Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn. On-line schůzky, virtuální konference, nakupování přes internet nebo vyřizování úředních povinností přes webový portál už nejsou hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou mnoha lidí. Pandemie koronaviru zavádění digitálních technologií značně urychlila a Evropa chce nyní v tomto tempu pokračovat. Počítá s tím ve svém novém politickém programu „digitální dekáda“.
Program stanovuje cíle hned v několika oblastech – například v budování sítí 5G, které by měly být dostupné ve všech koutech Evropy. Všichni obyvatelé EU by také měli mít on-line přístup ke své lékařské dokumentaci. A to rozhodně není všechno.
„Namátkově mohu zmínit, že se bude dělat vše proto, aby opravdu většina evropských podniků včetně českých koncem desetiletí uměla zacházet s cloudem a usnadňovala si práci využíváním umělé inteligence,“ vysvětlila redakci EURACTIV.cz europoslankyně
Martina Dlabajová (za ANO, Renew), která má digitální dekádu za Evropský parlament na starosti.
Zvýšit by se měla i schopnost lidí digitální technologie ovládat, a to i na brilantní úrovni. Na konci digitální dekády, tedy v roce 2030, by v EU mělo působit 20 milionů specialistů v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Podcast: Stereotypy v IT přetrvávají, firmy ale ženy chtějí, říká ředitel Czechitas Čejka
Konec front na úřadech?
Unie by přitom podle Dlabajové neměla zapomínat ani na malé a střední podniky či start-upy, pro které je digitalizace finančně i administrativně náročnější. Uvádí se to i v nové zprávě Evropského parlamentu, kterou v pondělí 16. května schválil výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Zprávu ještě musí potvrdit plénum Evropského parlamentu a členské státy, pak bude digitální dekáda pro země EU závazná, včetně jejích konkrétních cílů.
„Dále by například mělo být běžné, aby úřady přešly na plnou digitalizaci, takže by vše vyřizovaly elektronicky a nikdo by nemusel trávit čas ve frontách na přepážkách,“ podotkla Dlabajová.
Digitální dekáda pak také počítá s lepší spoluprací mezi členskými zeměmi. Státy by si podle ní navíc měly udělat jasno v tom, jak budou digitalizaci uvádět do praxe.
„Zprávu nyní schválil výbor ITRE, a pokud bude vše postupovat podle harmonogramu, tak s ní Evropský parlament půjde do trialogu (
jednání mezi europarlamentem, členskými zeměmi a Evropskou komisí, pozn.red.) ještě v létě. Jednání o finální podobě tak budou probíhat pod taktovkou českého předsednictví,“ dodala Dlabajová.
Česko na digitálním chvostu
Cíle digitální dekády by se měly vztahovat nikoliv na jednotlivé členské státy, ale na EU jako celek. Pro Česko je to dobrá zpráva, neboť ne ve všech oblastech by zvládlo cíle splnit. Nasvědčuje tomu i index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2021, ve kterém se ČR umístila až na 19. místě, tedy pod průměrem unijní sedmadvacítky.
Právě DEXI Index se má přitom stát nástrojem, skrze který bude EU členské země na jejich digitální cestě hlídat.
Díky mezinárodnímu srovnání má Česko jasný přehled o tom, v jakých konkrétních oblastech pokulhává za svými evropskými kolegy. „Česko má červená čísla např. u pokročilého digitálního vzdělávání, zapojení žen do IT, pokrytí sítěmi 5G, využití elektronických faktur nebo dat velkého objemu firmami,“ zdůraznil
Jan Míča, vedoucí pro evropskou digitální agendu v kabinetě místopředsedy vlády
Ivana Bartoše.
Česko má naopak nadprůměrný podíl malých a středních podniků, které prodávají své služby a zboží on-line. Podobně pokrokové jsou tyto podniky i v míře využívání umělé inteligence.
Česká pozice je tedy jasná – cíle evropské digitální dekády mají v tuzemsku podporu, přestože mohou představovat výzvu. „I přesto, že některé cíle digitální dekády v oblastech digitálního vzdělávání, pokrytí 5G či digitálních veřejných služeb se mohou zdát velmi ambiciózní, ČR věří, že správně nastavenou spoluprací a investicemi je možné společných cílů EU jako celku dosáhnout,“ uzavřel Míča.
Umělá inteligence může pomoci s ochranou klimatu. Musí si však „vyžehlit“ vlastní emise
Článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Martiny Dlabajové (Renew). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
