Evropa má novou hrdinku. Moldavská prezidentka Sandu sklidila na summitu lídrů úspěch

Moldavsko má 2,6 milionu obyvatel, není členem Evropské unie a dlouhá léta zápasí s ruským vlivem. Přesto se mu podařilo uspořádat summit, na kterém se sešli lídři z celé Evropy. Moldavská prezidentka Maia Sandu si za to vysloužila poklonu evropských lídrů a posunula zemi o krok blíže k západu.Prezidenti a premiéři evropských zemí se ve čtvrtek (1. června) setkali na zámku Mimi, v těsné blízkosti moldavské metropole Kišiněv a jen dvacet kilometrů od ukrajinských hranic. Cílem jejich setkání byla nejen diskuse o palčivých otázkách, jako je bezpečnost či energetika, ale také podpora hostitelské země. Moldavsku hrozí podobný scénář, se kterým se potýká Ukrajina. Politicky chce směřovat na západ, do Evropské unie, z druhé strany ho ale tvrdě drží Rusko. Podle moldavských zpravodajských služeb chce Rusko vyvolat v zemi převrat a proměnit jej v další ze svých politických loutek. Rozhodnutí zorganizovat vrcholnou schůzku evropských lídrů – summit Evropského politického společenství – právě v Moldavsku vyvolalo nemalé obavy. Malá země sevřená mezi Rumunskem a Ukrajinou však ukázala, že je hodna pozornosti celého kontinentu. „Jsem ohromen odolností vašich lidí i vašim osobním leadershipem,“ prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte na slavnostním zahájení summitu směrem k moldavské prezidentce. Maia Sandu během summitu opakovaně vyzdvihla, že Moldavsko se cítí jakou součást demokratické Evropy. „Každý z nás má právo a schopnost utvářet svůj osud. Pro Moldavsko to znamená být součástí svobodného světa, aktivně se podílet na Evropském politickém společenství, vstoupit do Evropské unie a spolupracovat na budování silnější Evropy,“ uvedla Sandu na úvod setkání. Úvodní příspěvek zazněl i z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten zdůraznil, že země jako Ukrajina či Moldavsko stojí před dvěma alternativními scénáři. Buď se stanou ruskou loutkou, jako je příklad Běloruska, nebo budou proti ruské agresi válčit. Zelenskyj pak využil summit mimo jiné k tomu, aby tlačil na evropské lídry s žádostí o další dodávky zbraní a bojových letounů.Fiala se setkal se Zelenským či VučićemJádrem moldavského summitu byla celá řada bilaterálních a multilaterálních schůzek – to vše za uzavřenými dveřmi. Český premiér Petr Fiala se setkal přímo se Zelenským a také s gruzínským protějškem Iraklim Garibašvilim nebo srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem. „Soustředil jsem se na státy, které nejsou členy EU, a kde nemám pravidelnou příležitost se s nimi setkávat,“ objasnil Fiala. Při příležitosti summitu proběhla také očekávaná schůzka s lídry Ázerbájdžánu a Arménie. Země spolu vedou dlouholetý konflikt, který se snaží Evropská unie ukončit. Jednání se proto účastnili nejen představitelé dvou znepřátelených zemí, ale také předseda Evropské rady Charles Michel, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Žádné konkrétní závěry však ze setkání nevzešly.

Proti dezinformacím musí Evropa bojovat společně

Jednání se vedla také u tematicky zaměřených kulatých stolů. Lídři u nich mohli debatovat o energetice, bezpečnosti či konektivitě. Každá země si přitom mohla předem vybrat, u kterého stolu chce debatovat. Premiér Fiala zasedl u stolu věnovanému bezpečnosti, kde se řešila i otázka dezinformací či hybridních hrozeb. „Shodli jsme se, že musíme i v této věci úžeji spolupracovat. Že musíme obecně být více připraveni čelit hybridním hrozbám, včetně dezinformačních kampaní, které proti nám třeba velmi aktivně vede Rusko,“ prohlásil český premiér po jednání. Fiala vystoupil i na závěrečné tiskové konferenci, a to po boku prezidentky Sandu. Právě Česko bylo hostitelem prvního summitu Evropského politického společenství, který se odehrál v říjnu 2022 v Praze za českého předsednictví v Radě EU. Na konferenci pak vystoupil i třetí politik – španělský premiér Pedro Sánchez. Třetí summit plánovaný na podzim letošního roku totiž proběhne ve španělské Grenadě. Podle Fialy summit v Moldavsku potvrdil, že Evropské politické společenství představuje užitečný formát pro řešení celoevropských otázek. Lídři zemí EU se totiž mohou setkat se svými kolegy ze třetích států. Jako další klíčovou věc označil fakt, že ze summitů Evropského politického společenství – na rozdíl třeba od summitů lídrů EU v rámci Evropské rady – nevznikají žádné písemné závěry. „To nám umožňuje věnovat se neformální diskusi, být velmi otevření a nemít nad sebou tlak toho, že se musíme shodnout na nějakých formulacích. Právě tu otevřenost debat bych chtěl podtrhnout,“ vyzdvihl Fiala. Summit navíc podpořil Ukrajinu s Moldavskem, které stojí tváří v tvář ruské agresi. „Naše společné aktivity stmelí naši evropskou rodinu více k sobě,“ prohlásila pořadatelka summitu, Maia Sandu, na závěrečné tiskové konferenci. „Učiní nás silnější a bezpečnější,“ dodala prezidentka Moldavska.