Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Maďarsko „systematicky pracuje proti společným bezpečnostním zájmům Evropy“. Myslí si to estonský ministr zahraničí, podle kterého by měla EU vůči Maďarsku rázně zakročit. Země totiž dlouhodobě porušuje principy právního státu a staví se na odpor vůči unijní podpoře Ukrajiny a postupu proti Rusku.
I na takové situace zakládající Smlouvy EU myslí, síla nástrojů je ale jen omezená, jak upozornila expertka Janebová. Země, které porušují evropské hodnoty (např. právní stát), mohou přijít o evropské dotace, nebo dokonce o hlasovací práva v Radě, a to na základě řízení podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
Článku 7 se přezdívá bezzubý, protože se jej politici léta zdráhali použít. Jsme tomu teď tedy blíže než kdy jindy? Možná ano, míní Janebová. To ale podle ní ještě neznamená, že na hlasování o sankcích pro Maďarsko skutečně dojde. Významným politickým krokem by bylo už jen to, pokud by státy (⅘ většinou) odhlasovaly, že v zemi „existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení základních hodnot”, což je takový předstupeň hlasování o sankcích.
Orbán se přitom „tresty“ (například pozastavení vyplácení evropských peněz pro Maďarsko) snažil v minulosti vyhandlovat výměnou za to, že nebude blokovat unijní postup v podpoře Ukrajiny či protiruských sankcí. Lze tedy očekávat, že se jeho jednání na úrovni EU nezmění.
„Domnívám se, že Maďarsko má v kapse spoustu požadavků, které může postavit proti svému hlasu, a tak donutit evropské instituce a členské státy, aby splnily nějaké jeho přání.“ Pavlína Janebová
Česko je obezřetné
Česko by v případě sankcionování jiného členského státu bylo „obezřetné“, odpověděl na dotaz redakce ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj by mělo být odebrání hlasovacích práv až krajním krokem pro případ, kdy selžou všechny ostatní možnosti.
„Takové rozhodnutí by totiž mělo vážné dopady na důvěru a spolupráci mezi členskými státy. Jsme přesvědčeni, že i v takto citlivých otázkách je potřeba vést otevřený dialog a hledat cestu k nápravě, ne k další polarizaci či eskalaci.“ Martin Dvořák
Podobně pro EURACTIV.cz upřesnila českou pozici i mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. „ČR není zastánce sankcí vůči členským státům, mělo by se vždy jednat o poslední možné řešení. Jedná se o kritický zásah, se zásadním rizikem pro spolupráci a integraci Evropské unie.“
Pokud by k hlasování o trestu pro Maďarsko došlo, Česko by dle Dvořáka „svůj postoj pečlivě konzultovalo v rámci celé vlády tak, aby byl jednotný, srozumitelný a odpovídal našim hodnotám i mezinárodním závazkům.“
Podle Janebové je to velmi rozumná pozice. „Represe s sebou nutně nese další zhoršení vzájemných vztahů, což není to, čeho chceme dosáhnout. Sankce by navíc mohly nějakým způsobem dopadat i na samotné maďarské občany, a rozhodně není zájmem EU je antagonizovat.“
„Na druhou stranu, pojďme si upřímně říct, že dalších nástrojů, jak přivést Maďarsko k jednacímu stolu a vést konstruktivní dialog, který by zlepšil situaci, moc není,“ dodala expertka.
Nějaké ale existují – třeba zmiňované odebrání evropských prostředků. To už Maďarsko postihlo, o nemalou část peněz přišla země dokonce trvale. Není tedy vyloučeno, že k tomuto kroku přistoupí unijní exekutiva znovu.
Orbán vyhlíží volby
Nejistota doprovází maďarského lídra Viktora Orbána i na domácí půdě, za rok se totiž mají v zemi konat parlamentní volby a jeho nový protivník vede v průzkumech. Jde o stranu TISZA (Respekt a svoboda) vedenou bývalým členem Fidesz Péterem Magyarem, která se etablovala po politickém skandálu prezidentky nominované Fidesz.
Podle Janebové se straně rychle podařilo zmobilizovat maďarské voliče. „Její aktuální politické preference jsou alespoň podle některých průzkumů zásadně vyšší než pro Fidesz. A relativně všechny průzkumy se shodují na tom, že TISZA představuje pro Fidesz nejreálnější ohrožení za řadu let,” popsala.
