Zemědělské oborové organizace se obávají přijetí obchodní dohody se zeměmi Latinské Ameriky – s tzv. Mercosurem. Může mít dopad na světové životní prostředí, tvrdí. Maso by se totiž muselo převážet přes celý svět.
Dnes to uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR, Českého svazu chovatelů masného skotu a Společnosti mladých agrárníků na tiskové konferenci.
Předseda Zemědělského svazu ČR
Martin Pýcha řekl, že svaz má obavy z toho, že zemědělci v Latinské Americe nebudou muset splňovat stejné normy jako zemědělci evropští, například u pohody zvířat v chovech, při používání geneticky modifikovaných krmiv nebo antibiotik.
„Obáváme se, že vytváříme duální pohled na kvalitu a bezpečnost potravin – budeme tu mít potraviny evropské a potom z Mercosuru a oboje budou vyráběny za jiných podmínek,“ řekl předseda.
Podobné obavy mají také evropští politici a farmáři z dalších členských států. Podle šéfa evropské farmářské asociace Copa-Cogeca
Pekka Pesonena bude dohoda EU s Mercosurem devastující pro evropské zemědělce. Uvedl to
v červencovém rozhovoru s EURACTIV.com.
https://update-eu.cz/vykrada-unahlena-kritika-obchodni-dohodu-mezi-eu-a-mercosurem/
Obava z nekvalitního masa
Podle německé studie mají evropští zemědělci vyšší náklady na dodržování všech legislativních podmínek – německý farmář podle Pýchy má náklady na jeden hektar ve výši 315 euro, ve státech Latinské Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu a Oceánie jde o 69 euro. „To samo o sobě ukazuje, že Evropa je směrem ke svým zemědělcům velmi přísná,“ dodal.
Podle svazu se ze zemí Mercosuru do Evropské unie importuje 270 tisíc tun hovězího masa ročně, nová dohoda představuje navýšení o 99 tisíc tun. Kromě hovězího masa mají zemědělci obavy také z drůbežího masa a importu cukru.
Podle šéfky evropských producentů a obchodníků s drůbežím masem
Birthe Steenbergové může obchodní dohoda způsobit v Evropě pokles produkce kuřat o 300 milionů kusů ročně. Hlavním exportérem drůbežího masa do EU je právě Brazílie, a dále také Thajsko a Ukrajina.
Trh pro 800 milionů obyvatel a miliardové obchody. Dohoda s Mercosurem je po dvaceti letech na stole
EU dojednala dohodu se čtyřmi zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – v červnu po téměř dvou desítkách let rozhovorů. Jedním z důvodů dlouhých jednání byl mimo jiné i evropský zemědělský sektor.
Pokud by se ji podařilo schválit, vznikla by největší zóna volného obchodu na světě. Ujednání musí projít schvalovacím procesem ve všech členských zemích Unie. Už v polovině září ale návrh dohody
odmítl rakouský parlament.
Terčem kritiky se dohoda se sdružením Mercosur stala především kvůli postoji Brazílie k požárům deštných pralesů v Amazonii. Na konci srpna se kvůli nim do ostrého sporu dostali francouzský prezident
Emmanuel Macron a jeho brazilský protějšek
Jair Bolsonaro. Prezident jihoamerické země odmítá kritiku, že by jednal při hašení požárů liknavě. Macron jej obvinil, že lhal, když v červnu slíbil, že bude bojovat s klimatickými změnami. Později vyjádřil naději, že bude mít Brazílie brzy nového prezidenta, který bude kompetentní.
The Capitals: Dohodu EU s Mercosurem požár v Amazonii neovlivní, říká velvyslanec
