Premiér Andrej Babiš se po čtyřech letech vrací do Bruselu na zasedání Evropské rady. A vrací se v době, kdy Unie stojí před klíčovým rozhodnutím o dalším financování Ukrajiny. Babiš sice nezpochybňuje unijní pomoc Kyjevu, odmítá však model, který by zatížil budoucí rozpočty členských států zárukami za využití ruských aktiv. Evropští lídři se ve čtvrtek 18. prosince pokusí rozhodnout, jak pokrýt akutní výpadek financování Ukrajiny, která podle Evropské komise vyčerpá dostupné prostředky už na jaře příštího roku.
Na stole jsou nyní dva návrhy. První z variant, takzvaná reparační půjčka, vychází z využití mimořádných hotovostních zůstatků, které se hromadí u evropských finančních institucí v důsledku sankcí vůči ruské centrální bance. Unie by si tyto prostředky dočasně vypůjčila a použila je výhradně na půjčku Ukrajině. Jakmile by Rusko válku ukončilo a zaplatilo reparace, Ukrajina by z těchto peněz půjčku splatila, Unie by vrátila prostředky bankám a ty by následně vyrovnaly své závazky vůči ruské centrální bance.
Celý mechanismus je konstruován jako vratný a nemá představovat konfiskaci ruského majetku. Problémem je ale skutečnost, že systém počítá se zárukami členských států, což v řadě zemí vyvolává politické i rozpočtové obavy. Ke schválení této varianty by přitom stačila kvalifikovaná většina.
Babiš: Česko ručit nebude
Andrej Babiš před odletem do Bruselu potvrdil, že Česko je k tomuto návrhu skeptické – a to nikoliv kvůli tomu, že by odmítal další pomoc Ukrajině, ale právě kvůli zmíněným zárukám ze strany členských zemí.
„My určitě nemáme problém podpořit tuto možnost (
využití zmrazených ruských aktiv – pozn. red), ale za podmínky, že nebudeme ručit – v případě, že by došlo k použití těch aktiv,“ uvedl Babiš.
Podle českého premiéra by financování mělo probíhat „tak, jako v minulosti“, tedy prostřednictvím půjček Evropské komise na finančních trzích. Praha se tak připojuje ke skupině zemí, které volají po alternativách k reparační půjčce. Kromě Česka se skepticky vyjádřily také Itálie, Bulharsko a Malta.
Klíčovou roli v debatě hraje Belgie, kde je prostřednictvím depozitáře Euroclear soustředěna většina zmrazených ruských aktiv. Belgický premiér
Bart De Wever opakovaně odmítl návrh podpořit bez jasného rozdělení právních a finančních rizik mezi členské státy. Předseda Evropské rady
António Costa zároveň naznačil, že Unie nebude reparační půjčku prosazovat silou. „Nebudeme hlasovat proti Belgii,“
uvedl Costa. Přestože návrh formálně vyžaduje pouze kvalifikovanou většinu, přehlasování Belgie je v Bruselu považováno za politicky destruktivní krok.
Společná půjčka je opět na stole
Pozornost se tak stáčí i k druhé variantě, tedy evropské půjčce – i tuto možnost Komise navrhla. V tomto případě by si Evropská komise půjčila na finančních trzích jménem celé Unie, podobně jako při financování obnovy po pandemii.
Podle předsedkyně Komise
Ursuly von der Leyen by takto bylo možné získat až 90 miliard eur. Tyto dluhopisy by byly kryté zárukou rozpočtu EU, nikoli přímými garancemi jednotlivých států. Komise zdůrazňuje, že nejde o okamžité výdaje z víceletého finančního rámce na roky 2021–2027 – rozpočet by v tomto případě sloužil pouze jako pojistka pro investory a byl by aktivován jen v krajním případě. Aby to bylo právně možné, navrhla Komise úpravu pravidel víceletého rozpočtu tak, aby bylo možné tuto záruku využít i nad rámec běžných rozpočtových stropů. Tato varianta by však vyžadovala jednomyslný souhlas všech členských států EU. Návrh by tak mohl narazit na odpor Maďarska.
Šéfka Komise dnes ve Štrasburku připomněla, že obě možnosti zůstávají otevřené.
„Navrhla jsem dvě různé možnosti – jednu založenou na aktivech a druhou na zadlužení EU,“ uvedla na plénu Evropského parlamentu s tím, že Unie se musí rozhodnout, kterou cestou se vydá.
Unijní diplomaté mezitím pokračují v jednáních o dodatečných zárukách, které by rozptýlily obavy zejména Belgie. Zatím však bez průlomu, a konečné rozhodnutí se tak očekává až na úrovni lídrů EU.
