🍀 Budeme dekarbonizovat – ale vy první! Dekarbonizace je nevyhnutelná a nutná, zaznívá od českých politiků. To je určitě chvályhodné. Ovšem pouze do momentu, než druhým dechem dodají, že by Evropská unie a s ní ani Česko neměly být těmi, kdo se touto cestou vydají jako první. Argument, že existují mnohem horší znečišťovatelé než EU, kteří by měli dělat větší i rychlejší kroky ve snižování svých emisí, jako Čína nebo Indie, je rozhodně platný. Ale ne absolutní. EU je dnes zodpovědná za necelých 10 procent světových emisí a v žebříčku přepočtu emisí CO2 na obyvatele ji různé zdroje řadí na 2. až 4. místo na světě. Srovnatelná tak je například s Indonésií nebo Brazílií. Konkrétně Česko se pak ve srovnání s ostatními zeměmi EU nachází podle Světové banky na 2. místě emisí oxidu uhličitého na hlavu, paradoxně hned za Lucemburskem. Oproti zbytku světa pak průměrný Čech vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů. Česko proto zas tolik důvodů, proč by mělo šlápnout na pedál svého metaforického elektromobilu až po ostatních, nemá. A i když se na to rádo zapomíná, právě připomínaná Čína podstupuje řadu opatření. Kromě nejviditelnějšího boomu zeleného průmyslu také například zavedla vlastní systém emisních povolenek. Jak navíc upozorňují experti, planeta nemá na dohady „kdo bude první“ času nazbyt. Klimatická změna již dávno nepředstavuje něco abstraktního, ale jsme jejími svědky v přímém přenosu. A to navzdory tlusté peřině sněhu. Země se již oteplila o 1,3 °C. A pokud se na mezinárodní úrovni nenajde vůle společně přístup zásadně změnit, tak podle aktuálních scénářů míříme s největší pravděpodobností k oteplení přes 2,9 °C. Čtěte: konec světa tak, jak jej známe. Prostor pro debatu a hledání řešení naskýtá klimatická konference COP28, která odstartovala minulý čtvrtek v Dubaji. Zamířil na ni i premiér Petr Fiala, který se zúčastnil části jejího sobotního programu. Měli jsme tu možnost se k němu přidat (výstupy si můžete přečíst nebo poslechnout na webu Euractiv.cz). A rovnou jsme se proto také zeptali, jak Češi chtějí během konání konference se zástupci těch největší emitentů mluvit a jak je chtějí motivovat k většímu úsilí, aby snahy Evropy nevyšly nadarmo. „Důležité je, aby Evropa ve svém snažení nebyla sama a aby se i další země, které patří k velkým znečišťovatelům, v tomto směru začaly chovat racionálně. A to je, jak s těmi státy, které dosud neměly takovou prioritu v ekologické politice, jako mají evropské země, musíme hovořit,“ uvedl na dotaz redakce premiér v pátek ráno před odletem do Dubaje. Poznámka, že jde o „racionální“ jednání, které se od největších znečišťovatelů žádá, je jednoznačně namístě. Jak je často připomínáno, prevence klimatické změny je mnohem levnější než řešení jejích následků. To jen za poslední roky stálo v celkovém součtu biliony dolarů. Že si je vláda vědoma nutnosti přijímat různá opatření, nejspíš příliš zpochybňovat nelze. Nad čím ale visí otazník, je politická odvaha k nepopulárním krokům. Zatímco analýzy a studie ze všech univerzit i institucí světa bijí na poplach, podobně hlasitý humbuk se ozývá i od odpůrců klimatických řešení. Ti naposledy zvedli svůj ukazováček v Nizozemsku. „Cíle, které si EU klade, mají být racionální. A mají být vedeny i tou myšlenkou, abychom sami neohrožovali svou konkurenceschopnost a nesnižovali životní úroveň našich občanů – protože pak bychom ani neměli pro ty klimatické cíle dostatečnou podporu v jednotlivých evropských státech,“ zakličkoval diplomaticky Fiala. Slovo „racionální“ tak můžeme číst dvěma způsoby: jako zajištění faktické a fyzické existence, nebo té politické.
Barbora Pištorová
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Z listopadových výsledků zprávy EU Buildings Climate Tracker (EU BCT) vyplývá, že země EU nerenovují budovy dostatečně rychle. Nejhůře jsou na tom země střední a východní Evropy včetně Česka.
- Evropské komise navrhuje podpořit 166 přeshraničních energetických projektů. Je mezi nimi i vodíkové propojení mezi Českem a Německem či vodíkový koridor z Ukrajiny směřující do Česka.
- Evropský parlament schválil svou pozici k „Aktu o průmyslu s nulovými emisemi“. Podle něj by měla EU do roku 2030 produkovat 40 % svých ročních potřeb v oblasti čistých technologií, které dnes ve velkém dováží z jiných zemí, například Číny. Akt ještě musí projít tzv. trialogem, což je trojstranné jednání mezi Parlamentem, Komisí a členskými státy EU.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu v rámci Národního plánu obnovy, skrze kterou podpoří podniky při nákupu elektromobilů a výstavbě dobíjecích stanic.
