Úvod / Ekonomika / Rozpočet EU / Evropské fondy / Do klášterů v Českém Krumlově se po rozsáhlé rekonstrukci vrací život

Do klášterů v Českém Krumlově se po rozsáhlé rekonstrukci vrací život

Tento článek je součástí Special Reportu: Prosperující Česko
Romantické centrum Českého Krumlova získalo před 10 lety prostřednictvím evropských dotací nový kabát a otevřelo se tak místním, tuzemským i zahraničním návštěvníkům. Dominantou se staly revitalizované klášterní areály.*  Článek vznikl před vypuknutím koronavirové krize Díky revitalizaci dvou ze tří unikátních klášterů ze 14. století, která byla podpořena více jak čtvrtmiliardovou dotací z EU, se dnes turisté i místní obyvatelé Českého Krumlova mohou více dozvědět o barokní kultuře, renesančním a gotickém umění, životě v klášteře i středověkém pivovarnictví. Vše je doplněno expozicí lidských dovedností z dob gotiky a renesance, kterou si návštěvníci mohou vyzkoušet na vlastní kůži v řemeslné dílně – například výrobu mýdla, svíček nebo hrníčků. Ve zrekonstruovaných klášterech totiž vzniklo celoročně otevřené kulturně vzdělávací centrum. Součástí komplexu je umělecká škola, návštěvnické centrum i venkovní mini expozice orloje a jeřábu. Konají se zde také workshopy, výstavy a další akce pro děti i dospělé. Každoročně zavítá do celého komplexu přes 60 tisíc návštěvníků, což představuje druhou nejnavštěvovanější památku v Českém Krumlově. „Nejčastější klientelou jsou české rodiny s dětmi, se kterými pracujeme formou her, do kterých se zapojí všichni členové rodiny, prožijí dobrodružství a nenásilnou formou se také dozví mnoho o obyčejích a zvycích dob minulých,“ vysvětlil redakci vedoucí oddělení obchodu a marketingu areálu klášterů Roman Švec. „Vedle zdařilé rekonstrukce a genia loci klášterů je nejvíce oceňován osobní přístup zaměstnanců, který dává návštěvníkům možnost prožít den v místech s neopakovatelnou atmosférou,“ dodal Švec.
Evropské fondy udržují „ve formě“ královehradecké zámky a pevnosti

Hlavním impulsem špatný stav kláštera a dotace EU

Areál složený z kláštera minoritů, kláštera sv. Kláry a kláštera bekyň, který jako jediný ze tří nebyl součástí rekonstrukce, byl dlouhodobě zchátralý a nevyužívaný. Dotace z EU byla jedinou možností, jak historickou památku obnovit. Prvotní záměr projektu přišel již v roce 2007, rok poté město schválilo projekt obnovy klášterů a v roce 2010 pak město získalo dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP) v hodnotě 300 milionů korun. Celková výše nákladů se vyšplhala na více než 326 milionů korun. Projekt byl dokončen na podzim 2015. „Stav před rekonstrukcí byl opravdu velmi špatný a při dalším prodlení by mohlo dojít k naprosté destrukci této části města,“ uvedl starosta města Český Krumlov Dalibor Carda s tím, že obrovským impulsem pro realizaci projektu byla právě možnost získat dotaci z fondů EU. „Bez ní by nebylo město schopno tuto historickou část města takto opravit a vrátit zpět do života,“ dodal. Celý projekt se však neobešel bez problémů. Došlo totiž ke zdržení s přípravou stavby, které bylo zapříčiněno přesunem řízení projektu z ministerstva kultury na ministerstvo pro místní rozvoj a Centrum regionálního rozvoje. Také kvůli archeologickým objevům či nezbytné rekonstrukci kostela, s čímž se v původních plánech nepočítalo, byly zapotřebí další práce, a několikrát se opakovalo výběrové řízení. Jistým negativem se ukázala udržitelnost projektu. Město totiž musí po dobu pěti let od ukončení projektu dotovat provoz, který ročně stojí 9 až 10 milionů korun.
Získáním dotace povinnosti žadatelů nekončí. Projekty financované EU musí být udržitelné
Přesto se veškeré úsilí vyplatilo. Město za realizaci projektu získalo i několik profesních ocenění. „Vše, co bylo provedeno, bylo provedeno s maximální úsporností a přitom vysokou kvalitou provedených prací. Celý areál je nyní využíván a uveden zpět do života. Do klášterů se začali vracet občané Krumlova, ne jenom turisté,“ hodnotí starosta města úspěšnost celého projektu. Pozitivní ohlasy jsou podle něj slyšet i ze strany obyvatel Krumlova.
Evropská komise nás chce vyléčit z „dotační nemoci“, zaznělo na debatě v Českých Budějovicích
Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.