Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.15 let v EU
Celý květen slaví Česká republika patnáctileté výročí v Evropské unii, kam v roce 2004 vstoupila společně s devítkou dalších států včetně Slovenska, Litvy nebo Kypru.
„Členství v Evropské unii je pro nás jednoznačně výhodné,“ řekl ministr zahraničí
Tomáš Petříček na jedné z akcí připomínající výročí. Připomněl, že členství hospodářsky pomáhá českým firmám, lidé díky němu mohou snáz cestovat do zahraničí, mohou v zahraničí levněji telefonovat nebo i v Česku mohou snáz nakupovat v internetových obchodech. Česko také v zahraniční politice může díky členství v EU mluvit silnějším hlasem. Základní výhody a nevýhody
shrnujeme zde.
15 let ČR v EU: Členství není výhodné jen z ekonomického pohledu
Soud kvůli migračním kvótám
Soudní dvůr EU se v polovině května začal zabývat žalobou na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítavému postoji přijmout uprchlické kvóty. Program, který byl přijat v roce 2015, měl pomoci Itálii a Řecku s náporem žadatelů o azyl. Právě v té době zažívaly země evropské osmadvacítky příliv nejmasovějších vln uprchlíků, kteří žádali o mezinárodní ochranu. V lednu loňského roku pak poslala Evropská komise trojici států k unijnímu soudu. „Není to nic, co by Českou republiku těšilo, jakkoliv chápeme, že Evropská komise hlídá dodržování pravidel,“ uvedl tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti
Aleš Chmelař.
Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim
Český zástupce v celounijní debatě lídrů
V závěrečné fázi předvolebních kampaní se v Bruselu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb. Diskuzní večer nesl i českou stopu, lídr Evropských konzervativců a reformistů a jednička kandidátky ODS
Jan Zahradil se střetl s
Manfredem Weberem (lidovci),
Fransem Timmermansem (socialisté),
Margrethe Vestagerovou (liberálové),
Ska Kellerovou (zelení) a
Nicem Cuém (levice). Ačkoliv konkrétně Evropský parlament princip tzv. spitzenkandidátů podporuje, novým šéfem Evropské komise ovšem nakonec nemusí být nikdo z této šestice.
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval
Žaloba Pirátů na Komisi kvůli Babišovi a Agrofertu
Čeští Piráti se v květnu rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra
Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr. Auditní zpráva Evropské komise, přesněji její předběžný draft, na česká ministerstva nakonec
dorazil poslední květnový den.
Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu
Okamura a další nacionalisté v Miláně
Zástupci evropských krajně pravicových stran se sešli týden před eurovolbami v Miláně. Na mítink je pozval předseda italské Ligy
Matteo Salvini. Přijela například předsedkyně francouzského Národního sdružení
Marine Le Penová nebo předseda české strany Svoboda a přímá demokracie
Tomio Okamura. Shromáždění na náměstí před milánskou katedrálou se zúčastnily desítky tisíc stoupenců Ligy.
Evropská krajní pravice se znovu sešla. Salvini v Miláně hostil Le Penovou i Okamuru
Česko má 21 nových nebo „staronových“ europoslanců
V květnových volbách do Evropského parlamentu si čeští voliči vybrali jednadvacítku svých reprezentantů na příští pětileté období. Šest mandátů připadlo hnutí ANO, čtyři ODS, tři Pirátům a stejný počet koalici okolo TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z řad SPD. Zbývající křeslo připadlo KSČM.
Mezi nové tváře v europoslaneckých lavicích patří například dosavadní poslanci/poslankyně české sněmovny
Mikuláš Peksa (Piráti) a
Radka Maxová (ANO), generál
Hynek Blaško (SPD) nebo bývalý ministr zahraničí a obrany
Alexandr Vondra (ODS).
Češi si zvolili 21 nových europoslanců. Kdo je mezi nimi?
Úspěšné strany si vybírají europarlamentní frakce
Na zisk mandátů navázal začátek vyjednávání o tom, ke které politické skupině se poslanci jednotlivých stran připojí. Některé partaje se podle očekávání připojí ke svým dosavadním frakcím – lidovci a koalice TOP 09 a Starostů k lidovcům (EPP), ODS ke konzervativcům (ECR), ANO k ALDE a komunisté k levici (GUE/NGL). Bez českých zástupců tentokrát zůstanou sociální demokraté (S&D), stejně jako euroskeptici z frakce Nigela Farage (EFDD). Podle očekávání se nováčci z SPD připojí k jiné euroskeptické frakci Marine Le Penové a Mattea Salviniho, která se doposud označovala jako ENF. Méně jasná byla volba Pirátů, kteří se nakonec místo ALDE rozhodli pro Zelené (Greens/EFA).
Piráti směřují do evropské frakce Zelených, jasno mají i v požadovaných výborech
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích
Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například
CEVRO.
Český květen v EU vznikl s využitím ČTK.Český duben v EU: Komisařka Jourová a čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími
