Je to jedině v průběhu krize, kdy se nejlépe osvědčí odolnost systému. Evropa pandemii covidu-19 relativně dobře ustála, hlavní zásluhu na tom nesou zejména vědci a výzkumná pracoviště. Právě jejich vzájemné propojení by mělo zajistit lepší ochranu i před budoucími hrozbami, shodli se experti na mezinárodní konferenci ICRI 2022.
Doba, kdy byly zdravotnické krize pouze lokální, skončila. Dokázala to pandemie covidu-19, která zastihla jak Evropu, tak celý zbytek světa nepřipravené, řekl na mezinárodní konferenci výzkumných infrastruktur ICRI 2022 Pierre Delsaux, ředitel Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA).
HERA vznikla z iniciativy Evropské komise, a to příhodně na začátku roku 2019, rok před začátkem pandemie. Evropa sice zablokovala všechny lety ze zemí, kde se covid-19 začal šířit, ale ani tak se výskytu viru neubránila. „Žijeme v globálním světě, a nemůžeme se tomu bránit,“ shrnul Delsaux.
Právě v průběhu pandemie se osvědčil význam a důležitost výzkumné infrastruktury. A to nejen té evropské, ale celosvětové. Upozornila na to ředitelka Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Edith Heardová, podle které mohou být globální krize řešeny pouze pomocí globální spolupráce.
Evropa se musí připravovat i na budoucí zdravotnické krize
Jedno z hlavních poučení, které podle slov Heardové vyplynuly v průběhu pandemie covidu-19 pro EMBL, byla naprostá nutnost udržitelné infrastruktury. „Díky ní jsme byli schopni zajistit náš výzkumu.“
Příkladem může být datový portál, kterým EMBL disponovala ještě před pandemií. Ten sice byl dříve zaměřený na potravinovou bezpečnost, podle Heardové ale nebylo komplikované převést jej na datový portál zaměřený na covid-19. Právě to ilustruje, jak je důležité mít udržitelnou a pružnou infrastrukturu, kterou je možné rozvíjet, shrnula Heardová. „Proto si myslím, že EMBL byla v některých ohledech velmi dobře připravená na krizi,“ uvedla expertka.
To samé podle vědců platí i pro dlouhodobé investice do výzkumných ústavů. Ty v konečném důsledku zajistily, že evropské vědecké struktury byly schopné velmi rychle reagovat a vyvinout vakcíny. Řada výzkumníků tak byla schopná přizpůsobit se aktuálním potřebám, které pandemie přinesla, a přeorientovat se ve svém výzkumu. EMBL ale sehrála i důležitou roli moderátora, který přivedl k jednacímu stolu jak zástupce vědecké obce, tak politiky.
Stejnou úlohu nyní má i HERA – jednak se připravovat na potenciální budoucí krize, jednak, až doba nastane, být lídrem. A stejně tak zajišťovat dobrou komunikaci a pokud možno jednotu různých stakeholderů. Dalším z možných cílů by měla být i podpora inovativních projektů, do kterých HERA hodlá v budoucnu investovat.
Evropě podle Delsauxe aktuálně chybí vlastní DARPA, tedy evropská verze americké agentury zajišťující vznik inovativních technologií. Přestože konkrétně DARPA se zaměřuje na vývoj nových vojenských technologií, Spojené státy nyní podle šéfa úřadu HERA připravují podobný program i pro inovace z oblasti zdravotnického sektoru. Evropa by se proto měla snažit o vybudování něčeho podobného. „Chceme podporovat inovace, chceme nové nápady – ty ale nemohou přijít ze strany byrokratů, jako jsem já,“ zavtipkoval.
Péči o duševní zdraví v Česku čekají investice. Potřebují je hlavně nemocnice zděděné z dob socialismu
Klíčová je spolupráce pracovišť napříč Evropou i světem
Přestože pandemie covidu-19 stále neskončila, již teď je jisté, že v budoucnu další podobná krize opět přijde, řekl Delsaux. „Budujeme proto nástroje (…) pomocí kterých bude možné rozpoznat novou zdravotnickou hrozbu, kdekoliv ve světě, a to co nejdříve.“
K tomu však nepřispívají pouze organizace jako HERA, ale i farmaceutické firmy. K takovým patří i firma Johnson and Johnson, která například pracuje na výzkumu tropických nemocí, aby dokázala určit míru jejich rizikovosti. Podílí se ale také na podpoře pracovišť v rozvojových zemí, a to tím, že zprostředkovává vzdělání tamním studentům.
„Cílem je zajistit, abychom nemuseli za daty, ale abychom je zkoumali přímo tam, kde se data nachází,“ popsala Theresa Pattery, expertka na veřejné zdraví z Johnson and Johnson.
Hlavním klíčem by proto měla být digitalizace, konkrétně vytvoření platformy, která propojí již existující zdroje dat a výzkumů. „Je nutné vybudovat sít laboratoří v Evropě. Protože až budeme čelit další zdravotnické hrozbě, je nezbytné, abychom všichni spolupracovali,“ uzavřel Delsaux.
S tím souhlasila Franciska de Jong, ředitelka organizace Common Language Resources and Technology Infrastructure (CLARIN), která se zaměřuje na vytváření a udržování infrastruktury na podporu sdílení, používání a udržitelnosti jazykových dat a nástrojů pro výzkum v humanitních a společenských vědách.
Situace v EU je podle ní na dobré cestě – spolupráce v Evropě funguje již přes deset let a v poslední době dokonce přibyly projekty jako European Open Science Cloud (EOSC). „Stále je ale prostor pro zlepšení,“ shrnula.
EU chce být technologicky nezávislá, nesmí se však uzavírat do sebe, říká Ivan Bartoš