EU finančně podpoří farmáře v zemích, které sousedí s Ukrajinou. ČR chce peníze také, Komise je proti

Česká republika by chtěla získat od Evropské unie speciální podporu pro tuzemské zemědělce, aby jim pomohla čelit dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů. Evropská komise chce ale finanční injekci dát pouze těm zemím, které s Ukrajinou přímo sousedí. Pět zemí sousedících s Ukrajinou by podle návrhu Evropské komise mělo získat zvláštní pomoc ve výši 100 milionů eur. Peníze mají pomoci zemědělcům v těchto zemích vypořádat se s masivním importem produktů z Ukrajiny. Největší podíl ve výši 39,3 milionu eur má získat Polsko, 29,7 milionu eur Rumunsko a téměř 16 milionů Maďarsko. Dalších skoro 10 milionů eur mají získat farmáři v Bulharsku, zhruba 5 milionů eur má zamířit na Slovensko. Zatím se však jedná pouze o návrh, který potřebuje souhlas členských států. Česká republika se zatím staví proti návrhu, sama totiž podporu po EU požaduje. „Nadměrné dovozy ovlivňují ceny komodit, naplněnost skladů a celkovou logistiku zboží v rámci unijního trhu. Zavedení finanční podpory nejen pro státy sousedící s Ukrajinou považujeme proto za naprosto zásadní součást řešení,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL), který Česko reprezentoval na úterním (30. května) jednání Rady EU pro zemědělství. Evropská komise však zatím rozšíření podpory na další země brání. Vyplývá to ze slov evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského. Podle Wojciechowského je potřeba rozlišovat dvě úrovně dopadů války na Ukrajině na evropské zemědělství. První úroveň má podobu vysokých cen energií, hnojiv a dalších komodit, bez kterých se zemědělci neobejdou. Tato úroveň se týká v podstatě všech členských států EU. Druhou úroveň tvoří masivní příliv ukrajinských zemědělských produktů, který však vážně dopadá pouze na pět zemí sousedících s Ukrajinou – tedy Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. „Pokud provedeme analýzu dat o dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny do EU, uvidíme, že v roce 2022, tedy po liberalizaci trhu s Ukrajinou, vzrostl dovoz o 13,2 miliardy eur,“ řekl Wojciechowski na tiskové konferenci po jednání Rady EU. „Většina z toho, více než 80 procent, se týkala pěti zemí sousedících s Ukrajinou,“ vysvětlil eurokomisař s tím, že právě proto chce Komise udělit zvláštní finanční podporu zemědělcům jen ve vybraných zemích. Evropská unie rozhodla o liberalizaci zemědělského obchodu s Ukrajinou loni, a to ve snaze podpořit ukrajinské zemědělce. „Zaplatili za to především farmáři v těch pěti členských státech. Proto jsme pro ně navrhli speciální opatření,“ zdůraznil Wojciechowski.

Wojciechowski chce prodloužit zákaz dovozu

Balíček ve výši 100 milionů eur není jedinou formou, jakou se Komise snaží zemím v blízkosti Ukrajiny pomoci. Podobnou finanční injekci již EU schválila před několika týdny. Částku ve výši 56,3 milionu eur si rozdělilo Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Pět zemí sousedících s Ukrajinou je zároveň chráněno evropským zákazem dovozu ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Do ostatních členských zemí EU tyto produkty z Ukrajiny mohou nadále proudit, pětice zemí přitom může sloužit pro jejich transport. Opatření je platné pouze do 5. června, Wojciechowski však prozradil, že on sám by jej rád prodloužil až do konce letošního roku. Zatím na tom ale není na evropské úrovni shoda a o věci musí jednat i sama Evropská komise. Wojciechowski se obává především toho, jak se podaří skloubit letošní evropskou sklizeň s nadměrným importem z Ukrajiny. Pokud se zákaz dovozu do pětice sousedících zemí zruší, hrozí podle něj problém ještě větších rozměrů, než jakému Evropa čelila letos na jaře. Případné prodloužení je však zapotřebí projednat nejen na úrovni EU, ale také ve spolupráci se samotnou Ukrajinou. Úterní Rada k tomu poskytla příležitost, jednání se totiž účastnil i ukrajinský ministr Mykola Solskyj.„Jsme proti tomu (omezení dovozu ukrajinských produktů – pozn. red.) a myslíme si, že to není dobrá cesta,“ uvedl Solskyj po diskusi s protějšky z EU. Rusko podle něj situace zneužívá a vyvolává další napětí a blokády na Černém moři, přes které Ukrajina své produkty rovněž exportuje, a to do třetích zemí. Některé z nich jsou přitom na ukrajinském obilí závislé.