Zemědělci by neměli platit za potraviny, které se v obchodech zkazí. Návrh Komise se ČR zamlouváLepší postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje téměř 9 z 10 Evropanů. Vyplývá to z průzkumu speciálního Eurobarometru z února loňského roku, který se vztahoval ke společné zemědělské politice. Ve veřejné konzultaci vypsané k návrhu předpisu se za silnější postavení zemědělců vůči obchodním řetězcům postavilo 96 procent respondentů.
Zakázané praktiky
Mezi nekalé obchodní praktiky byly zařazeny kupříkladu opožděné platby za potraviny a produkty rychle podléhající zkáze či zrušení objednávky na poslední chvíli v tak krátké lhůtě, že zabrání dodavateli najít pro ně alternativní využití. Další zakázanou praktikou budou například platby dodavatele za plýtvání potravinářskými produkty v prostorách odběratele, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek, nebo odmítání psaných smluvních ujednání. Přípustné budou dále pouze postupy, na kterých se obchodní strany předem „jasně a jednoznačně dohodnou“. Může jít například o situaci, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách potravin, nebo kdy dodavatel hradí propagační, reklamní či marketingovou kampaň kupujícího.Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrniceNová legislativa má vyrovnat pozici velkých zpracovatelů či obchodních řetězců na jedné straně a slabších obchodních partnerů, zejména jednotlivých farmářů či malých a středních producentů potravinářských výrobků, na straně druhé. Právě zemědělci jsou často nejzranitelnějším článkem řetězce. Jak informoval EURACTIV.com před Vánocemi, unijní farmáři získávají pouze 21 % podílu hodnoty zemědělských produktů, naopak téměř třetina jde k zpracovatelům a víc jak polovina k maloobchodníkům. Podle mluvčí Asociace soukromých zemědělců Šárky Gorgoňové ale jen malá část zemědělců přímo obchoduje s maloobchodem. Spíše spolupracují s potravináři. „Pokud v takových vztazích něco vadí, pak je to rostoucí koncentrace zpracovatelů a skutečnost, že se tito průmysloví výrobci tváří, že prodávají selské potraviny, čili zneužívají obvykle dobré jméno malých regionálních výrobců kvalitních potravin,“ upřesnila Gorgoňová s tím, že takové praktiky nejsou a nebudou novými pravidly postihnuty. Podle ní by malým a středním zemědělcům pomohlo, kdyby EU podporovala například malovýrobu potravin, existenci krátkých dodavatelských řetězců nebo alternativní formy prodeje typu prodej ze dvora nebo prodej na farmářských trzích.
Jak zajistit kvalitní a zdravé potraviny? Polovina Čechů chce celoevropské řešeníKonkrétně se budou nová pravidla diferencovaně vztahovat na maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva a organizace výrobců i na jednotlivé výrobce s obratem do 350 milionů EUR (9,1 mld. korun). To je mnohem vyšší částka než původně navrhovala Komise (50 milionů EUR), což podporovala i Rada, která chtěla aplikovat předpisy jen pro farmáře a maloobchodníky. S tím byl za jedno i evropský svaz EuroCommerce, jehož členem je mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR).
Evropský parlament (EP) naopak ve své původní pozici ze října 2018 limit nestanovoval a nechával prostor pro jednání. Na straně EP bylo zase celoevropské zemědělské sdružení Copa-Cogeca, jehož členem je česká Agrární komora i Zemědělský svaz. „Evropský parlament podlehl lobbistickému tlaku velkých potravinářských firem a z původního návrhu Komise, který skutečně chránil malé proti velkým, se stal rozmělněný předpis, který těm nejmenším moc nepomůže,“ uvedl pro EURACTIV.cz prezident SOCR Tomáš Prouza. Dodal tak, že místo pomoci těm, kteří to skutečně potřebují, budeme chránit ty, kteří mají dostatečně velkou sílu tlačit jak na své dodavatele surovin, tak i na své prodejní kanály.Why extending #UTPs dir to multination industry is not right? ➡️Large multinational manufacturers 🏭 fragmnt the #singlemarket 🇪🇺 by forcing #retailers 🛒 2 purchase their products domestically, enabling them 2 maximise profits at the expense of #consumers! #retailers4farmers pic.twitter.com/d1VOIqsfYU
— EuroCommerce (@EuroCommerce) September 10, 2018
Výhody pro spotřebitele
Komise upozornila, že nová pravidla nemají vést k růstu cen spotřebitelům. Toho se naopak na počátku jednání obávala evropská spotřebitelská organizace BEUC, jejímž členem je česká spotřebitelská organizace dTest. Ta po přijetí nových pravidel zvýšení cen nepředpokládá. Pokud by k nějakému přece jen došlo, bude to podle Lukáše Zeleného, vedoucího právního oddělení dTestu, výsledkem dlouhodobého vykořisťování zemědělců a producentů potravin jejich odběrateli. „Pokud by žádný zásah nepřišel, mohlo by se stát, že především drobnější producenti kvalitních potravin z trhu zcela vymizí kvůli neférovému tržnímu prostředí,“ upřesnil Zelený. Dodal, že úbytek producentů by nakonec vedl k tomu, že by se trh monopolizoval, což by mohlo výrazně snížit kvalitu a zvýšit cenu potravin.Další boj o název. Dopadne vaječný likér podobně jako tuzemský rum?Zvláštní výbor pro zemědělství Rady EU již finálně text předběžně dosažené dohody schválil v polovině ledna. Agrární výbor EP tak učinil minulý týden (23. ledna). Plénum EP by o legislativě mělo rozhodovat v březnu. Následně budou mít členské státy dva roky na to, aby pravidla zavedla do svého právního řádu. Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, členské státy si ji budou moci přizpůsobit. Například mohou rozhodnout o tom, jak velký musí mít firma obrat, aby se na ni nová pravidla vztahovala. Také budou moci přijmout další opatření nad rámec toho, co definují unijní pravidla. Ministerstvo zemědělství i Agrární komora proto očekávají další diskusi spolu se zainteresovanými subjekty nad podobou implementace evropského předpisu v ČR.