Děti z vyloučených lokalit se hůř učí. Projekt ústecké univerzity se to pokusil změnit

Chudobou či sociálním vyloučením v Česku trpí nezanedbatelné číslo populace. V Ústeckém kraji vznikl projekt, který si vzal za cíl zlepšit vzdělávání žáků z takového prostředí. V budoucnu by se mohl rozšířit i do dalších regionů, nejen těch postižených. Podle údajů Eurostatu z roku 2018 je příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením v Evropské unii ohroženo 21,7 procenta populace. Takové ohrožení se týká téměř jedné čtvrtiny evropských domácností vychovávajících dítě. Konkrétně v Česku je takto ohrožených domácností nejméně z celé Unie, a to 11,4 procenta. Ministerstvo pro místní rozvoj ale upozorňuje, že výsledek statistik není důvodem k přehnanému optimismu. Pracují totiž se střední hodnotou příjmu, který je ale v České republice nižší než evropský průměr. „Domácnost ohrožená chudobou v ČR je tak reálně mnohem chudší než domácnost ohrožená chudobou v Německu či Švédsku,“ uvedlo ministerstvo v analýze sociálně vyloučených lokalit. Značné množství obyvatel České republiky navíc čelí exekucím, podle projektu Mapa exekucí se v roce 2018 jednalo o více než 800 tisíc obyvatel. Podle údajů analýzy ministerstva se zvyšuje také počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, což jde mnohdy v ruku v ruce právě s chudobou. Dlouhodobě se s těmito problémy potýká Moravskoslezský, Karlovarský nebo Ústecký kraj.

Olomoucký kraj trápí obchod s chudobou. S kvalitou sociálních služeb pomáhají fondy EU

Chudoba ohrožuje vzdělávání dětí

Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj jsou domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách obecně hůře vybaveny pro přípravu dětí na školu. Děti pak nemají v porovnání se svými vrstevníky dostatečnou slovní zásobu, jejich čtenářská a matematická gramotnost je nižší a mimo jiné kvůli opakovaným neúspěchům ztrácí motivaci ke vzdělávání, což často vede k jejich pasivitě a vysokému počtu absencí. Negativní trend se pokusil změnit projekt na podporu vzdělávání žáků druhého stupně základních škol ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Projektu pod záštitou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) se zúčastnilo celkem osm základních škol. Ve většině případů se jednalo o školy z Ústeckého kraje, projektu se ale účastnila také jedna škola z Moravskoslezského kraje. „Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s nízkou čtenářskou gramotností dětí a UJEP je regionální univerzita a zaměřuje se primárně na náš region a jeho problémy,“ uvedl řešitel projektu Jaroslav Říčan z Katedry pedagogiky a aplikovaných disciplín UJEP. Cílem projektu, který se soustředil na socioekonomicky znevýhodněné žáky, bylo rozvinout jejich čtenářskou gramotnost, kritické uvažování, prolomit pasivní přístup k výuce a nastartovat jejich motivaci. Podle národní zprávy České školní k inspekce k mezinárodnímu šetření PISA 2018 je nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní úrovně čtenářské gramotnosti, právě v Ústeckém (36 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).

České školství je závislé na evropských dotacích

Klíčová je aktivita dětí

„Ukazuje se, že tzv. konstruktivisticky pojatá výuka, kdy jsou děti aktivními tvůrci poznání, má pozitivní vliv na posílení jejich motivace,“ uvedl Říčan s tím, že takové metody mají obecně pozitivní dopad na prospěchově slabší žáky, a ačkoliv to není pravidlem, mnozí z nich pocházejí právě ze znevýhodněného prostředí. Součástí projektu byla jak výuka, tak volnočasové aktivity. V rámci obojího byl ale kladen důraz na aktivitu samotných dětí. „Těžiště aktivity se v rámci projektu výrazně vychýlilo směrem od učitelů k žákům. Děti si samy vyhledávaly informace, ptaly se spolužáků a organizovaly kroužky,“ vysvětlil Říčan. Ty velmi ocenila například základní škola z Moravskoslezského kraje, kde děti v rámci výjezdu vycestovaly z kraje a navštívily Prahu a tamní památky. Stěžejní část projektu ale představovala samotná výuka. Ta se realizovala v běžných třídách v rámci předmětu dějepis. Děti v těchto hodinách plnily specifické aktivity a výuka se výrazně proměnila. „Každý žák měl pracovní list s aktivitami, důraz byl kladen na autonomii žáků, kteří vypracovávali úkoly samostatně a pak si je například navzájem porovnávali.“ popsal Říčan. Podobné reflexivní aktivity mají podle řešitele projektu totiž pozitivní dopad na rozvoj kvality přemýšlení a celkovou školní úspěšnost. Učitel tak v rámci výuky působil spíše jako organizátor. To se však ne všem českým učitelům příliš daří. Neznamená to, že by neměli potřebné schopnosti či znalosti, podle Říčana se ale někteří z nich například kvůli stereotypu či obavám nechtějí vzdát zafixované role, kdy učitel přednáší, a děti sedí a zapisují si.

I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

V budoucnu by se projekt mohl rozšířit

Reakce na projekt byly podle Říčana obecně pozitivní. „Někteří učitelé byli překvapení, že takový způsob výuky děti baví a ten dopad byl zřejmý,“ uvedl. Značný přínos spatřuje v projektu například ředitel Základní školy v Dubí Jan Holub. Škole přinesl podle ředitele hlavně možnosti, jak žákům zatraktivnit výuku a věnovat se jim i ve volném čase. „Pořádali jsme volnočasové aktivity s lektory, kteří se dětem intenzivně věnovali. Jednoznačným přínosem bylo, že děti měly i ve volném čase aktivní vyžití, neseděly doma u počítače, ale dále se vzdělávaly a utužovaly si například sociální kompetence,“ uvedl Holub. Testy, které děti dělaly před a po realizaci projektu po porovnání neprokázaly statisticky významný posun. To je podle Říčana ze statistického hlediska bohužel dáno dobou trvání projektu a počtem zúčastněných žáků. „Je ale doložitelné, že projekt má potenciál zlepšit schopnosti dětí ve čtení s porozuměním a kritickém myšlení,“ uvedl. Proto chce Říčan projekt realizovat i v budoucnu, ten by se však soustředil pouze na výukovou část a probíhal by na více školách, nejen v postižených regionech. „Ideální by bylo, kdyby projekt trval delší dobu, například čtyři měsíce, zúčastnilo se jej více žáků a rozšířilo se portfolio aktivit, na kterých budou žáci pracovat,“ vysvětlil Říčan s tím, že za takových podmínek by bylo možné prokázat efektivitu projektu.

Získáním dotace povinnosti žadatelů nekončí. Projekty financované EU musí být udržitelné

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.