Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.Celoevropský semafor
Pravidla pro vycestování lidí z Česka i pro příjezdy cizinců do republiky s ohledem na pandemii Covidu-19 se od 9. listopadu řídí tzv. mezinárodním semaforem jednotným pro celou Evropskou unii. Většina evropských států v návaznosti na to pro Čechy „zčervenala“. Přínosem celoevropského systému například je, že občany státu se zelenou barvou nebude možné podle nových pravidel nikde v EU omezovat ve svobodě pohybu. Od tohoto stavu je však Evropa zatím daleko.
Přijetí celoevropského semaforu je příkladem posílené koordinační role EU, i když oblast ochrany zdraví obyvatel mají jinak v kompetenci téměř výhradně členské státy.
Česko se připojí k evropskému cestovatelskému semaforu. Většina států zčervená
České rozdělování evropských peněz
Česká republika se připravuje na čerpání financí z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další nové zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace zaměřený na uhelné regiony. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika, a to například z krajů a ze Svazu měst a obcí, kterým vadí především upřednostňování „velkých hráčů“. Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně argumentuje tím, že zásadní změny v regionu lze vždy realizovat jen přes změnu hlavních hráčů na trhu.
Rozdělování evropských fondů „po česku“: Peníze spolknou i velké firmy, z krajů zní kritika
Kauza Turów u Komise
Zástupci České republiky, Polska a Evropské komise v polovině listopadu poprvé společně jednali o sporu kolem polských plánů prodloužit a rozšířit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic. Česko se záměry polské státní elektrárenské společnosti PGE nesouhlasí, ohrozí podle něho zásoby vody pro Liberecký kraj.
Česku vadí, že nemá o budoucí těžbě dostatek informací, ale nechce po Polsku, aby ji úplně zastavilo. Jde mu o to, aby se těžilo za takových podmínek, které budou znamenat co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí. Chce také, aby Polsko převzalo zodpovědnost za náhrady škod, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly.
Evropská komise, která se obvykle snaží nalézt řešení přijatelné pro obě strany a vyhnout se tak soudnímu řízení, se po vyhodnocení věci oficiálně vyjádří do konce letošního roku. Praha pak rozhodne o dalších krocích.
Kauza dolu Turów: Česko, Polsko a Evroská komise zasedly k jednacímu stolu
Spory o „olověnou“ legislativu pokračují
V zemích Evropské unie patrně začne platit zákaz používání olověných nábojů či rybářských olůvek v okruhu sto metrů od mokřadů a vodních ploch. Evropský parlament totiž v listopadu těsně neschválil námitky vůči nařízení Evropské komise. I čeští europoslanci upozorňovali například na to, že definice vodních ploch je v novém nařízení velice vágní, a pravidla tak mohou platit v podstatě kdekoliv.
O celoevropském zpřísnění zákazu olova, které již v nějaké podobě platí v řadě zemí včetně Česka, se vedou spory již několik let. Zatímco ekologické organizace jej prosazují v co nejráznější podobě, myslivci či rybáři jej zcela odmítají.
Členské státy budou mít na úpravu pravidel podle zmíněného nařízení dva roky. Komise navíc na příští rok chystá návrh na úplný zákaz využívání olova ve zbraních či při rybolovu. Vzhledem ke kritice ze strany některých států včetně Česka se očekává, že prosazení tohoto zákazu doporučeného Evropskou agenturou pro chemické látky budou provázet dlouhé debaty.
Olovo opět na scéně: Zákaz jeho použití v mokřadech po hlasování v EP v legislativě zůstává
Češi by vstup do EU podpořili znovu
Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu Ústavu empirických studií STEM vypracovaným ve spolupráci s think-tankem EUROPEUM, který zástupci institucí představili poslední listopadový den.
Průzkum dále zjišťoval například to, jak se Češi staví ke společnému řešení klimatických změn. Evropskou zelenou dohodu a zároveň společný postup EU v řešení klimatické změny podpořilo 28 procent respondentů, zhruba třetina sice dohodu podporuje, ale ČR má jít podle ní vlastní cestou. Více než polovina Čechů by chtěla řešit klimatickou změnu pokud možno hned, 45 procent lidí někdy a pouze zlomek nikdy.
56 procent Čechů by znovu hlasovalo pro vstup do EU, ukazuje průzkum
A zase ty audity
Závěry auditu Evropské komise týkající se českého premiéra
Andreje Babiše potvrzují jeho střet zájmů. Český překlad konečné verze zprávy ohledně dotací ze strukturálních fondů pro holding Agrofert by Brusel měl zaslat do Česka v lednu. Podle několika europoslanců to na konci listopadu členům kontrolního výboru Evropského parlamentu sdělili zástupci Komise.
Audit potvrzuje střet zájmů, říkají europoslanci. Babiš si trvá na svém
Český říjen v EU: Kam s evropskými penězi?
Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z listopadu
Dopad krize na energetiku se teprve ukáže. S potřebnou transformací může pomoct i fond obnovy
Úřady přistupují k závislým lidem krátkozrace, mohly by ušetřit miliardy, říká Jindřich Vobořil
Podcast: Ondřej Kovařík: Digitalizace není příležitost, ale nutnost. EU by s ní měla podnikům víc pomáhat
Podpoříme zelenou transformaci, peníze máme, říká viceprezidentka Evropské investiční banky
Věra Jourová: Unijní dotace jsou složitější, ale čisté
Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová
Podcast: Jak české regiony prosazují své zájmy v Evropské unii?
Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda
Český listopad vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
