na přímo řízené programy i proto, že Česko se v budoucnu stane čistým plátcem a přímo řízené programy budou hlavním zdrojem financí,“ vysvětlil Křenek.
Potenciálně nevýhodné nové zdroje: Další potřebné peníze k dosažení navrhované výše 2 bilionů eur by mohla EU získat z tzv. nových zdrojů rozpočtu. Evropská komise jich navrhuje hned několik, členské státy jim ale dlouhé roky oponují. Pokud by na ně nakonec došlo, jeden z nich by mohl být pro Česko nevýhodou. Konkrétně jde o výnosy z emisních povolenek. Česko jako průmyslová země by výnosy chtělo použít na vlastní dekarbonizaci a vyrovnat se úrovni západní Evropy, a ne je posílat do unijní kasy.
„Tento zdroj by v podstatě disproporčně zatížil státy, jako je Česko nebo třeba Polsko. Nedává to ale smysl, protože tyto státy jsou zároveň cílovými destinacemi kohezních fondů. Česko by tedy odvádělo více, ale část z těch financí bychom získali z kohezních fondů. Transfer peněz by se tak musel posílit oběma stranami,“ vysvětlil Křenek.
O návrhu rozpočtu jsme psali také tady, v textu najdete i grafy znázorňující strukturu rozpočtu a výši jednotlivých kapitol:
Revoluce v rozpočtu EU: Kolik peněz kam zamíří a na co si přijde Česko
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Proč není navrhovaný objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zas tak „ambiciózní“?
- Jak se může podoba rozpočtu proměnit během vyjednávání?
- A co by si mělo vyjednat Česko?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Křenek: Reforma rozpočtu EU je třeba. Je načase reflektovat, že se svět mění, jinak nám ujede vlak
Co nás tento týden zaujalo?
Andrej Babiš se už nemůže dočkat evropského klubu. Vítěz voleb Andrej Babiš (ANO) se už zřejmě nemůže dočkat toho, až bude Česko opět reprezentovat na jednáních Evropské rady. To, že je přítomnost v klubu evropských politiků a unijní jednání na nejvyšší úrovni jeho srdcová záležitost, je o něm veřejně známo. Říjnového jednání se ale za Česko má účastnit ještě Petr Fiala (ODS). Babiš tak pokukuje po prosincové Evropské radě, kterou by už mohl stihnout. Prezident Petr Pavel, který má v rukou jeho jmenování premiérem, podle zpráv z českých médií odmítl Babišův tlak na rychlé jmenování. Má totiž ke vznikající vládě výhrady. Nejdříve jej hodlá jmenovat po ustavující schůzi Sněmovny na začátku listopadu.
Evropští lídři budou mít alespoň o trochu více času se na českou výměnu připravit, ze svého minulého premiérského angažmá totiž Babiš mezi nimi příliš dobrou pověst nemá. A vrásky na čele jim také dělá po eurovolbách vzniklé spojenectví Babiše s maďarským premiérem Viktorem Orbánem (Fidesz) v rámci evropské politické rodiny Patrioti pro Evropu. Analytici nicméně odhadují, že Babišova protievropsky a protiukrajinsky laděná rétorika zůstane v dobách předvolební kampaně a nastoupí spíš pragmatičtější praxe.
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o české zahraniční a evropské politice po volbách. Téma probereme s výkonným ředitelem AMO Vítem Dostálem.
- Neformální zasedání ministrů zahraničí. Ministři se setkají v pondělí 13. a v úterý 14. října v Lucemburku. Na agendě mají mj. debatu o využití zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině. Pokrok v jednání se ale spíš neočekává, podle diplomatických zdrojů to bude ještě běh na dlouhou trať, možná i za horizont jednání lídrů na konci října.
- Plán na obrannou připravenost Evropy. Evropská komise má ve čtvrtek 16. října představit „cestovní mapu“ pro obrannou připravenost EU. Objevit by se v ní mohly „vlajkové“ projekty, jako je evropská dronová zeď.
Pobavení na závěr
Francouzská politická krize na půdě EU. Francie se zmítá v politické krizi, prezident Emmanuel Macron hledá už osmého premiéra. Ten poslední rezignoval po 27 dnech, jen několik hodin poté, co představil svůj kabinet. Dění ve Francii neuniklo pozornosti meme tvůrců:
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
Autor: Mepassistant; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
A propsalo se dokonce i na půdu EU, když francouzští europoslanci z řad krajní pravice a levice vyvolali hned dvojí hlasování o nedůvěře Evropské komisi Ursuly von der Leyen. Francouzské politikaření ale mezi řádky hlasování o nedůvěře prokoukla řada europoslanců, kteří tak Komisi podpořili více hlasy než v červenci, i sama Evropská komise, která proto neměla obavy z vyslovení nedůvěry.