Další vývoj ve sporu Evropské unie s Polskem. Komise předává případ Soudnímu dvoru

Po důrazné kritice Maďarska ze strany Evropského parlamentu se vyostřuje také spor mezi EU a Polskem. Evropské komisi se stále nelíbí polská reforma, která podle ní oslabuje nezávislost tamního soudnictví. Případ tak předala Soudnímu dvoru EU. Evropská komise, která dlouhodobě kritizuje nový polský zákon o Nejvyšším soudu, není spokojená s vysvětleními ze strany tamní vlády, a proto se rozhodla žalovat zemi u Evropského soudního dvora. Exekutiva unijní soud zároveň požádala, aby případ projednal v rychlejším řízení a také aby zvážil uvalení předběžných opatření. „Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie,“ píše Evropská komise. Zákon o Nejvyšším soudu například snižuje věk, ve kterém musí soudci odejít do důchodu. Více než třetině současných soudců tak hrozí, že budou muset ze své funkce odejít. Potenciální předběžná opatření by pozastavila platnost těchto částí zákona, soudci by tak mohli na svých místech zůstat. Zároveň by zamezila jmenování nových soudců Nejvyššího soudu.

V zájmu ochrany nezávislosti polského Nejvyššího soudu se dnes Evropská komise rozhodla předat případ Polska Evropskému soudnímu dvoru. Více: https://t.co/QPk5tlof8l #RuleofLaw pic.twitter.com/GlGfWti6KU

— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) September 24, 2018

Bezvýsledný dialog

Jak píše ČTK, Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi v souvislosti s tamní justiční reformou. Koncem loňského roku také poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se stavem vlády práva v Polsku zabývaly. Český premiér Andrej Babiš situaci tehdy komentoval spíše opatrně. „Preferuji, že Polsko si vyjasní pozice s Evropskou komisí. Uvidíme, jak dopadne jednání v Bruselu a podle toho my taky budeme reagovat,“ řekl podle časopisu Týden v prosinci 2017. Členské země, které v této věci absolvovaly už dvě slyšení v rámci Rady pro všeobecné záležitosti, mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem přímo nesouvisí, jde ale o další „polínko do ohně“ sporu.

Polsko musí do dnešní půlnoci odpovědět na doporučení Komise o právním státu

„Polské orgány nepředstavily žádná připravovaná opatření, která by řešila stávající výhrady Komise. Vzhledem k této skutečnosti a k nedostatečnému pokroku v dialogu o právním státu, který je s Polskem veden, zaslala Komise Polsku dne 2. července 2018 výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy,“ píše Komise. Polské orgány podle ní na tuto výzvu odpověděly v srpnu a její obavy odmítly. Ani na později zaslané odůvodněné stanovisko prý Komise neobdržela odpověď, ve které by se Polsku podařilo její obavy rozptýlit. Proto se obrátila na Soudní dvůr.

Článek 7 – co by se mohlo stát

Řízení podle Článku 7 Komise spustila loni v prosinci. Podle unijního práva může žádost o spuštění tohoto řízení podat také Evropský parlament nebo jedna třetina členských států. Jak už server EURACTIV.cz informoval, Rada ministrů následně může čtyřpětinovou většinou rozhodnout, jestli v daném případě existuje nebezpečí „závažného porušení“ základních hodnot EU: svobody, demokracie, právního státu a respektu pro lidská práva. O tom, zda k závažnému porušení skutečně došlo, ale musí jednomyslně rozhodnout Evropská rada skládající se z prezidentů a premiérů všech členských zemí. Dalším krokem Rady, která rozhoduje na základě tzv. kvalifikované většiny, může být pozastavení „určitých práv“, včetně hlasovacího práva představitele daného členského státu v Radě.

Od varování k omezení hlasovacích práv: co může potkat Polsko, které mění svůj soudní systém

Jak píše v květnové zprávě analytik organizace Freedom House Christian Davies, je nepravděpodobné, že by procedura podle článku 7 vyústila v konkrétní kroky vůči polské vládě. Vysvětluje to zdrženlivostí některých států, především těch ve střední a východní Evropě, které by pravděpodobně nechtěly nastavit precedent, kdy se sousedé mezi sebou trestají za vnitřní uspořádání svého soudního systému. „Pravděpodobnější je, že se takováto porušení promítnou spíše v nadcházejícím unijním rozpočtu,“ píše Davies. Analytik zároveň srovnává případ Polska s tím maďarským. Přestože jsou podle něj spolu často dávány do jednoho koše, vidí mezi nimi zásadní rozdíl. „V Maďarsku vytváří vláda s ústavní většinou pořádek s autoritativními prvky, který sice může odporovat demokratickým principům, ale v podstatě je v mantinelech maďarského práva. V Polsku oproti tomu vláda bez ústavní většiny jednoduše demontovala existující ústavní pořádek pomocí neustálého tlaku na právo jako takové,“ vysvětluje svůj pohled analytik.

Polsko a Maďarsko versus Brusel – kdo se udrží?