Ve dnech 6.–9. června 2024 se budou napříč Evropou konat volby do Evropského parlamentu. EURACTIV.cz přináší shrnutí toho nejdůležitějšího, co potřebujete vědět.
Evropské volby se konají 6.–9. června 2024, během těchto dnů musí proběhnout v rámci celé EU. Jednotlivé volební dny se však napříč členskými státy liší.
V Česku budou moct plnoletí voliči přijít k volbám v pátek 7. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 8. června od 8 do 14 hodin. Vybrat budou moci jednu kandidátní listinu, na které mohou udělit prostřednictvím kroužkování dva preferenční hlasy svým oblíbeným kandidátům či kandidátkám.
Do Evropského parlamentu se pak dostanou ty strany a koalice, které překročí hranici 5 % získaných hlasů. Výsledky voleb zveřejní statistický úřad v neděli 9. června večer.
Věděli jste, že…
…lze volit cizince? Ano, jde to. Ale v jen v určitém případě. V minulosti se takové našly a velmi blízko k tomu měla letos i česká europoslankyně Martina Dlabajová. Ta mohla být volena voliči v Itálii. Od italské liberální koalice totiž dostala nabídku, aby vedla jejich kandidátku. Dlabajová to však nakonec odmítla.
V Evropském parlamentu nyní působí celkem 705 europoslanců. Českých zástupců je 21. V bruselském a štrasburském sídle europarlamentu ovšem nesedí seřazeni podle státní příslušnosti, nýbrž podle té politické.
Jednotlivé národní politické strany a jejich europoslanci se proto stávají členy tzv. frakcí nebo také jinak „skupin“, které reprezentují evropské politické směry a ideologie od socialistů přes liberály a konzervativce až po krajní pravici i levici. V současném mandátu je těchto skupin sedm a doplňuje je skupina nezařazených poslanců. Česko má v současném období své zástupce v každé evropské frakci.
Evropský parlament je rozdělený také na několik výborů, které se věnují konkrétním tématům. Příkladem je výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI) nebo výbor pro zahraniční věci (AFET). Složení výborů se může měnit, a to nejen po volbách, ale i v průběhu mandátu. Mohou také vznikat různé podvýbory, které se věnují aktuálním problematikám.
Věděli jste, že …
… členství ve frakci není během mandátu „vytesáno do kamene“? Proto dochází k proměnám. K těm došlo během současného období jen v případě Česka hned několikrát.
Nejprve se přesunula europoslankyně Radka Maxová, která byla původně do parlamentu zvolena za ANO, a působila tedy v liberální frakci Renew. Po názorovém rozkolu s ANO se přesunula do skupiny socialistů S&D a nyní v parlamentu reprezentuje stranu SOCDEM. Dalším příkladem je europoslanec Hynek Blaško, který se během svého působení v parlamentu rozkmotřil s SPD, na jejíž kandidátce v roce 2019 kandidoval, a přesunul se z frakce Identita a demokracie (ID) do skupiny nezařazených. Posledním příkladem jsou opět „škatulata“ v ANO. Směřování strany se znelíbilo dvěma nezávislým europoslankyním zvoleným právě na kandidátce ANO. Jde o Ditu Charanzovou, která je místopředsedkyní europarlamentu, a Martinu Dlabajovou. Obě zůstaly v liberální skupině Renew, odstřihly se ale od ANO.
Vzhledem k tomu, že se v případě frakcí nejedná o neměnnou záležitost, není zatím jasné, jak bude příslušnost k frakcím vypadat po volbách. Nikde totiž není dáno, že strany po nich skončí ve stejných frakcích, ve kterých sedí nyní. S blížícími se eurovolbami se stále častěji objevují diskuse, kam například zamíří Starostové, zda si Renew ponechá ANO po sporech o (ne)liberální směřování strany, nebo zda ODS nepřesídlí od konzervativců k lidovcům.
Skupina Evropské lidové strany (EPP)
Nejpočetnější a nejsilnější frakci v Evropském parlamentu tradičně představují lidovci. Aktuálně ji zastupuje 177 europoslanců. V čele frakce stojí německý křesťanský demokrat Manfred Weber. Lídrem evropských lidovců do evropských voleb a současně kandidátem na post předsedy Evropské komise je její současná předsedkyně Ursula von der Leyen.
Česká stopa: Ve frakci sedí i pět Čechů. Dvě křesla má TOP 09 (Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil), jedno křeslo STAN (Stanislav Polčák) a dvě křesla KDU-ČSL (Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová).
Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D)
Socialisté mají v Evropském parlamentu aktuálně 139 křesel, jsou tak druhou nejsilnější frakcí. Předsedá jim španělská europoslankyně Iratxe García Pérezová. Lídrem evropských socialistů do eurovoleb je Nicolas Schmit, současný eurokomisař pro sociální práva.
Česká stopa: Jedno křeslo má SOCDEM, konkrétně Radka Maxová, která ale není členkou strany.
