Členství Ukrajiny v EU povede k přepsání zemědělské politiky, říká ukrajinský náměstek

Hodnocení dopadu vstupu Ukrajiny do EU na zemědělské dotace není podle aktuálních kritérií relevantní. Členství Ukrajiny v EU by totiž zřejmě vedlo ke konci společné zemědělské politiky v podobě, jak ji známe dnes, říká náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kačka.Kačka působí zároveň jako hlavní ukrajinský vyjednavač v Bruselu v oblasti obchodu a hospodářství. Budoucnost společné zemědělské politiky EU (SZP) komentoval poté, co deník Financial Times zveřejnil dokument vypracovaný generálním sekretariátem Rady EU, jehož součástí byl i výpočet dopadu případného vstupu Ukrajiny do EU na unijní rozpočet. Dokument odhaduje, že Ukrajina by měla nárok na 96,5 miliardy eur z fondů SZP, což by vedlo ke snížení zemědělských dotací současným členským státům EU o přibližně 20 %. „Čísla prezentovaná v médiích o případných nákladech na dotace EU pro Ukrajinu jen naznačují, že proces rozšíření bude vyžadovat komplexní přehodnocení společné zemědělské politiky jako takové,“ řekl Taras Kačka začátkem října novinářům. Podle něj však EU s Ukrajinou o takových aspektech zatím nevyjednává, nejprve si totiž Kyjev musí počkat na politické rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů. K tomu by mohlo dojít na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu. Obálka SZP pro současný sedmiletý program (2021-27) činí 378,5 miliardy eur, což představuje 31 % celkového rozpočtu EU. Hlavní problém ohledně přistoupení Ukrajiny souvisí s tím, že zhruba 75 % současných zemědělských dotací tvoří přímé platby zemědělcům na hektar. Podle Eurostatu činí průměrná velikost orné půdy ukrajinských zemědělských podniků 485 hektarů, což je výrazně více než průměrných 30 hektarů ve Francii nebo osm hektarů v Polsku. Současná SZP již obsahuje systém redistribuce plateb, který omezuje přímé platby velkým zemědělským podnikům, a naopak zvýhodňuje menší podniky dodatečnými platbami. Ukrajina je však světovou zemědělskou velmocí a systém by si s ní zřejmě nedokázal poradit. Dalším nástrojem je tzv. vnější konvergence, která de facto vytvořila umělé rozdíly mezi přímými platbami napříč zeměmi – zemědělci z východoevropských zemích tak například mají nárok na nižší sazby než jejich kolegové ze západní Evropy. „Můj předpoklad je, že se pak budeme bavit o novém systému společné zemědělské politiky, kde otázka určitých druhů slev nebude tak důležitá,“ řekl Kačka.

Byrokratická zátěž dopadá na zemědělce i po spuštění nového období společné zemědělské politiky

Ukrajina jako garant potravinové bezpečnosti

Podle Kačky je třeba nejdříve mluvit o hlavních cílech SZP. V tomto případě by měla Ukrajina významnou vyjednávací páku, je totiž hlavním světovým vývozcem obilovin a přispívá ke světové potravinové bezpečnosti. Podobně se vyjádřila i ukrajinská vicepremiérka Olga Stefanšyna, která začátkem října na dálku vystoupila na konferenci v Bruselu věnované zřízení stálého zastoupení Ukrajinského agrárního klubu (Ucab) v hlavním městě EU. Rozhovory o integraci ukrajinského zemědělského sektoru do EU by se podle ní měly odehrávat „na trvalém základě, aby se utvářela nejen budoucnost Ukrajiny jako členského státu, ale také budoucnost EU jako globálního hráče“. Vzhledem k tomu, že potravinová bezpečnost je pojem zakotvený ve Smlouvách EU a spolu s podporou zemědělců zaujímá ústřední místo v hlavním programu zemědělských dotací EU, Kyjev se nyní snaží posunout narativ kolem členství Ukrajiny v EU od rizika pro unijní pokladnu k přispívání k cílům EU. „Pokud spojíte dohromady ukrajinský potravinový systém a ukrajinské dodávky produktů, mohlo by být snazší dosáhnout klimatických cílů, systému potravinové bezpečnosti a ziskovosti zemědělců a výrobců potravin v EU,“ řekl Kačka. Zdůraznil také, že „rozdíly mezi zemědělskou politikou EU a Ukrajiny nejsou tak velké, jak by se mohlo zdát“, a to s odkazem na ústřední roli Ukrajiny při zásobování Evropy krmivy a osivovými materiály nebo při zpracování přípravků na ochranu rostlin. „Někdo se snažil snížit roli ukrajinského zemědělství tím, že říkal, že neplní požadavky EU. Je to jinak,“ pokračoval a dodal, že zemědělství v zemi se rozvíjí na stejném principu jako v EU. Některé země EU podaly od začátku roku řadu oznámení o bezpečnosti potravin týkajících se dodávek zemědělských produktů z Ukrajiny, které Evropská komise i ukrajinské úřady bagatelizovaly jako součást „normálního procesu“.