EU dala zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Orbán z jednání odešel

Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.

Informace přišla od předsedy Evropské rady Charlese Michela. „Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem,“ napsal na síť X Michel.

The European Council has decided to open accession negotiations with Ukraine & Moldova. #EUCO granted candidate status to Georgia. And the EU will open negotiations with Bosnia and Herzegovina once the necessary degree of compliance with the membership criteria is reached and…

— Charles Michel (@CharlesMichel) December 14, 2023

Kromě otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem státy udělily status kandidátské země Gruzii. Zároveň se dohodli na zahájení jednání s Bosnou a Hercegovinou, jakmile bude dosaženo „dostatečného počtu potřebných kroků“. Evropská rada tedy přijala závěry, které navrhla Evropská komise v listopadové zprávě k rozšíření.

„Jsou to důležitá rozhodnutí a důležitý signál ze strany EU. Je dobré, že v těchto chvílích dává EU jasně najevo, že má o tyto země zájem a že nás zajímá jejich budoucnost,” okomentoval rozhodnutí premiér Petr Fiala (ODS). Pro Česko je rozšiřování dlouhodobou prioritou.

Ještě ráno byla přitom shoda v nedohlednu. Rozhodnutí totiž komplikoval maďarský premiér Orbán. „Rozšíření Evropské unie je proces založený na zásluhách. Ukrajina nesplnila tři ze sedmi podmínek, které stanovila Evropská komise,“ znělo ještě dnes ráno z jeho úst. „Nyní nejsme v pozici začít vyjednávat o ukrajinském členství v EU,“ namítal.

Strategická klička Orbánova odchodu

Změna ale nastala během jednání. K rozhodnutí bylo totiž zapotřebí jednomyslnosti. Podle diplomatických zdrojů Orbán odešel v průběhu jednání, čímž umožnil splnění této podmínky.

Orbán hlasování později odsoudil. „Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou je špatné rozhodnutí. Maďarsko se na tomto rozhodnutí nepodílelo,“ okomentoval situaci na síti X Orbán.

Starting accession negotiations with #Ukraine is a bad decision. Hungary did not participate in the decision. pic.twitter.com/omYLSxefkI

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 14, 2023

Otazník ale visel nad tím, zda je vůbec možné hlasovat v nepřítomnosti jedné z hlav Unie. Podle současně platného unijního práva ano. „Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Evropské rady vyžadujících jednomyslnost,“ stojí v Lisabonské smlouvě. „Z právního hlediska je vše v pořádku. Politicky to ale dobrý signál není.  Lze tak očekávat další složitá jednání v budoucnosti. Pro EU je tohle řešení trochu ve stylu ‚chytrá horákyně‘ také problematické, protože poukazuje na složitost, komplikovanost a nízkou efektivitu schopnosti rozhodovat,“ uvedl pro server Euractiv.cz Petr Kaniok, politolog z Masarykovy univerzity. Podle zdroje blízkému vyjednávání byla celá akce předem dohodnutá. Kdy k dohodě došlo, není jasné. Ještě po společné snídani, které se zúčastnili Charles Michel, Emmanuel Macron, Olaf Scholz, Ursula von der Leyen a Viktor Orbán, to na úspěch nevypadalo. Svou roli sehrál, zřejmě později, německý kancléř OIaf Scholz. Ten podle zdrojů Euractiv.com před ostatními lídry prohlásil, že pokud Orbán není ochoten s návrhem souhlasit, může místnost opustit, aby umožnil přijmout jednomyslné rozhodnutí. Estonská premiérka Kaja Kallas o jednání prohlásila, že to je „zajímavá strategická klička pro učebnici dějepisu.“ „Jednou to popíšu ve svých pamětech,“ zažertovala.