Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
S příchodem
Donalda Trumpa do Bílého domu zavládla
po celém světě nejistota. A to
nejen v oblasti politiky nebo obrany, ale také v oblasti ekonomiky.
Během prvních sta dní v úřadu amerického prezidenta stihl Trump splnit i jeden ze svých předvolebních slibů v podobě odstoupení od Transpacifické obchodní dohody (TPP). Stejně tak se prakticky úplně přestalo mluvit o možném
vyjednání dohody TTIP.
V poslední době však ekonomická nejistota mizí. Dolar opět posílil a finanční trhy se vzpamatovaly. Obchodníci trhům opět důvěřují. A podle některých politiků i odborníků se v blízké době na pořad dne vrátí i diskuze o obchodních dohodách včetně Transatlantického obchodního partnerství.
Telička: Americký byznys si nějakou dohodu vynutí
„V tomto ohledu bych nebyl úplným pesimistou. Čas i stávající americké exekutivě ukáže, že je v zájmu Spojených států mít určité strategické partnery, se kterými je dobré mít nadstandardní vztahy i v oblastech ekonomických. O mnohé si řeknou především sami představitelé amerického byznysu,“ myslí si například europoslanec a předseda Evropského parlamentu
Pavel Telička (ANO, ALDE).
„Nedovedu si představit, že by se všechny americké zainteresované subjekty spokojily s tím, že nebude vůbec nic,“ dodává.
Telička se nedomnívá, že výsledkem pokračujícího procesu ohledně vzniku obchodní dohody mezi USA a EU bude TTIP v dosavadní podobě. Rozhovory ohledně vzájemných vztahů však podle něj pokračovat určitě budou.
Telička: Nedovedu si představit, že by se všechny americké zainteresované subjekty spokojily s tím, že nebude vůbec nic.
Trumpovy plány byly od počátku nereálné
S tím souhlasí i vedoucí oddělení strategií a trendů EU na Úřadu vlády ČR
Aleš Chmelař.
„Už přichází první neoficiální zprávy, že by se mohlo začít jednat buďto o nové dohodě nebo o znovuoživení současného jednání,“ uvedl
během debaty na téma dopadů Trumpovy hospodářské politiky na Evropskou unii a na vzájemné euroatlantické obchodní vztahy, která se konala minulý týden v Praze.
Trumpovy plány na vytváření bilaterálních obchodních vztahů mezi Spojenými státy a jednotlivými členy EU byly totiž od počátku liché.
Obchodní politika EU je politikou společnou a žádný ze členských států tak nemůže uzavírat dohody o volném obchodu sám za sebe. Pokud bude chtít americký prezident obchodní výměnu mezi USA a EU posílit, bude muset začít vyjednávat s Bruselem.
Přesto zůstává Trumpova dlouhodobá politika vůči EU
velkou neznámou, což připouští i Telička.
„Snažím se lépe pochopit, jaká bude dlouhodobější reálná politika prezidenta Trumpa. Zatím postrádám větší konzistentnost. Hůře se předvídá, jaké záměry bude mít zejména v oblasti vnějších vztahů,“ zdůraznil a dodal, že nečitelná jsou prozatím i důležitá vlivová centra v jeho okolí.
Jednou z velkých neznámých je i plánovaná reforma daňového systému, o které Trump během své předvolební kampaně často hovořil. Jedním z jejích hlavních cílů je snižování daní fyzických a právnických osob včetně daní korporátních. Stejně tak Trump často mluví o potřebě větších investic v oblasti infrastruktury.
Telička: Snažím se lépe pochopit, jaká bude dlouhodobější reálná politika prezidenta Trumpa. Zatím postrádám větší konzistentnost.
Nárůst amerického rozpočtu bude obrovský
Pokud by se americkému prezidentovi tyto návrhy skutečně podařilo prosadit v navržené podobě, nebylo by to pro Spojené státy příliš pozitivní. Alespoň si to myslí hlavní ekonom společnosti Patria Finance
Jan Bureš.
„Kdyby měly být všechny tyto návrhy v současné podobě přijaté, vedly by k výrazné rozpočtové expanzi v nejbližším období. Odhady mluví dokonce o 4 až 6 bilionech dolarů z hlediska dopadů na hospodaření USA v následujících deseti letech,“ řekl během diskuze Bureš.
Bureš: Změny v systému budou mít za následek fiskální expanzi v době, kdy americká ekonomika už tak jede nad svým potenciálem.
Výrazný dopad na americký rozpočet však podle něj bude mít i přijetí mírnějších opatření.
„Změny v systému budou mít za následek fiskální expanzi v době, kdy americká ekonomika už tak jede nad svým potenciálem. Následkem bude mimo jiné nárůst inflace a nepřímo také nárůst tamních úrokových sazeb,“ dodal Bureš.
Negativní vliv na EU
Případná expanze amerického rozpočtu by podle něj podpořila silnější dolar a výrazně by zvýšila domácí poptávku. Zároveň by však omezila americký export, což by mělo vliv i na EU. Evropská obchodní politika se totiž protekcionismu brání a
na liberálním přístupu je postavená.
V rámci plánovaných daňových reforem by se evropských států asi nejcitelněji dotklo avizované snížení korporátní daně. Řada velkých amerických firem totiž sídlí v Evropě, zejména pak v Lucembursku, v Irsku nebo v Estonsku, kde jsou korporátní daně nízké.
Podle mnohých odborníků tyto společnosti čekají právě na to, až se nové americké administrativě podaří korporátní daně snížit a ony se budou moci vrátit zpět za oceán.
Článek vznikl u příležitosti debaty na téma „Ekonomické Trumpoty – Ekonomické dopady Trumpovy vlády na EU“, kterou v Evropském domě v Praze organizovaly Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.
