Čeští vědci velebí evropské granty. Pomohly s výzkumem predátorů i baterií

Evropské programy pro výzkum a inovace dovolují vědcům z Česka pouštět se do ambiciózních projektů po celém světě. Podle výzkumníků samotných by se fungováním evropských grantů měly inspirovat i ty české, často příliš zatížené byrokracií.Projekt nazvaný ELITR si dal za úkol zdokonalit simultánní překlad řeči do textu pomocí technologií. Na velkých konferencích by tak šlo i bez tlumočníků v reálném čase překládat proslovy řečníků a nabízet je ve formě titulků až ve 42 jazycích najednou. Přestože stroje zatím nedokáží nahradit profesionální tlumočníky, protože nerozumí důležitému kontextu, do budoucna by mohly být velkou pomocí. ELITR, na kterém se podílí také Ústav formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, získal peníze z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Společně se svým současným nástupcem, programem Horizont Evropa, pomáhají českým vědcům a firmám posunovat se dál. Právě tématu evropských rámcových programů pro výzkum a inovace v České republice se 14. února v Praze věnoval už 20. ročník konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2023. Na akci, kterou každoročně pořádá Technologické centrum Praha ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, se sjíždí významní řečníci a hosté z akademické sféry, státní správy i Evropské komise. Společně řeší, co se v této oblasti daří, co by se mělo zlepšit, a hlavně se navzájem inspirují a získávají nové kontakty.

Já mám ERC grant, kdo má víc

Podstatná část programu konference se věnovala prestižním grantům Evropské rady pro výzkum (ERC), která na celoevropské úrovni jako jediná financuje tzv. „frontier research“, tedy výzkum průlomových objevů v jednotlivých vědních oblastech. Od založení ERC v roce 2007 získali vědci a vědkyně s „centrálou“ v České republice celkem 68 ERC grantů v celkové výši 100 milionů eur.

Výzkum je jako objevování nové země, říká virolog Plevka, který dosáhl na prestižní grant

Patří mezi ně i Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, který na své výzkumy superfunkčních materiálů a jejich využití při ukládání energie v bateriích a tzv. superkondenzátorech získal už tři tyto granty. Zcela jiné oblasti se díky penězům z ERC grantu věnovala Kateřina Sam z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Ve svém projektu s názvem „Proč je svět zelený?“ zkoumala vliv predátorů jako ptáci, netopýři nebo pavouci na množství hmyzu, který požírá zeleň v tropických pralesech. Se svým týmem například zamezila pomocí „klecí“ v korunách stromů přístup určitému typu predátorů ke konkrétním větvím, a potom po dobu roku sledovala, co se stalo s rostlinami a jestli se na těchto místech nepřemnožil hmyz. Projekt si žádal vybudování zázemí v Japonsku, Číně, Malajsii nebo Austrálii, finanční prostředky z ERC grantu se tedy rozhodně hodily. „Bylo to velmi logisticky náročné, byli jsme v šesti zemích po dobu jednoho roku a vybudovali týmy, které se střídaly po čtyřech měsících. (…) Vzhledem k množství sesbíraných dat jsme navíc potřebovali ještě pomoc dalších lidí,“ popsala výzvy projektu Kateřina Sam. Výsledky výzkumu mají být k dispozici už brzy. Peníze z ERC putují do mnoha oblastí, a nemusí vždy jít jen o přírodní vědy. Historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd a jeho tým například díky grantu zkoumali chování uprchlíků ve střední a východní Evropě ve 20. století.

