Bohaté státy chtějí, aby chudší členové EU nesli větší díl klimatické zátěže, a Komise jim chce v prosinci vyjít vstříc. Česko mezitím s Itálií táhne na říjnový summit se šesti návrhy, jak zmírnit dopady emisních povolenek.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
EU chce přivřít nůžky mezi klimatickými cíli
Evropská komise chystá na prosinec návrh, který může výrazně změnit, kolik emisí budou muset jednotlivé členské státy do roku 2030 snížit v odvětvích, na která se nevztahují emisní povolenky. Podle serveru Rapporteur chce Komise současné rozdíly mezi národními cíli postupně srovnat. Cílem má být takzvaná „konvergence“ emisních cílů.
Informaci měl velvyslancům členských států sdělit Kurt Vandenberghe, šéf generálního ředitelství Evropské komise pro klima. Pokud se záměr potvrdí, mohl by mít významný dopad i na Česko.
Jde o pravidla takzvaného sdílení úsilí (ESR), která se týkají silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, odpadů a menšího průmyslu. Tyto sektory dohromady produkují zhruba dvě třetiny emisí v EU.
Celá EU má v těchto odvětvích do roku 2030 snížit emise o 40 % oproti roku 2005. Jednotlivé státy ale mají rozdílné cíle podle své ekonomické situace. Zatímco Bulharsko má emise snížit o 10 %, Německo, Dánsko a Švédsko mají cíl 50 %.
Komise nyní musí připravit nové cíle pro období po roce 2030, které budou navazovat na unijní závazek snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
Česko má podle současných pravidel snížit emise v těchto sektorech do roku 2030 o 26 % oproti roku 2005. Původně přitom mělo cíl 14 %, který se po revizi pravidel v rámci balíčku Fit for 55 zvýšil na 26 %.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí zůstaly české emise v těchto sektorech v roce 2024 pod stanoveným ročním limitem. Česko navíc patří mezi šest států, které by podle současných projekcí měly svůj cíl pro rok 2030 splnit i bez dalších opatření. Slabým místem je doprava. Její emise v Česku od roku 2005 vzrostly přibližně o pětinu. Přísnější společný cíl by tak pro Česko mohl znamenat větší tlak právě na dopravu, ale také na budovy či zemědělství.
Opačný problém řeší Německo. Má jeden z nejvyšších cílů, doprava a budovy jeho limity opakovaně překračují. Rozdíl bude muset částečně pokrýt nákupem emisních přídělů od států, které své cíle překročí. Podobný obchod už v minulosti proběhl. Německo do roku 2020 nakoupilo zhruba 11,4 milionu tun mimo jiné od Česka.
Právě rozdíly mezi cíli jsou nyní předmětem debaty. Bohatší země tvrdí, že nesou nepoměrně velkou část nákladů a poukazují na evropskou finanční podporu, například Modernizační fond, pro státy jako Česko či Polsko. Ty naopak upozorňují na rozdílné podmínky a vysoké ekonomické náklady rychlejší dekarbonizace.
Evropská komise tak bude muset najít kompromis mezi dvěma protichůdnými požadavky.
Podcast: Komunitní energetika v Česku roste. Stát jí ale krátí podporu
Komunitní energetika se v Česku rozvíjí rychleji, než se čekalo. Energetických společenství přibývá a sdílení elektřiny může lidem snižovat účty i posilovat energetickou bezpečnost. Podle Ondřeje Paška ale stát její další rozvoj brzdí krácením podpory. Říká to v rozhovoru pro Update EU.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Parlament a státy se rozcházejí v rušení povolenek. Europoslanci 15. září odhlasovali, že přebytečné emisní povolenky v rezervě tržní stability (MSR) se mají rušit dál, jen od roku 2027 nad vyšším prahem 650 milionů. Státy se naopak 23. září dohodly, že do roku 2030 se rušit nebudou vůbec. Kompromis teď hledá trialog.
Zpravodaj pro revizi ETS chce víc peněz na dekarbonizaci. Europoslanec Peter Liese 11. září představil návrh zprávy k revizi ETS. Státy by podle něj měly do dekarbonizace vracet 75 % příjmů z povolenek místo navrhovaných 50 %. Nulové emise v roce 2039 považuje pro ocel, cement či letectví za nereálné.
Havlíček: změny ETS jsou jen kosmetické. Česko s Rakouskem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem otevřelo revizi ETS na Radě pro konkurenceschopnost 24. září. Ministr průmyslu Karel Havlíček před jednáním prohlásil, že by bylo ideální na čas přerušit obchodování v ETS1 a odložit ETS2.
Von der Leyen: budoucnost Evropy je elektrická. Předsedkyně Komise v projevu o stavu Unie 16. září slíbila vsadit na domácí čistou energii včetně jádra. Dovoz fosilních paliv podle ní od začátku konfliktu na Blízkém východě stál EU navíc 90 miliard eur.
Část států chce zdanit mimořádné zisky energetických firem. Německý ministr financí Lars Klingbeil na neformálním zasedání ministrů financí 18. a 19. září v Dublinu vyzval Komisi, aby do října předložila modely takové daně. Komise ale unijní daň neplánuje a připomíná, že ji státy mohou zavést samy. Česko už tak učinilo a navrhlo tzv. windfall tax na rafinérie.