- Úspěšné trialogy: Evropské instituce se dohodly na nových pravidlech pro snížení škodlivých emisí z průmyslu a snížení emisí metanu v energetice. Další dohoda se týká posílení dodávek kritických surovin.
- Uhelné kraje čerpají dotace na spravedlivou transformaci. Výzvy s tím spojené jsme probrali ve video duelu s ústeckou radní Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
⚡ V Česku začneme sdílet elektřinu. Zatím provizorněSchválení novely energetického zákona Lex OZE II přináší Česku možnost sdílet elektřinu a vytvářet energetické komunity. Česko tak konečně dožene svůj rest – na evropské úrovni se s energetickými komunitami počítá již od roku 2019, kdy EU schválila odpovídající unijní legislativu. Lex OZE II zavádí dva hlavní pojmy. Prvním je aktivní zákazník, tedy skupina až deseti osob, které společné vyrábějí energie a sdílí je mezi budovami bez územního omezení. Druhým pojmem je energetické společenství čítající až 1000 členů, kteří si sdílejí energie za společných výroben. Členem přitom můžou být obce, školy, nemocnice či malé firmy. Legislativu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Poté začne platit, sdílení elektřiny ale bude zatím v provizorním režimu. Sdílení elektřiny bude v praxi zajišťovat Elektroenergetické datové centrum (EDC), a to od 1. července 2024. Od tohoto termínu tak bude možné elektřinu provizorně sdílet. Jak vysvětluje Unie komunitní energetiky (UKEN), sdílení elektřiny je vlastně účetní operace, kdy obchodník členům energetického společenství sníží fakturovanou částku o cenu společně vyrobené silové elektřiny. Množství spotřebované sdílené elektřiny se ale může lišit – záleží na metodě rozúčtování a sdílení. Provizorní režim počítá pouze se statickou metodou, která rozděluje elektřinu pouze v rámci jednoho kola, a to dle předem stanovených procent. Pokud některý účastník svůj podíl nespotřebuje v daném intervalu, nemůže být přiřazena nikomu jinému a prodává se jako přetok do sítě. Podle UKEN se tak sníží potenciál sdílené elektřiny o 20 až 50 procent. Provizorium má skončit v červenci 2026. Pak by se mělo plně spustit EDC a elektřinu bude možné rozdělovat i podle dynamického a hybridního modelu. Zatímco dynamický zohledňuje aktuální spotřebu každého účastníka společenství, hybridní metoda kombinuje statickou a dynamickou metodu. To znamená, že v prvním kole postupuje staticky dle předem stanovených procent, pokud ji ale účastník nevyužije, rozdělí se mezi ostatní účastníky dynamicky, tedy dle jejich aktuální spotřeby. „Chytré“ dělení elektřiny umožňuje například Francie, Rakousko nebo Brusel. České komunity jej budou moci využívat až od července 2026. Pravidla pro to ještě nejsou schválená a podle UKEN by měla být součástí novely vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou. Komunitní energetika tak ještě nemá vyhráno a legislativu pro vás budeme sledovat i nadále. Zatímco Česko dokončuje svou národní legislativu, v Bruselu se již peče nová. Evropská komise letos na jaře představila reformu uspořádání trhu s elektřinou. Nová pravidla ještě nejsou schválená, ale budou obsahovat další důraz na sdílení elektřiny a odbourávání dosavadních překážek. „Rámcově si lze asi představit slevu na distribuci nebo požadavky na distributory stran připojování nových zdrojů,“ vysvětluje pro Dekarbo Brief Anna Michalčáková z UKEN s tím, že bude záležet na výsledné podobě reformy. Energetické komunity se mezitím z papíru přenášejí do praxe. Například Hnutí DUHA ve čtvrtek 7. prosince oficiálně založí první energetické družstvo se zapojením běžných občanů. Hnutí aktuálně eviduje přes 300 zájemců o členství, jejichž společný členských vklad by se mohl vyšplhat přes 3 miliony korun. Družstvo by mělo investovat do fotovoltaické elektrárny na ekologické farmě ProBio ve Velkých Hostěrádkách s tím, že její elektřinu budou moci členové využívat jakmile to umožní novela, tedy od července příštího roku.
Aneta Zachová
📆 Co nás čeká tento měsíc?
- Ve čtvrtek 7. prosince by se měl odehrát závěrečný trialog k revidované směrnici o energetické náročnosti budov. Ta stanovuje nové cíle pro renovace budov, zejména těch energeticky nejnáročnějších.
- Ve čtvrtek 7. prosince se očekává dohoda ministrů zemí EU na znění Aktu o průmyslu s nulovými emisemi. Poté bude moci začít trialog s Evropským parlamentem a Komisí.
- V pátek 8. prosince poletí do Dubaje na COP 28 ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Klimatická konference trvá až do 12. prosince.
- Ve čtvrtek 14. prosince bude Evropský parlament hlasovat o nezávazné rezoluci, ve které vyzve k podpoře malých modulárních reaktorů v EU.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.