Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud
„mrtvých
“ zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje nejen pokrytí celé Evropy internetem, ale také bezpečnější komunikaci.
Noční obloha sice působí klidně, v kosmu je ale ve skutečnosti rušno. Starty raket, pohyby družic po oběžné dráze nebo jejich postupné vyřazování z provozu – to všechno se denně odehrává nad hlavami lidí často bez větší pozornosti.
Ve vesmíru je aktivní nejen známá společnost Space X miliardáře
Elona Muska, ale také Evropská unie. Ta má s kosmickým prostorem své vlastní plány.
EU chce ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud mrtvých zón v řídce obydlených oblastech. Podle evropského komisaře pro jednotný trh
Thierryho Bretona, který je jednou z tváří projektu, má přístup k vysokorychlostnímu internetu dnes pouze 56 procent evropských domácností.
Satelity by si měly najít široké uplatnění také u vlád členských států, například při zabezpečené diplomatické a zpravodajské komunikaci. Podle Bruselu je zásadní přidanou hodnotou celého plánu právě důraz na bezpečnost a ochrana dat před kybernetickými útoky.
„Jde o velmi ambiciózní projekt a ve světle globálního dění také velmi důležitý. Nezávislé telekomunikační spojení pro vládní účely je nepochybně správným krokem k technologické i politické nezávislosti Evropy,“ říká vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací při Ministerstvu dopravy
Ondřej Šváb.
Brusel se svými plány na satelitní připojení však není sám. Má přímé konkurenty ze soukromého sektoru, jako je například Muskův projekt Starlink. Ten již vyslal na oběžnou dráhu zhruba dva tisíce družic. EU chce podle Švába pro svůj plán využít družic méně, ale zato efektivněji a s využitím kombinace nízké i střední oběžné dráhy.
Celková cena projektu by měla podle Komise dosáhnout zhruba šesti miliard eur. Unie by měla přispět 2,4 miliardy eur, větší polovina financí pak bude pocházet z příspěvků členských států a Evropské vesmírné agentury (ESA) a ze soukromých zdrojů.
Význam vesmíru pro unijní ekonomiku však na druhou stranu roste. Investice se tak mohou Evropě vrátit. „Na vesmírné infrastruktuře včetně té unijní nyní závisí přibližně deset procent HDP EU,“ přibližuje Šváb.
EU chystá fondy pro investice do technologií, chce konkurovat světu, oznámil francouzský ministr
Bez vlastních družic nebude EU samostatná
Nové evropské plány jsou podle europoslance
Evžena Tošenovského (ODS) „dalšími kamínky do mozaiky“ snah EU stát se ve vesmíru samostatnějším a relevantnějším hráčem. Satelity a teleskopy mají podle něj obrovský ekonomický přínos a společnost je na jejich službách stále více závislá. „Bez vlastních technologií a plně autonomních vesmírných projektů by to zkrátka bylo příliš velké riziko,“ komentuje důvody europoslanec.
Právě Evropský parlament je tradičně hlasitým podporovatelem silnější role EU ve vesmíru.
Pokroky v dobývání vesmíru však nejsou pouze civilní. Stále více se mluví o vojenském potenciálu, zejména v oblasti komunikace a navigace. Zde je možné zmínit šifrovanou verzi navigačního systému Galileo, který v současnosti využívají unijní armády. S novými iniciativami dostane dosud z velké části civilní vesmírný program EU výraznější vojenskou „příchuť“.
„Vždy byla snaha se tvářit, že jde o čistě civilní kosmické projekty, i když bylo jasné, že některé služby budou využívat také vojáci. Nyní Komise hovoří například o podpoře pro vojenské mise,“ popisuje europoslanec.
Podobně to vidí také Šváb, který zmiňuje zvýšený zájem i ze strany NATO. Ta před dvěma roky potvrdila vesmír za svoji další operační doménu. „Nezávislý přístup k informacím o poloze, přesném čase, informací o území i rychlém a bezpečném spojení jsou strategické komodity. Pokud si EU chce svoji pozici globálního mocenského bloku udržet, musí mít vlastní navigační, snímkovací i telekomunikační systémy,“ dodává expert.
Vesmírný úklid
S rostoucím provozem ve vesmíru se stupňuje také míra jeho znečištění. Právě vysloužilé objekty a vesmírný odpad jsou pro jakékoliv další vesmírné aktivity stále větší problém. V současnosti je na oběžné dráze přes jeden milion úlomků ve velikosti do deseti centimetrů a jejich počet i kvůli novým projektům rychle roste.
„Tisíci-družicové konstelace na nízkých drahách situaci s kosmickým odpadem ještě zhorší. Tohle si nemůže Evropa vyřešit sama, ale může nastartovat celosvětovou diskusi o tomto problému. Dlouhodobě provozuschopné oběžné dráhy jsou v zájmu všech,“ popisuje situaci Šváb.
Evropa již připravila vlastní pravidla pro provoz vesmíru, které chce nyní přenést na mezinárodní fórum. Do nového vesmírného pořádku by se tak mohli zapojit i další světoví hráči.
Pražská agentura EUSPA se slavnostně otevřela, Babiš jí přislíbil vládní podporu
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
