Nová pravidla okolo kryptoměn mají Evropany ochránit před podvody, v zájmu bezpečnosti ale také omezí tolik vyhledávanou anonymitu. Nejasné je, jestli regulace nastartuje další inovace, nebo zda investory kvůli byrokracii naopak odradí.Prostředí kryptoměn se vyvíjí obrovskou rychlostí a v oblasti digitálních financí přináší velké příležitosti, ale také výzvy a rizika. Přestože některé země už se o regulaci pokusily, na celoevropské úrovni pravidla chyběla. Až doteď.
Na přelomu září a října
dostalo oficiálně zelenou nařízení o trzích s kryptoaktivy, neboli MiCA (Markets in Crypto Assets). To se vztahuje na vydavatele nezajištěných kryptoaktiv a tzv.
stablecoinů, stejně jako na obchodní systémy a peněženky, ve kterých se kryptoaktiva drží. V podstatě to znamená, že nová pravidla ovlivní každého, kdo na trhu virtuálních měn podniká nebo obchoduje.
„MiCA mimo jiné přichází s kategorizací kryptoaktiv na různé druhy a k nim stanoví určité podmínky pro jejich další obchodování. Určuje, co bude nutné splnit, aby dané aktivum mohlo být vydáno, a následně uvedeno na trh,“ popsal europoslanec
Ondřej Kovařík (ANO, Renew), který měl legislativu v Evropském parlamentu na starosti jako stínový zpravodaj.
Až tento regulační rámec vstoupí ve druhé polovině roku 2024 v platnost, podle EU „zajistí ochranu investorů, zachová finanční stabilitu a zároveň umožní inovace a podpoří přitažlivost sektoru kryptoaktiv.“
„Nařízení MiCA lépe ochrání Evropany, kteří do těchto aktiv investovali, zabrání zneužívání kryptoaktiv a zároveň bude vstřícné k inovacím, aby si EU zachovala atraktivitu. Toto přelomové nařízení ukončí ,divoký západ‘ v kryptosvětě a potvrdí úlohu EU coby tvůrce norem pro digitální témata,“
zhodnotil už v červnu francouzský ministr hospodářství, financí a průmyslové a digitální suverenity
Bruno Le Maire, který kompromis dojednával.
Podobný náhled má i Kovařík. „Celkově si myslím, že MiCA nabízí nové příležitosti pro rozvoj digitálních finančních služeb u nás i v celé EU,“ shrnul svůj pohled europoslanec.
Ne všichni ale vidí budoucnost jen optimisticky.
Podle marketéra v oblasti kryptoměn
Jiřího Makovského se „mnozí členové komunity okolo kryptoměn nové legislativy obávají“. Na druhou stranu, jasná pravidla by podle něj mohla tento průmysl legitimizovat, což by nalákalo investice a zajistilo větší ochotu bank poskytovat kryptoměnovým firmám účty nebo půjčky.
Europoslanci chtějí kontrolu nad transakcemi v kryptoměnách. Hloupost, tvrdí experti
Co přinese regulace?
Patrně největší změnu představuje povinná registrace pro všechny firmy, které poskytují služby související s kryptoaktivy. Zažádat si musejí o licenci nazvanou Crypto-Assets Service Provider (CASP), kterou jim vydají orgány na národní úrovni.
„Subjekty nebo vydavatelé kryptoaktiv budou mít nově povinnosti uvést určité informace, které doposud nemuseli. To by mělo eliminovat rizika pro investory a spotřebitele. Na takovou praxi ale musí někdo pochopitelně dohlížet. V českém prostředí to bude pravděpodobně ČNB, která bude také vydávat licence. Na tuto dohledovou funkci se tedy bude muset ČNB do budoucna připravit,“ podotkl Kovařík.
V případě největších poskytovatelů takových služeb budou vnitrostátní orgány pravidelně předávat relevantní informace Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který bude na vše dohlížet.
„ESMA dostane i několik dalších pravomocí. Mezi jednu z nich patří blokace služeb, které v EU fungují, ale nezaregistrovaly se. Konkrétní kroky prozatím v dokumentu nastíněné nejsou,“ upozornil Makovský. Způsoby vymahatelnosti nových pravidel jsou tak zatím nejasné.
