Evropa dál čelí válečným dezinformacím. O jejich vyvracení se snaží nezávislá média, která se ale často potýkají s nedostatkem financí. Hladoví zejména kvůli přesunu inzerce, jejíž náklady se ze 70 až 80 procent přeorientovaly na platformy, jako je Facebook. Jak tedy média podpořit, aniž by ztratila svou nezávislost?Nezávislá média jsou pilířem demokratické společnosti. Nabízejí občanům objektivní informace a poskytují přehled o veřejném dění, díky kterému se mohou ve světě lépe orientovat a rozhodovat.
I když je evropská mediální krajina velmi pestrá, potýká se nyní s celou řadou problémů. K těm méně viditelným patří nedostatek financí, naopak k těm aktuálně nejvýraznějším patří šířící se dezinformace a propaganda.
„Bráníme se válečné propagandě a musíme bránit objektivní fakta,“ uvedla na nedávné debatě
Budoucnost EU: Jsou evropská média skutečně svobodná? místopředsedkyně Evropské komise
Věra Jourová.
Přestože některé země před ruskou propagandou dlouho varovaly, řada evropských politiků podle Jourové otevřela oči až těsně před invazí na Ukrajinu. „Když jsem asi měsíc před invazí apelovala na to, abychom zavřeli Kremlem placené zdroje, zejména RT a Sputnik, tak tomu nikdo nevěřil, že by se to mohlo stát,“ prohlásila Jourová.
K jejich zákazu EU
přikročila na začátku března.
Sledování zájmů dezinformátorů
Odolávat dezinformacím pouhým „vypnutím“ některých webů, které je publikují, nestačí. Svůj obsah mohou šířit i jiným způsobem než prostřednictvím webové stránky, zejména přes sociální sítě, upozornila
Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (za ČSSD, S&D).
Stěžejní je proto zaměřit se na motivaci dezinformátorů, která je vede k produkování a šíření obsahu, uvedla europoslankyně
Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA). Evropa by jim neměla nechávat ani volný pohyb v informačním prostoru, ani možnost na produkování dezinformací vydělávat, například prostřednictvím politické reklamy.
Právě ti, kdo na produkování dezinformací mají založenou ideologii nebo byznys, jsou zdrojem problému, zdůraznila. Jedním z takových podporovatelů je právě i Rusko, které dotuje některé informační kanály a dává jim prostředky pro šíření různých narativů v evropském prostoru.
Na to by měl cílit
návrh nové legislativy, který slibuje zajištění transparentnosti finančních toků do reklam, ale i do vlastnických struktur médií. Zprůhlednit by se tak měl například původ i takových médií, jako je v Česku Aeronet.
„Jamile budeme vědět, odkud kam a čí peníze tečou, tak se budeme moct zaměřit také na to, čí zájmy to jsou a kdo to dělá. A případně je i sankcionovat,“ uvedla Gregorová.
Nezávislá média přišla o 70 až 80 procent příjmů z inzerce
Větší tlak by měl být vyvíjen také na internetové platformy, jako jsou Facebook a Google.
„Válka všechno změnila, a my nyní chceme, aby se postavily [platformy] na nějakou stranu historie. Aby se postavily na stranu obrany Ukrajiny a míru a proti agresi,“ popsala Jourová.
„Chceme, aby zajistily zákaz Russia Today a Sputniku, ale taky aby intenzivněji nechávaly ověřovat fakta, aby lépe pracovaly na odříznutí dezinformátorů od peněz, aby dezinformační kampaně posouvaly v algoritmech níže a aby platily novinářům a ověřovatelům faktů za práci.“
Platformy sice nabízí přesdílený obsah zpravodajských médií, ale uživatel při jeho zhlédnutí již nepokračuje na samotnou stránku média. Peníze z inzerce tak putují především k provozovatelům těchto platforem, a nikoliv k redakcím, které zprávu napsaly.
Celkem se od médií k platformám přesunulo 70 až 80 procent nákladů inzerentů. Zpravodajská média se tak často potýkají s finančními problémy.
Antiviry z Ruska jako hrozba. Varuje před nimi Česko i další evropské země
Nabízí se proto otázka, zda by média neměla být finančně podporována a dotována. „Když existuje fond na podporu kinematografie, tak by teoreticky mohl existovat i fond na podporu nezávislých médií,“ řekl šéfredaktor serveru HlídacíPes.org
Robert Břešťan.
Z evropského rozpočtu jsou podle Jourové již nyní financovány například syndikáty nebo přeshraniční investigace. Naopak pro přežití nezávislých médií, tedy na mzdy a pronájem, byly určeny peníze, které členské země již obdržely. Samy si pak měly vyčlenit část těchto peněz na podporu médií po dvouleté pandemii. Ne všechny státy to ale udělaly. Česko s tímto plánem sice koketovalo, nakonec ale byly dostupné prostředky investovány jinam, jak
informoval portál Neovlivni.cz.
Krizi médií by podle Jourové neměly řešit peníze z veřejného rozpočtu, ale naopak ty od platforem, kam původní příjmy médií zmizely.
(Ne)oblíbená mediální gramotnost
Tok informací však nebude nikdy možné kontrolovat úplně. „Dokud budou proudit informace, budou proudit i dezinformace,“ konstatovala Gregorová. Schopnost nenechat se zmást dezinformací a propagandou proto nutně závisí také na lidech, k nimž lživá nebo polopravdivá sdělení doputují.
Odolnost vůči nim je důležitá hlavně v situacích, které není možné regulovat. Tedy takových, kdy by to znamenalo zásah do soukromé komunikace. Sem patří zejména řetězové e-maily, jež cílí zejména na seniory, nebo dezinformace šířené prostřednictvím sociálních sítí. Je proto potřeba budovat u lidí schopnost stavět se k dostupným informacím kriticky. To se ale ne vždy daří.
„Máme tu několik generací, které médiím prakticky nerozumí,“ varoval
Milan Pilař, předseda správní rady Letní žurnalistické školy. Jedná se především o východní a střední Evropu, které mají velkou část své zkušenosti s demokratickými médii značně omezenou.
„Několik generací musíme dodatečně dovzdělat, jak média fungují a jak poznám, které médium dodržuje určité standardy,“ apeloval Pilař.
Pravidla jsou hotová. Akt o digitálních trzích si ochočí internetové obry
