Jak zajistit evropským domácnostem dostatek tepla? Klíčem jsou úspory, a to především v evropských podnicích. O krizovém plánu pro letošní zimu budou tento týden jednat ministři zemí EU zodpovědní za energetiku. Evropu zasáhla vlna veder a požárů, státy se ale mezitím musejí připravovat na tuhou zimu. Ruský plyn sice do Evropy proudí i nadále, jeho dodávky jsou však nejisté a vzhledem k ruské agresi vůči Ukrajině i nežádoucí.
Evropská komise proto představila plán, jak se na blížící chladné měsíce připravit. Jeho ústředním bodem je 15% snížení spotřeby zemního plynu. Samotný plán však nestačí – členské státy jej totiž musí nejprve posvětit a pak také převést do praxe.
Některé země již avizovaly, že mají s úsporami problém, jiné navrhovaná opatření vítají. První příležitost pro diskusi o navrhovaných úsporách přinese úterní mimořádná Rada EU. Ta se bude konat pod taktovkou českého předsednictví.
Nouzový stav může znamenat povinné úspory
Plánovaných 15% úspor plynu by měly země EU dosáhnout mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023. Jak to udělají, přitom zůstává v jejich rukách, sáhnout mohou i po neekologickém uhlí.
Cíl sám o sobě není pro členské státy povinný. To se však může změnit v případě vyhlášení stavu energetické nouze. K tomu může přikročit Evropská komise v momentě, kdy dojde k závažnému ohrožení dodávek plynu do Evropy či prudkému nárůstu poptávky po této komoditě. O vyhlášení nouzového stavu může požádat také trojice členských států.
Nouzový stav umožňuje Evropské komisi, aby z dobrovolného cíle učinila povinnost. Každý členský stát by tak musel osekat svou spotřebu plynu o 15 %, jinak by se dopustil porušení evropské legislativy a čelil by sankcím.
Detaily budou předmětem úterní debaty ministrů. Česká republika návrh Evropské komise přivítala, to však není případ všech členských zemí. Hlasitým odpůrcem 15% cíle je Španělsko, podle kterého je takový přístup neférový. Své výhrady podle Financial Times vyjádřilo také Portugalsko, Itálie, Řecko nebo Kypr. Některé členské země již totiž plyn spoří delší dobu a na ruských dodávkách na rozdíl od Česka či Německa nejsou závislé. Cíl se nelíbí ani Polsku, které ho považuje za příliš vysoký.
Povinné úspory by nicméně neměly dopadat na domácnosti, nemocnice, školy a další kriticky důležité objekty. Komise ve svém návrhu přiznává, že opatření mají cílit na průmysl.
Jak na zimu bez ruského plynu? Komise navrhuje omezení spotřeby, mohlo by být i povinné
Německo spoří, na evropské cíle ale nemá
Zraky evropských zemí se upírají především na Německo, které je na ruském plynu výrazně závislé a navíc jej distribuuje do dalších částí kontinentu, včetně Česka. Německo již přišlo s vlastním úsporným plánem, který mu má se závislostí pomoci nehledě na výsledek celoevropské debaty.
Doposud se v Německu snížila spotřeba plynu oproti loňsku o zhruba 5 až 7 %. Do 15 % navržených Evropskou komisí tak má ještě daleko. Berlín proto minulý týden představil plán, podle kterého budou muset tamní podniky spořit.
„Zima teprve přijde,“ varoval německý ministr hospodářství
Robert Habeck s tím, že výzvou bude nejen letošní zima, ale i ta příští.
Německo chce navýšit úroveň skladování plynu v zásobnících až na 95 %. Znovu se také mají otevřít elektrárny na hnědé uhlí a podniky s veřejnými budovami budou muset více spořit. Povinnost snížit spotřebu by měly mít ty podniky, které využijí více než 10 GWh energie ročně.
Oprášená solidarita
Česko je sice soběstačné ve výrobě elektřiny, bez plynu ze zahraničí se však neobejde. Podobně jsou na tom i jiné členské země, pro které představuje evropský energetický trh záruku tepla i světla pro jejich domácnosti.
Energetický trh však dostává kvůli rostoucím cenám plynu zabrat. Některé státy jsou navíc na dovozu závislé více než ostatní. Otázkou tak zůstává, jak by se měla EU chovat v případě, že jeden ze států bude čelit vážné energetické krizi a hrozbě nedostatku energií.
Evropská legislativa nabízí odpověď v podobě povinné solidarity mezi zeměmi. Ta je zakotvená v nařízení bezpečnosti dodávek zemního plynu z roku 2017. Legislativa říká, že pokud jeden stát přijal veškerá úsporná opatření, a přesto nemá dostatek plynu pro domácnosti, ostatní by mu měli pomoci a plyn dodat. Solidarita by se měla uplatňovat jen tehdy, pokud jsou v ohrožení domácnosti a další „chráněné“ subjekty, jako jsou nemocnice.
Jednání vede ministr Síkela
Dodávky plynu do Evropy a návrhy Evropské komise budou tématem mimořádné Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Ministři zodpovědní za energetiku se setkají v Bruselu v úterý 26. července. Očekává se, že každý ministr představí ostatním situaci ve své zemi a sdělí jim svůj názor na plány představené unijní exekutivou.
Jednání ministrů povede český reprezentant, ministr průmyslu a obchodu
Jozef Síkela (za STAN). Ten je odhodlaný posunout země EU ke kompromisu, a to i přesto, že obava ukončení dodávek ruského plynu do Evropy skrze plynovod Nord Stream 1 se zatím nenaplnila.
„Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream znamená, že máme víc času naplnit před zimou zásobníky. V žádném případě to ale neznamená, že se máme vzdát cíle zbavit se energetické závislosti na Rusku. A nesmíme ani ztratit ostražitost vůči další eskalaci Putinovy energetické války,“ uvedl Síkela.
„Energie, kterou nyní ušetříme, nás před ní zásadně posílí. Pro Putina totiž dodávky plynu nejsou jen obchodem, ale především způsobem, jak Evropu a Evropany poškodit a zlomit naši podporu Ukrajiny. A podle toho bude postupovat,“ dodal.
Jednání se kromě unijní sedmadvacítky osobně účastní také ukrajinský ministr pro energetiku
Herman Galuščenko. 