Středobodem nových pravidel je, zdá se, ochrana koncových spotřebitelů před podvodníky a nekalými praktikami. V současné době mají Evropané jen velmi omezená práva na ochranu nebo nápravu, především pokud jde o transakce mimo EU.
„V posledních letech roste exponenciálně trestná činnost, která probíhá na
blockchainu. Ať už jde o hacky, krádeže či podvodné projekty. Odhady škod pro rok 2021 oscilují kolem 14 miliard dolarů. Brusel si dal jako hlavní cíl trestné činnosti zabránit. Poškození konečně najdou zastání. Trh se kromě toho očistí od podvodníků, což mu zvedne prestiž,“ napsal Makovský.
Nová pravidla donutí poskytovatele služeb dodržovat přísné požadavky na ochranu kryptoměnových peněženek a v případě, že kryptoaktiva investorů ztratí, ponesou za to odpovědnost.
„To v praxi znamená, že lidé budou moci investovat do krypto aktiv v Evropě s lepší ochranou svých investic a budou mít více informací o tom, co skutečně nakupují,“ poznamenal Ondřej Kovařík.
Jak popsal ve
své analýze Makovský, reakce kryptoměnové komunity na nové regulace jsou smíšené.
„Jistě je to bohulibý krok, nicméně někteří komentátoři se obávají zpomalení vývoje blockchain technologie kvůli byrokracii a hrozbě sankcí. (…) Licence CASP jistě pomůže některým aspektům trhu, jako je přebujelý zločin na blockchainu. Avšak velkým negativem je zodpovědnost, kterou nakládá na malé projekty v tomto průmyslu. To může odradit schopné vývojáře,“ varoval Makovský.
Podcast: Jak (ne)regulovat kryptoměny?
Konec pračky na peníze
Častým argumentem zastánců regulace světa kryptoměn bylo, že je potřeba zamezit tomu, aby se využívaly k praní špinavých peněz. Přestože k tomuto účelu slouží jen
opravdu malý zlomek kryptoaktiv, EU zaměřila svůj pohled i sem. MiCA se doplňuje s novým nařízením o praní špinavých peněz (Transfer of Funds Regulation, TFR).
Cestou ke zlepšení má být daleko větší transparentnost ohledně toho, od koho a ke komu finance putují. Například aplikace „Travel Rule“ má zajistit, že všechny centralizované služby budou povinně kontrolovat, jestli vklady do peněženek nepocházejí z trestné činnosti.
Podle Jiřího Makovského se tím ztrácí tolik vyhledávaná anonymita kryptoměn. „Blockchain se měl stát nástrojem pro emancipaci vůči bankovním domům. Nařízení Travel Rule tím, že propojí jména a adresy peněženek, posouvá technologii na roveň glorifikovaného bankovního účtu. Pokud si chcete anonymitu zachovat, nezbývá vám, než pracovat výhradně s decentralizovanými službami,“ upozornil.
Další novinky
Speciální kategorii ve světě kryptoměn představují tzv. stablecoiny, virtuální měny vázané na nějaké jiné platidlo nebo aktivum z reálného světa. Ty mají zajistit stabilitu, kterou běžné kryptoměny nemají. Letošní případ
bankrotu firmy Terra nicméně ukázal, že ani jim se nevyhýbají vážné problémy, které ohrožují celý trh.
Nové přísné podmínky v rámci MiCA předepíší vydavatelům stablecoinů vytvoření stoprocentní rezervy, aby měli držitelé měny vždy přístup k výběrům svých aktiv. Na všechny stablecoiny bude navíc dohlížet Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).
Nebyla by to EU, aby také nepřemýšlela o dopadu tohoto sektoru průmyslu na životní prostředí a klima. Kryptoměny jako Bitcoin, které se těží díky počítačovým výpočtům, spotřebují obrovské množství elektřiny. Společnosti aktivní na trhu s kryptoaktivy tak budou muset do budoucna předkládat informace o environmentální a klimatické stopě svého podnikání. Vytváření závazných pravidel ale zabere ještě několik let.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