Komise couvá u metanového nařízení. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen 29. září na schůzce ministrů energetiky v Dublinu oznámil, že Komise chce o rok odložit část nařízení týkající se dovozu ropy a plynu. Předcházel tomu tlak zhruba dvacítky států včetně Česka a Francie. Odklad musí schválit Rada i Evropský parlament.
Tři státy chtějí cíl pro obnovitelné zdroje na rok 2040. Španělsko, Portugalsko a Lucembursko v dopise Jørgensenovi žádají samostatný cíl pro obnovitelné zdroje pro rok 2040. Tím se staví proti zemím, které prosazují širší cíl pro „čistou energii“ včetně jádra.
Česko-italský plán, jak přibrzdit povolenky
Česko a Itálie chtějí na říjnovém summitu EU prosadit změny v systému emisních povolenek. Premiér Andrej Babiš a italská premiérka Giorgia Meloni se na společném balíčku dohodli 29. září v Praze. Obsahuje šest návrhů, které mají zmírnit dopad vysokých cen energií a emisních povolenek na evropský průmysl.
Oba státy původně zmiňují jako nejúčinnější řešení dočasné pozastavení celého systému ETS. Pro takový krok ale podle nich nyní není dostatečná podpora, a proto navrhují jiné zásahy.
Jedním z nich je změna fungování rezervy tržní stability (MSR). Ta automaticky stahuje část přebytečných povolenek z trhu, aby jich nebylo příliš mnoho a cena uhlíku se nepropadla. Česko a Itálie chtějí za současné energetické situace stahování omezit, případně dočasně pozastavit. Podle české vlády by jinak mělo být mezi zářím 2026 a srpnem 2027 z aukcí staženo zhruba 190 milionů povolenek.
Další návrh se týká bezplatných povolenek pro průmysl. Česko a Itálie chtějí dočasně pozastavit jejich postupné rušení u odvětví, na která se vztahuje uhlíkové clo CBAM. Navrhují také omezit dopad nákladů na uhlík z fosilních elektráren na ceny elektřiny, posílit dohled nad obchodováním s povolenkami a odložit některá pravidla pro metan.
Šestým bodem je ETS2, nový systém emisního obchodování pro paliva používaná v dopravě a vytápění budov. Praha a Řím chtějí znovu posoudit jeho plánované spuštění v roce 2028 a případně ho odložit.
Část požadavků už má konkrétní podobu. Evropská komise v červenci navrhla revizi ETS, která mimo jiné zpomaluje postupné rušení bezplatných povolenek pro průmyslová odvětví pod CBAM až do roku 2038. Komise zároveň navrhla dodatečné bezplatné povolenky pro průmysl v hodnotě zhruba 6 miliard eur. V září pak Rada EU podpořila využití přibližně 88 milionů povolenek k této podpoře a přidala dalších 33 milionů.
ETS2 už byl jednou odložen – původně měl začít fungovat v roce 2027, nyní se počítá s rokem 2028. Česko a Itálie ale chtějí jeho start znovu přehodnotit kvůli možnému dopadu na ceny pohonných hmot a vytápění.
O balíčku budou lídři jednat na Evropské radě 15. a 16. října v Bruselu. Závěry Evropské rady se přijímají konsenzem, takže realistickým výsledkem jsou spíš obecné formulace o cenách energií a volatilitě. Podobně dopadl březnový summit, který Komisi vyzval k revizi ETS s opatřeními proti cenovým výkyvům. Konkrétní podoba změn se pak bude řešit při vyjednávání o revizi ETS v Radě a Evropském parlamentu.
Co nás čeká tento měsíc?
Ministři životního prostředí otevřou revizi ETS. Rada pro životní prostředí 12. října v Lucemburku zahájí politickou rozpravu o červencovém návrhu revize ETS. Ministři mají také schválit závěry k přípravě klimatické konference COP31, která se koná 9.–20. listopadu v turecké Antalyi.
Výbor ENVI se podívá na bezplatné povolenky. Ve stejný den ENVI projedná návrh námitky proti nařízení Komise o revidovaných benchmarcích pro bezplatné povolenky na roky 2026–2030. S Výborem regionů pak bude jednat o financování klimatu v příštím rozpočtu EU, kde Komise navrhuje 35% výdajový cíl a zrušení programu LIFE.
Lídři EU na summitu proberou ceny energií. Evropská rada zasedá 15. a 16. října. Česko a Itálie na ni přivezou návrhy na zmírnění dopadů ETS a odklad ETS2, proti dalšímu odkladu se staví nejméně šest zemí.
Komise představí pracovní program na rok 2027. Komise ho zveřejní 20. října a ukáže, s jakými klimatickými a energetickými návrhy počítá na příští rok.
Komise přijde s rámcem pro klimatickou odolnost. Návrh evropského rámce pro klimatickou odolnost a řízení rizik plánuje Komise na 28. října.
Ministři energetiky se sejdou v Lucemburku. Rada pro energetiku zasedá 29. října.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.