Česko se má co učit

Úspěšní vědci z Česka si na konferenci pochvalovali charakter ERC grantů. Evropská rada pro výzkum se podle nich „nebojí riskovat“, čímž posouvá vědecké poznání dál. Autorům projektů důvěřuje a nezatěžuje je náročnými podmínkami a přílišnou kontrolou. Něco takového je podle vědců často v kontrastu s českými národními dotacemi, kde jde spíše o kvantitu než kvalitu. Pokud jde o úspěšnost v ERC grantech, tak přestože si Česko v některých statistikách nevede špatně, stále je „na míle daleko“ od vyspělých západoevropských zemí. „Kdybych to vzal z té nejhorší perspektivy, tak Švýcarsko, Izrael a Spojené království získávají každý rok 50krát více ERC grantů než celá Visegrádská čtyřka dohromady, a to jsou na tom tyto dvě skupiny co do počtu obyvatel téměř shodně. O tom je nutné přemýšlet,“ nechal se slyšet evoluční biolog a ředitel konsorcia CEITEC Pavel Tomančák. Podle řečníků za slabší čísla může i samotné nastavení českého vědeckého prostředí. Experimentální botanik Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který získal ERC grant na výzkum růstu kořenů rostlin, upozornil na to, že v Česku není příliš zažitá mobilita studentů mezi jednotlivými výzkumnými týmy. Právě to pak může snižovat šance na zisk evropských dotací.

Česká věda potřebuje mít strategické priority, shodují se odborníci

V tuzemsku se podle řečníků konference zkrátka „hraje příliš na jistotu“. Čeští vědci by se ale měli přestat bát podávat žádosti o ERC granty, a to i z toho důvodu, že v českém prostředí mají daleko větší finanční dopad než například ve Švýcarsku nebo v Německu, kde jsou třikrát větší platy. Hlavní je to zkusit. Výzkumníci se v tomto ohledu mohou opřít o pomoc speciální expertní skupiny, která funguje od roku 2021. Skupina vedená matematikem Zdeňkem Strakošem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a podpořená Technologickým centrem Praha dokáže zájemce připravit na podání žádosti nebo pohovor. Poradit s grantovou žádostí nebo s kontakty do zahraničí může vědcům také samo Technologické centrum Praha, které funguje jako české „kontaktní místo“ pro rámcové programy EU zaměřené na výzkum a inovace. Odborníci z centra už českým zájemcům o různé formy evropské podpory poskytli 20 tisíc konzultací a pomohli připravit téměř 2,5 tisíce konkrétních projektů. Statistiky ukazují, že mnoho z těchto projektů nakonec na peníze skutečně dosáhlo.

Vědci k zapůjčení

ERC granty nejsou zdaleka jediným lákadlem. Tzv. Akce Marie Skłodowské Curie (MSCA) už více než 25 let podporují přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků, a to díky programu mobility, tedy výjezdů do hostitelských zahraničních institucí. Hlavním cílem je spolupráce napříč státy, sektory i obory. A zkušenosti ukazují, že z takové spolupráce těží všechny strany. „Mladí lidé mohou cestovat, dostanou se do jiného prostředí, získají lepší jazykovou vybavenost, znalosti a zkušenosti ze zahraničí, což je strašně důležité. I pro firmy je to velice zajímavé, protože získají nové kontakty, z různých oborů, a přináší jim to nové podněty,“ popsala přínosy MSCA Kateřina Zetková ze společnosti Synpo a.s., která na konferenci prezentovala dva projekty. Patřil mezi ně projekt SMARCOAT, kde firma společně s výzkumníky z řady evropských zemí vyvinula speciální „chytrý nátěr“, který dokáže velmi brzy odhalit začínající korozi v podkladovém materiálu. Změní totiž barvu, díky čemuž se dá zasáhnout dřív, než předmět nenávratně degraduje. Díky MSCA vznikl v rámci mezinárodního konsorcia i projekt FoodSmartphone, přenosná diagnostika, která dokáže mimo laboratoř změřit zbytkové množství pesticidů v jídle. „Vyvinuli jsme prototyp, který dokáže detekovat rezidua specifických pesticidů v potravinových extraktech a v krevních sérech, a to s minimálními náklady. Výsledek zaznamená smartphone, proces trvá zhruba 12 minut,“ vysvětlil redakci Aristeidis Tsagkaris z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla součástí konsorcia. Data z aplikace se dají využít k vytvoření tepelných map, díky kterým vědci získají přehled například o vývoji incidentů s únikem pesticidů. Jen díky grantům MSCA zatím vědecké týmy z Česka získaly prostředky ve výši 95 milionů eur. Úspěšnost ČR při žádostech o tyto finance, konkrétně za roky 2020, 2021 a 2022, taky není špatná. Se svými 17,6 % úspěšnosti se Češi řadí nad průměr EU (15,2 %).