Účastníci Konference o budoucnosti Evropy z řad občanů se začátkem prosince sjeli do Bruselu, aby si vyslechli, co instituce s jejich návrhy za uplynulé měsíce udělaly. Byla to pro ně také příležitost dát zástupcům EU najevo, co si o jejich krocích a konferenci myslí.
Dva čeští účastníci konference, které kontaktovala redakce, jsou s konferencí i navazující bruselskou akcí poměrně spokojení.
„Celkově ji hodnotím pozitivně, cením si osobní účasti zástupců institucí, kteří nás měli informovat o tom, jak se dále pracuje s našimi návrhy a doporučeními (…) Zpětné hodnocení celé konference je z mé strany také převážně pozitivní, věřím, že pro většinu účastníku se jednalo o jedinečný zážitek a možnost aktivně se zapojit do fungování EU,“ řekla redakci Lenka Koňaříková.
„Akci z naší strany, jako účastníků konference, hodnotím velice pozitivně,“ svěřil se Vladimír Šorf, který se do konference zapojil jak na tzv. občanských panelech, tak jako ambasador na plenárních zasedáních.
S čím už je ale Šorf spokojen méně, je právě reakce institucí na občanské návrhy. Zatímco podle Koňaříkové se v Bruselu dozvěděli, že „se na výsledky konference skutečně navazuje“, podle Šorfa se občanům dostalo od politiků pouze prázdných frází o tom, že o provádění návrhů do praxe jednají.
„S takovouto formou reakce jsme vyjádřili naprostý nesouhlas a budeme požadovat revizi závěrů Konference, respektive reakcí na ně od orgánů EU na navazujícím zasedání v horizontu půl roku. Myslím si, že jsme dali jasně najevo, že závěry Konference bereme naprosto vážně a budeme trvat na kontrole jejich realizace bod po bodu,“ zdůraznil pro EURACTIV.cz Šorf.
EU konečně pochopila sebereflexi a chce slyšet názor zdola, říká český účastník první občanské agory
Instituce také občanům poskytnou další analýzu, respektive dokument, ve kterém shrnou jaké kroky byly nebo budou uskutečněny ke každému z návrhů. „Je jich skutečně hodně a (na akci) pochopitelně nebylo možné se vyjádřit ke každému jednotlivému návrhu,“ vysvětlila redakci Koňaříková, která je na další dokument „velmi zvědavá“.
Jaký je tedy několik měsíců po konferenci osud 49 návrhů zahrnujících 300 opatření? U většiny z nich Evropská komise identifikovala, že taková opatření už v Evropské unii existují, nebo jsou v plánu. Podle vyjádření eurokomisařky pro demokracii a demografii Dubravky Šuicové, která byla „hlavou“ konference za Evropskou komisi, je 75 % občanských návrhů zahrnuto v pracovním programu unijní exekutivy na tento rok.
Podle Šorfa ale do celého procesu výrazně zasáhla ruská agrese na Ukrajině, na což by se mělo reagovat.
„Konference, respektive tvorba závěrů probíhala v počáteční fázi války na Ukrajině, kdy jsme ještě netušili důsledky energetické krize. Obávám se, že za současné situace jsou některé závěry z ekonomického hlediska dlouhodobě nerealizovatelné,“ sdělil redakci s tím, že by si přál, aby byly závěry konference přehodnoceny s ohledem na současnou ekonomickou a politickou situaci.
Nenaplněná očekávání a ambice
Ačkoliv si řada občanů, se kterými měla redakce v průběhu konference možnost hovořit, konferenci pochvalují – kvitují zejména samotnou možnost zapojení se do rozhodovacího procesu EU –, podle analytičky institutu EUROPEUM Zuzany Stuchlíkové konference nenaplnila své ambice. I proto, že byla po celou dobu „neviditelná“.
„Konference v podobě, ve které byla spuštěna, je politickým dítětem roku 2019 a vlastně nikdy neměla šanci dostát ambicím, které zakládající otcové tehdy naplánovali. Ambicím na velkou reformu vztahu mezi občany a evropskými institucemi,“ řekla v nedávné epizodě podcastu serveru EURACTIV.cz Evropa zblízka.