Například čerstvý průzkum agentury 21 Kutatóközpont přisuzuje straně TISZA až 51 % hlasů, zatímco straně Fidesz v koalici s KDNP 37%.
V minulých parlamentních volbách v roce 2022 některé průzkumy také naznačovaly, že by tehdy sjednocená opozice mohla mít šanci Fidesz porazit. Nakonec si však z voleb odnesla porážku, zatímco Orbánova strana v koalici s KDNP dále posílila a počtvrté v řadě získala ústavní většinu (135 ze 199 mandátů).
Co dalšího se v epizodě dozvíte?- Co zmůžou protestující Maďaři?
- Jak Maďarsko zasáhlo odebrání unijních dotací?
- Jaké zbraně může Viktor Orbán před volbami vytáhnout z kapsy, aby přesvědčil voliče?
Podcast | Expertka: Neočekávám, že Maďarsko přijde o hlasovací práva v EU
Co nás tento týden zaujalo?
Jak protestovat ve 21. století. Kdo někdy zavítal do Štrasburku, pravděpodobně ví, že v něm i díky sídlům evropských institucí často probíhají různé politické protesty a někdy jde o vskutku bizarní kousky. Do Štrasburku nyní míří i protestující srbští studenti. Ti to ale pojali velmi nápaditě – jedou tam ze srbského Nového sadu na kolech. V Srbsku už několik měsíců probíhají rozsáhlé protivládní protesty, které spustilo zřícení části nádražní budovy, jež si vyžádalo na 16 obětí. Na jejich počátku stáli právě studenti, ke kterým se poté přidali i další lidé a následovalo zatýkání, a dokonce údajné použití sonického děla ze strany vlády. Studenti už se podle svých slov nemají na koho obrátit, a tak „vyvezou“ své sdělení za hranice. Na začátku dubna odstartovali protestní cyklistickou jízdu do francouzského města evropských institucí. Ve Štrasburku mají v plánu upozornit svět a evropské orgány na aktuální dění a porušování lidských práv v Srbsku. Jejich cestu můžete dokonce sledovat online, v době odeslání newsletteru byli na cestě ze Salzburgu do Mnichova.Co čekat od příštího týdne?
- První dialog EU-Palestina. Jednání šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas a palestinského premiéra Mohammada Mustafy se uskuteční v pondělí 14. dubna. Podle dřívějších slov Kallas by se měl politický dialog věnovat mimo jiné otázkám rekonstrukce Gazy.
- Bezpečnostní kolegium. Ve středu 16. dubna má zasednout bezpečnostní kolegium Evropské komise, komisaři tedy budou řešit bezpečnostní otázky. Co to přesně znamená a co jednání přinese si budete moci přečíst na webu, tak příští týden nezapomeňte navštívit EURACTIV.cz.
- Italskou premiérku v USA. Italská premiérka Giorgia Meloni zamíří ve čtvrtek 17. dubna do Washingtonu, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jejím cílem je oživit obchodní dialog mezi EU a USA. Zažehnání amerických cel vůči Evropě však nebude to jediné, k čemu se pokusí Trumpa přesvědčit.
Pobavení na závěr
Čestné místo v závěrečné rubrice našeho newsletteru opět získává… americký prezident Donald Trump a jeho celní politika. Tento týden byl co do celního chaosu opět plodný. Mezitím co se lidé dosmáli tomu, že Trump minulý týden uvalil cla i na ostrov, na kterém žijí jen tučňáci, v Evropské unii pokračovala intenzivní příprava protiopatření proti těm americkým. Ve středu 9. dubna pak členské státy daly zelenou první vlně unijních odvetných cel, jenže jen o pár hodin později Trump minulý týden oznámená cla na 90 dní odložil. A EU na oplátku taky. Přikládáme několik memů a budeme se na tomto místě těšit na ságu z Bílého domu určitě zase někdy příště.
Autor: Mepassistant; Zdroj: profil autora na síti BlueSky
Autor: TMBK; Zdroj: Profil autora na síti Instagram
Autor: DG MEME; Zdroj: profil autora na síti BlueSky