Evropská komise zlepšila výhled letošního růstu ekonomiky Evropské unie, která by měla letos i v příštím roce vzrůst o 1,4 procenta. V roce 2028 by měl hospodářský růst zrychlit na 1,5 procenta. Výrazně horší je ale výhled inflace, která by měla letos dosáhnout 3,3 procenta a v příštím roce jen mírně klesnout na 3,2 procenta, což je výrazně více, než se předpokládalo na jaře. Komise to dnes uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze, kterou v Bruselu představil komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
„Ekonomika EU si v prvních třech čtvrtletích roku 2026 vedla lépe, než se očekávalo, a v horizontu prognózy by měla i nadále růst, a to navzdory silnějším a přetrvávajícím inflačním tlakům,“ uvedla unijní exekutiva.
Lepší než očekávaný růst ekonomiky v prvních třech čtvrtletích letošního roku podpořila stabilní spotřeba a prudké oživení vývozu zboží, z čehož těžil zpracovatelský průmysl. Investice se naopak pohybovaly mírně pod očekáváním, upozornila EK.
Podobný vývoj se očekává i v eurozóně, kde by měl hospodářský růst v letech 2026 a 2027 dosáhnout 1,2 procenta a v roce 2028 zrychlit na 1,3 procenta. Inflace v eurozóně by pak podle prognózy měla v roce 2026 dosáhnout 3,2 procenta, v roce 2027 pak 3,1 procenta a v roce 2028 zvolnit na 2,1 procenta.
Inflace v eurozóně v říjnu dosáhla čtyř procent. Zatímco růst cen energií by měl v příštím roce zpomalit, ceny potravin začaly v říjnu opět růst a jejich zdražování by mělo zrychlit. Důvodem jsou podle komise opožděné dopady vyšších cen energií a hnojiv i problémy se sklizní způsobené extrémním počasím letos v létě. Celková inflace v EU by tak měla na přelomu letošního a příštího roku překročit čtyři procenta.
Střední Evropa čelí vyšší inflaci
Dombrovskis na dnešní tiskové konferenci v Bruselu zmínil, že země střední a východní Evropy se dlouhodobě potýkají s vyšší inflací než zbytek unie. Důvodem je podle něj mimo jiné větší podíl energií ve spotřebních koších těchto zemí, kvůli němuž se změny cen energií výrazněji promítají do inflace. K cenovým tlakům přispívá také rychlejší růst mezd, který se odráží zejména v cenách služeb a dalšího zboží.
Rozdíly mezi členskými státy dokládají i poslední dostupná data Eurostatu. V září dosáhla meziroční inflace v Rumunsku 6,5 procenta, v Litvě 6,1 procenta a v Bulharsku 5,6 procenta, zatímco průměr EU činil 3,8 procenta. V Polsku se inflace pohybovala na čtyřech procentech, na Slovensku na 2,9 procenta a v Česku na 2,2 procenta.
Rostoucí životní náklady podle prognózy nadále snižují reálné disponibilní příjmy domácností a brzdí jejich spotřebu. Její růst by měl letos zpomalit na 1,3 procenta a v příštím roce na 1,1 procenta. V roce 2028 by měl opět zrychlit na 1,3 procenta.
„V roce 2026 si evropská ekonomika vede lépe, než se očekávalo. To však nelze považovat za samozřejmost a nemůžeme se spokojit pouze s odolností,“ uvedl Dombrovskis. EU podle něj musí zajistit stabilitu veřejných financí, posílit svou konkurenceschopnost a položit základy pro silnější dlouhodobý růst. „Naší ambicí musí být proměnit odolnost Evropy ve skutečnou hospodářskou dynamiku,“ dodal komisař.
Zhoršovat by se podle prognózy měla také situace veřejných financí v Evropské unii. Průměrný deficit členských států by měl vzrůst z 3,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v loňském roce na 3,6 procenta letos, v roce 2027 na 3,7 procenta a v roce 2028 až na 3,8 procenta HDP. Důvodem jsou zejména vyšší výdaje na obranu, rostoucí náklady na obsluhu veřejného dluhu a nová opatření na ochranu domácností a firem před vysokými cenami energií. „Členské státy musí sestavovat rozpočty, které budou uplatňovat obezřetnou fiskální politiku a budou v souladu s naším fiskálním rámcem,“ zdůraznil Dombrovskis.
Růst zaměstnanosti by měl podle EK zpomalovat, i tak by ale letos mělo v Evropské unii přibýt 800.000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by se měla udržet těsně nad šesti procenty, tedy blízko rekordně nízkých hodnot. Mzdy by měly růst mírně rychleji, než se předpokládalo v jarní prognóze, a zároveň by měly nepatrně předstihnout inflaci, dodala komise.
