Digitální doba a sdílená ekonomika přinesla nové pracovní příležitosti a ulice evropských měst zaplnili řidiči a kurýři on-line firem. Podle Bruselu je třeba lidem pracujícím pro digitální platformy zajistit podmínky a práva odpovídající jejich reálné práci. V Evropské unii působí přes 500 digitálních pracovních platforem, pro které pracuje asi 28 milionů lidí. Za pouhé tři roky, v roce 2025, by to dle odhadů mohlo být až 43 milionů lidí.
Vyplývá to z dat Evropské komise, podle které pro 9 z 10 platforem pracují osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zatímco asi 22,5 milionu pracovníků platforem pracuje pod správně určeným statusem zaměstnance nebo OSVČ, asi 5,5 milionu lidí pracuje pro platformy pod statusem nesprávným, odhaduje unijní exekutiva.
Boj za lepší pracovní podmínky se již odehrál v některých členských zemích. Příkladem může být případ z Nizozemí, kde soud rozhodl, že řidiči firmy Deliveroo jsou fakticky zaměstnanci a měli by tedy mít práva a povinnosti vyplývající ze statusu zaměstnance. Podobný případ se udál i ve Španělsku, kde práci pro platformy nově upravuje zákon.
Komise tak chce pravidla pro unijní sedmadvacítku sjednotit, a to nejen pro řidiče a kurýry. Nová legislativa by se měla vztahovat na všechny pracovníky aplikací a digitálních platforem, ať už pracují „v terénu“ nebo z domova.
Zaměstnanec vs OSVČ
Nová pravidla by měla zavést kritéria, podle kterých bude jasné, zda platforma působí jako zaměstnavatel a pracovníci jako zaměstnanci, z čehož jim podle národních zákonů plynou určité povinnosti a práva. Mezi ty patří například minimální mzda či kolektivní vyjednávání, nárok na placenou dovolenou nebo dávky v nemoci a nezaměstnanosti.
Pokud platforma stanovuje výši odměny, pracovníci mají jednotnou uniformu, jejich výkon je monitorován, nemohou si organizovat práci podle svého rozvrhu a nemohou pracovat pro někoho jiného, měla by pracovníky zaměstnávat, a to tehdy, když splňuje „pouze“ dvě z uvedených kritérií.
Platforma má pak právo obrátit se na soud a pokusit se tuto „domněnku o faktické existenci pracovního poměru“, jak se princip navržený v nové směrnici nazývá, vyvrátit.
V rámci digitálních platforem o práci často rozhodují algoritmy, které nahrazují manažerské funkce, směrnice proto cílí i na ně. Algoritmy totiž mohou ovlivňovat i výši odměny či přístup k další práci. O tom, jak systémy pracovníky hodnotí, co na jejich práci sledují a kontrolují, by tak měli podle návrhu směrnice samotní kurýři, řidiči a další pracovníci vědět. Směrnice také navrhuje, aby na práci algoritmů dohlíželi lidé.
Minimální mzda v EU: Státy se dohodly na kompromisu, Česko je pro. Do hry ještě vstoupí europarlament
Nová pravidla ještě nejsou schválena
Směrnice si zřejmě kvůli přesahu do citlivé oblasti sociální politiky, kterou si z velké části upravují členské země samy, vyžádá komplikovaná jednání.
Lidovecký europoslanec
Tomáš Zdechovský (EPP) odhaduje, že k zásadnějšímu posunu nad návrhem unijní exekutivy dojde až příští rok. Vyjednávání se podle něj může zkomplikovat například kvůli vyvratitelné domněnce o existenci pracovního poměru.
„Mezi členskými státy může vzniknout obava, aby navrhovaná kritéria nenarušila národní pojetí závislé práce a tím nedošlo k nastavení jednotné definice pracovníka napříč EU,“ vysvětlil.
V případě schválení směrnice pak budou mít členské státy bloku ještě další dva roky na to, aby novou legislativu přenesly do svých národních právních řádů.
Platformy jsou proti
V unijní aréně se tak pomalu rozjíždí boj o finální znění nově navržené směrnice a postoje napříč aktéry od odborů po samotné platformy se pochopitelně liší.
Platformy sdružené v organizaci Delivery Platforms Europe
varují, že by změna statutu pracovníků vedla k odchodu až 250 tisíc lidí, kteří by se statusem zaměstnance přišli o pracovní flexibilitu. Podle
odhadů platforem by také mohlo přijít o práci až 40 % řidičů, kteří by v modelu zaměstnavatel-zaměstnanec, už nebyli potřeba. Naopak platforma Just Eat, která své pracovníky v Evropě od počátku zaměstnává, návrh z pera Komise
podpořila.
Podle informací Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) by platformy uvítaly spíše kritéria, podle kterých by bylo možné pracovníky platforem kvalifikovat jako OSVČ, jako je například právo pracovat pro více platforem či odmítnout zakázku.
„Cíl zlepšit pracovní podmínky v platformách je jistě správný. Nicméně současný návrh postavený na vyvratitelné právní domněnce existence pracovního poměru, může vážně ohrozit postavení osob samostatně výdělečně činných na pracovním trhu, omezit jejich flexibilitu, nezávislost a konečný výdělek,“ doplnila postoj SP ČR k návrhu směrnice
Vladimíra Drbalová.
Naproti tomu odbory znění směrnice podporují tak, jak bylo navrženo. „Obecně podporujeme přijetí směrnice jako celku (…) Kladem návrhu směrnice lze vnímat především reálné posuzování vztahu ne podle názvu smluvního ujednání, ale podle faktického a skutečného poměru mezi zadavatelem práce a vykonatelem (zaměstnancem),“ sdělil redakci místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Vít Samek.
Podle něj směrnice na jedné straně nijak nebrání sjednávání flexibilních podmínek práce, na druhé straně bude dopadat na falešné osoby samostatně výdělečné činné – praxi, pro kterou se v Česku vžilo označení švarcsystém.