„Konference to měla neskutečně složité okolnostmi, což je také potřeba vzít v úvahu (začínala v době covidové pandemie a končila v období ruské agrese na Ukrajině – pozn. red.). To cvičení je samo o sobě sice dobré, ale ta forma, očekávání, která okolo toho byla, a vlastně realita toho procesu zůstala daleko za těmi očekáváními,“ dodala analytička.
Neviditelnost konference kritizuje ale i Šorf. „Uvítal bych také větší zájem našich politiků, nejenom členů Evropského parlamentu. Možná se mýlím, ale ve státní televizi nebyla doteď o konferenci ani zmínka – třeba rozhovor s našimi poslanci Evropského parlamentu. Je to zarážející, zejména v době našeho předsednictví,“ řekl.Podcast: Rada EU konvent o změně smluv nesvolá, očekává analytička Stuchlíková
Dědictví konference
Ačkoliv by si někteří – zejména pak federalisticky laděný europoslanec Guy Verhofstadt (Renew) – přáli, aby se konference průběžně opakovala, pravděpodobné to není. Přece jen se jednalo o organizačně složité cvičení s několika stovkami účastníků a vysokou „cenovkou“ v řádu nižších desítek milionů eur. Záhodno by nebylo ani opakovat neúspěch v podobě nezájmu ze strany zejména národních politiků, médií i širší veřejnosti mimo pozvané občany a „unijní bublinu“ .
V propadlišti dějin by konference nicméně tak úplně skončit neměla. Jednoho z jejích prvků se totiž ujala Evropská komise. A sice občanských panelů. Na ty se několikrát za „konferenční rok“ sjely stovky občanů a postupně na nich formulovaly své návrhy. Právě občanské panely bude nyní organizovat Evropská komise, ta si bude občany zvát na konzultace k připravované legislativě, aby do svých legislativních návrhů mohla propsat i podněty „zdola“.
Zachovat pouze jednotlivé prvky konference dává větší smysl i podle analytičky Stuchlíkové.
První panel pod taktovkou Komise se konal loni v prosinci na téma omezování plýtvání jídlem a setká se ještě dvakrát (jednou z toho online) v prvních dvou měsících letošního roku. V plánu jsou i další panely na různá témata.
„Následující z občanských panelů se bude věnovat mobilitě ve vzdělávání, další pak digitální agendě a metaversu,“ odhalila eurokomisařka Šuicová.
Zatímco občanské panely žijí dál, nejistou budoucnost má část občanských návrhů, které jsou zejména z pohledu členských států citlivé, protože vyžadují změny institucionálního rázu. Jedná se například o celoevropské kandidátky ve volbách do europarlamentu či rozšíření většinového hlasování v Radě nebo pravomocí EU. Na nich se Rada po prvotních diskusích, které mělo pod taktovkou v loňském roce české předsednictví, neshoduje.
Ačkoliv Evropský parlament využil závěrů konference k tomu, aby požádal o svolání reformního procesu EU – tzv. konventu –, podle odhadů Stuchlíkové se ke svolání konventu v nejbližší době Rada mít nebude. Podle ředitelky think tanku European Policy Centre Elizabeth Kuiperové je konference právě tím tématem, které v českém předsednictví tak trochu chybělo.„Neočekávám ani, že se objeví během švédského předsednictví,“ řekla na nedávné debatě pořádané Spolkem pro evropskou politiku a věnované výměně předsednického žezla mezi Českem a Švédskem.
Evropský parlament se nicméně zřejmě nehodlá vzdát bez boje. Jak zjistil server EURACTIV.cz, europarlament měl českému předsednictví dokonce pohrozit žalobou. Právě Česko totiž vedlo Radu, která by mohla konvent svolat, což se ale nakonec nestalo. Tlaku europoslanců na svolání konventu tak nyní bude muset čelit Švédsko.
Měnit nebo neměnit smlouvy EU? Europoslanci i regiony jsou pro