Skupina Obnova Evropy (známá jako Renew)
Liberálové coby třetí nejsilnější frakce v současném europarlamentu sedí na 102 křeslech. Skupina Renew se zformovala po eurovolbách 2019, navázala na předešlou liberální frakci ALDE. V čele stojí francouzská europoslankyně Valérie Hayerová. Lídrem do eurovoleb je německá politička z FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová.
Česká stopa: Českým europoslancům v Renew patří celkem pět křesel. Tři má ANO (Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík, kteří nejsou členy ANO, a Ondřej Knotek, který je členem ANO). Další dvě křesla jsou obsazeny Češkami, ale bez české afiliace. Dita Charanzová a Martina Dlabajová sice kandidovaly za ANO jako nestraničky, ale pak se „trhly“.
Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Greens/ESA)
Frakce Zelených v minulých volbách výrazně posílila, a tak v současném volebním období drží 72 křesel. V jejím čele stojí dva spolupředsedové – německá europoslankyně Terry Reintke a belgický europoslanec Philippe Lamberts. Ti jsou také zároveň lídry do eurovoleb.
Česká stopa: Celkem tři křesla při minulých volbách v roce 2019 obsadili Piráti (Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa).
Skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR)
Frakci konzervativců v současné době připadá 68 mandátů a spolupředsedají jí polský poslanec Ryszard Antoni Legutko a italský poslanec Nicola Procaccini. Volebního lídra si Evropská strana konzervativců a reformistů nezvolila.
Česká stopa: Čechům patří čtyři křesla, na všech sedí členové ODS (Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil).
Skupina Identita a demokracie (ID)
Identita a demokracie sdružuje zejména zástupce pravicových subjektů na okraji politického spektra – českým příkladem je strana Svoboda a přímá demokracie (SPD). Aktuálně frakci připadá 58 europarlamentních křesel. V jejím čele stojí italský poslanec Marco Zanni. Lídra do voleb si v Identitě a demokracii nezvolili.
Česká stopa: Na jednom z křesel sedí SPD (Ivan David).
Skupina Levice (GUE/NGL)
Levicová frakce sdružuje zástupce levicových subjektů blížících se kraji spektra – českým příkladem je Komunistická strana Čech a Moravy. V současném období ve frakci sedí 37 poslanců a spolupředsedají jí francouzská poslankyně Manon Aubry a německý poslanec Martin Schirdewan. Lídrem evropské levice do eurovoleb je rakouský komunista Walter Baier.
Česká stopa: KSČM má jedno křeslo (Kateřina Konečná).
Nezařazení
Skupina nezařazených sdružuje ty europoslance, kteří nejsou členem žádné frakce. V současném období je to celkem 52 politiků.
Česká stopa: Svého zástupce má Česko i ve skupině nezařazených, je jim europoslanec Hynek Blaško.
Věděli jste, že …
… počet, názvy i složení politických frakcí se může po volbách zásadně změnit? Zatímco některé mohou zaniknout, jiné se mohou na politické mapě teprve utvořit. K utvoření politické skupiny v Evropském parlamentu je třeba 23 poslanců a poslankyň a musí v ní být zastoupena nejméně čtvrtina členských států. Poslanci a poslankyně nemohou patřit k více než jedné politické skupině.
Politické frakce v Evropském parlamentu jsou nicméně odrazem evropských politických stran. Jejich názvy jsou často totožné, není to však podmínkou. Například evropská politická strana ALDE je v Evropském parlamentu reprezentována pod hlavičkou frakce Renew. Členem evropských politických stran mohou být národní politické strany bez toho, aby musely mít své zástupce v Evropském parlamentu.
Evropský parlament se po letošních volbách rozroste o 15 členů. Europoslanců tak bude místo aktuálních 705 nově 720. Nárůst je reakcí na demografické změny v zemích Evropské unie.
Nových 15 poslaneckých křesel si rozdělí celkem 12 států. Po dvou získají Francie, Španělsko a Nizozemí. Po jednom pak Rakousko, Dánsko, Belgie, Polsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Litva. Česka se to netýká, i pro další volební období mu zůstává 21 zástupců. To je mimochodem nejrozšířenější počet – 21 poslanců v Evropském parlamentu má dalších pět zemí.
Víc obyvatel, víc europoslanců. Ale ne do nekonečna
Počet europoslanců jednotlivých zemí se odvíjí od počtu jejich obyvatel. Přirozeně tak mají velké země také vyšší počty europoslanců. Ty největší, jako je Francie a Německo, jsou však s ohledem na ty nejmenší, jako je třeba Kypr nebo Malta, co do počtu zástupců mírně kráceny. Existuje také minimální a maximální možný počet europoslanců na členskou zemi. Nejméně jich může mít EU šest, nejvíce pak 96.
Co říkají o budoucím europarlamentu průzkumy
A kdo všechno vlastně kandiduje?
Přehledný seznam kandidujících stran a jejich zástupců naleznete na webu Programy do voleb.